Sjezdovky:
Ciampinoi
Nejslavnější sjezdovkou je závodní Saslong, se spodním černě značeným
úsekem A. Kromě velmi prudkého začátku z Ciampinoi, kde borci při
závodech WC nabírají počáteční rychlost a který jde objet po obvodu
širokého kotle, není Saslong extrémně prudký. Je zajímavě členitý.
Kvůli větší frekvenci lyžařů na spodním úseku jsem většinou volil
červenou variantu B, která je o něco mírnější a byla o poznání
volnější. Jen úplný závěr je úzký a zejména v odpoledních hodinách
náchylný na tvorbu ledových ploten a sněhových náhrabů. Dopoledne byl
průjezd naprosto bez problémů.
Další zajímavou sjezdovkou je černě značená sjezdovka č. 3 z Ciampinoi
do Selvy.
Dantercepies
Za Selvou se mi líbily černá sjezdovka Cir a souběžná červená sjezdovka
Dantercepies do Selvy.
Seceda
Letos se mi moc nevydařilo lyžování na Secedě. První den jsme tam jeli
během doznívajícího sněžení a na otevřené plání Secedy foukal
nepříjemný boční vítr. Na otevřené sedačkové lanovce jsme pěkně
promrzli. Zvolili jsme sjezd dlouhé sjezdovky La Longia do Ortisei. Je to
údajně nejdelší sjezdovka Dolomit. Rozhodně však neměří deklarovaných
10,5 km, ale „jen“ necelých 8 km a navíc je to místy spíše širší
cesta. Převýšení sjezdovky činí cca 1 300 výškových metrů. Návrat na
Secedu je poměrně zdlouhavý nejprve kabinkovou lanovkou a pak strmou
velkokapacitní kabinou.
Další den jsem se na Secedu dostal až odpoledne a hlavní sjezdovka Fermeda
už byla docela rozježděná. Při třetí návštěvě byl vrchol Secedy v
mlze.
Col Raiser
Letos jsem objevil na základě reportu zdena12 krátké, ale velmi pěkné
sjezdovky z Col Raiser. Modrá, červená, černá... a na hodinu jsem měl o
zábavu postaráno. Zkusil jsem i lehký krátký obřáček na vršku
červené, ale nebyl moc hezky postavený. Tyto sjezdovky jsou obsluhovány
fixní 2sedačkou, takže jsou naprosto volné. Ani lanovku se nečekalo,
jezdily prázdné sedačky.
Monte Pana
Poslední den po obědě jsem konečně po letech míjení či nestíhání
projel sjezdovky na Monte Pana, která je ve stínu Saslongu. Doslova, tj. ve
stínu hory Sassolungo, i přeneseně, protože je tu na rozdíl od sjezdovky
Saslong božský klid. Sjezdovky jsou obsluhovány dlouhou rychlou 4sedačkou s
bublinou a tedy i sjezdovky jsou dlouhé. Modrá Charlie za pozornost nestojí,
ale červená Bravo a černá Alpha jsou krásné dlouhé a široké pisty.
Černá Alpha je ostrá jen ve velmi krátkém úseku.
Piz Sella
Z Piz Sella vede do Plan de Gralba pěkná černo-červená sjezdovka Paprika.
Prudký vršek je dopoledne osluněný, a tak je trošku nepříjemný vjezd do
stinné pasáže, než si oči zvyknou na změnu světelných podmínek.
Sněhové podmínky:
Sněhu bylo dostatek na sjezdovkách i mimo ně. Užívali jsme si
převážně prašanového manšestru.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky všech možných typů, podzemní „metro“ z Santa Cristiny
směrem na Secedu, velkokapacitní kabiny, větši či menší kabinky,
sedačkové lanovky s krytem i bez, najde se i menší množství vleků.
Za podrobnější popis rozhodně stojí nová 10místná kabinková lanovka z
Plan de Gralba nad Piz Setëur. Jedná se o lanovku firmy Leitner, jejíž
kabinky, jak již zmiňoval reportér přede mnou, navrhli v designové
společnosti Pininfarina. Kabinky jsou krásné zvenku i uvnitř. Kožená
sedadla mají příjemně vyhřívané sedáky. Trasa lanovky je lomená, v
místě lomu je mezistanice, kde se dá vystoupit i nastoupit. Lanovka má 81
kabinek. Kabinky 1 až 80 jsou standardní. Kabinka č. 0 je privátní s
luxusním interiérem. Tato kabinka nese jméno Gianniho Marzoly, zakladatele a
prvního prezidenta lanovkářského sdružení Dolomiti Superski.
Zalidněnost:
Mimo okruh Sella Ronda byla návštěvnost spíše nízká. Minimální pohyb
lyžařů byl zejména na Monte Pana a na krátkých sjezdovkách z Col
Raiser.
Občerstvení a aprés-ski:
Většinou jsem si vystačil se svačinou připravenou v apartmánu. Při
chumelenici, která nás zastihla na Secedě, jsme se jeli naobědvat do
restaurace Val d'Anna, která se nachází v dolní části sjezdovky La Longia.
Ceny zde byly následující: těstoviny od 10 €, pivo 5,30 €, espresso 1,50
€.
Za návštěvu stojí malé muzeum Dolomit a lyžování na Col Raiser.
Doprava do střediska a parkování:
Do střediska jsme vždy dojeli z Val di Fassa po oranžové Sella Rondě,
nazpět pochopitelně po zelené.