Sjezdovky:
Z vrcholu Piffing, kde končí přístupová kyvadlová lanovka z údolí,
klesá lesem prostorná modrá, červená i černá sjezdovka, všechny brzy
zkrotnou na plochý lehký dojezd – buď k bližší dvousedačce, nebo
vzdálenější kabince. Přímo na vrcholu je dětský výukový park a
školka.
Pomalá 3sedačka odtud traverzuje do vzdálenější bezlesé kotliny mezi
vrcholy Kuhleiten, Kesselberg a Mittager s modrou, červenou a černou
sjezdovkou a jejich variantami.
Po slunečném jižním svahu Kuhleitenu rolují dvě dálničně přehledné
a příjemné červené sjezdovky podél 4sedačky s bublinou.
Z Kesselbergu sjíždí modrá sjezdovka se dvěma variantami nejprve
svižněji, později mírně po dně horské kotliny.
Z Mittageru padá k jihozápadu široká a přímá černá sjezdovka, která se
v polovině zmírní a stočí na severovýchod.
Sněhové podmínky:
V Jižním Tyrolsku je po třech letech poměrně hodně sněhu, takže se
dá jezdit i mimo sjezdovky. Hebký čerstvý prašan byl trochu pomalejší,
přes noc zapadané sjezdovky však byly kompletně ráno znovu
přežehlené.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Moderní je velká přístupová kabina z Merana, 8místná kabinka z
Haflingu a 4sedačka s bublinou St. Oswald, obě další lanovky v hlavní
lyžařské kotlině jsou poamlé 2- a 3sedačky, pomalá je i
„přejezdová“ 3sedačka mezi vrcholem Piffing a hlavní kotlinou. Návrat z
kotliny k přístupové kabině vede po dlouhé a místy rovinaté cestě.
Zalidněnost:
Zhruba do 11 hodin jezdily lanovky „na znamení“, tedy po výstupu z
horní stanice se zastavily a rozjely se zase až po příjezdu ke spodní
stanici. Přes poledne se několik lyžařů na svazích pohybovalo, i tak jich
ale více vysedávalo v horských chatách.
Občerstvení a aprés-ski:
Jedna až dvě horské chaty na každé sjezdovce – milé, útulné, s
typickou jihotyrolskou kuchyní.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd do Merana vede buď po dálnici od Bolzana, nebo přes horské
sedlo Jaufenpass od Sterzingu (kratší, ale spletitější). Bezplatné
parkovací plochy u dolní stanice kabinové lanovky nad Meranem i u kabinky v
Haflingu.