Val Gardena (Gröden)

Val Gardena (Gröden) - lyžování

Údolí Val Gardena je poměrně úzké a spolu s impozantním skalním zubem Sasso Lungo a mohutnou hradbou masivu Sella působí opravdu dramatickým dojmem. Jeho krása láká, a tak není divu, že je jedním z turisticky nejrozvinutějších středisek Dolomit. Jeho lyžařským magnetem není jen zdejších 115 km tratí, rozdrobených do několika částečně propojených lokalit, ale hlavně spojení se sousedními údolími Dolomit a slavný okruh Sella Ronda.

Lyžařské terény se rozbíhají z letovisek St. Ulrich, St. Christina a Wolkenstein po obou stranách údolí a tvoří zhruba pět menších až středně velkých lokalit, propojených lanovkami, přejezdovými cestami nebo pěšími přesuny. Pomyslným centrem Val Gardeny s rušným provozem a nejnáročnějšími sjezdovkami je vrchol Ciampinoi, z něhož padají dlouhé černé a červené tratě lesními průseky do údolních letovisek St. Christina a Wolkenstein. Dlouhé a velmi pěkné červené tratě stékají i z vrcholu Dantercepies nad průsmykem Gardena do Wolkensteinu, jsou však přímo na trase Sella Rondy, a tedy rovněž dost frekventované. Mimo hlavní „průvan lyžařů“ objíždějících masiv Sella je o poznání klidněji, ale sjezdovky jsou zato spíše kratší. Velmi vděčná je v tomto ohledu okrajovější lokalita Seceda se slunečnými svahy, po nichž sbíhají i poměrně dlouhé červené sjezdovky.

Z ubytovacích letovisek St. Christina a Wolkenstein šplhají kabinkové lanovky na ostrý vrchol Ciampinoi (2 254 m), z něhož se do tří stran vrhají černé sjezdovky. Nad tím vším ční ohromná stěna Sasso Lunga, která Val Gardeně zajišťuje impozantní horskou kulisu. Závodní trať Saslong, řítící se nejprve na širokou pláň a poté lesem v několika schodech až do údolí, každoročně hostí mužskou lyžařskou elitu při sjezdu a super-G Světového poháru. Jak Saslong, tak tréninková černá trať do Wolkensteinu jsou obtékané i červenými variantami, místy ale úzkými.
Velmi hektická, neboť frekventovaná, strmá a jižně orientovaná, je černá trať z Ciampinoi směrem na Plan de Gralba.
Pohodový charakter má naopak po překonání vrcholového padáčku široká pláň směrem do St. Christiny, příjemná je tamtéž i lehce odstrčená sjezdovka červená široká nad mezistanicí Sochers, v jejímž okolí je postavená zábavná překážková dráha a měřený video slalom.

Příjemným, i když rovněž poměrně rušným místem je kotlina pod vrcholem Piz Sella (2 284 m) nad hotelovou osadou Plan de Gralba. Trojici moderních sedačkových lanovek obtékají kratší, pohodové modro-červené pláně, doprovázené překážkovými drahami s klopenými zatáčkami, vlnami, průjezdy tunelem i skoky, nechybí ani klasický snowpark.

Po protilehlém svahu se z vrcholku Dantercepies (2 300 m) nad Wolkensteinem lesem prodírají dlouhé a jemně proměnlivé červené sjezdovky, okořeněné jednou „lehčí“ černou.

Klidnějším zákoutím je areál Seceda (2 514 m), přístupný jak ze St. Ulrichu, tak ze St. Christiny kabinkovými lanovkami. Nejatraktivnější je široká červená stráň přímo z vrcholu obhospodařená rychlou 4sedačkou. Velmi dlouhá červená trať La Longia do St. Ulrichu se sice ke konci své 10km délky změní v plochou cestu, ovšem s příjemným výletním charakterem, který podtrhuje ledopád, průjezd soutěskou a množství chat s terasou. Dlouhá modrá trať do St. Christiny je prakticky v celé délce přívětivá pro rekreační kroužení.
Ze Secedy je nejhezčí pohled na Sasso Lungo, na opačné straně se pak tyčí četné zuby skalní skupiny Geisler. Přejezd mezi Ciampinoi a Secedou zajišťuje metro, které spojuje údolní stanice lanovek na opačných koncích St. Christiny.

Výtečná dvojice červené a černé sjezdovky stéká také z vrcholku Monte de Seura (2 117 m) do komorního zákoutí Monte Pana, kde jsou i cvičné louky.

Val Gardena je z lyžařského hlediska poněkud méně kompaktní oblastí s množstvím přejezdových cest, krátkých sjezdů, někdy i dost strmých, nebo výjezdů. Zato je propojena velmi výkonnými lanovkami, které se starají o plynulé proudění lyžařů. Pohodový charakter lyžování narušují hlavně velmi strmé vrcholové partie Ciampinoi a Piz Sella, sloužící přitom jako důležité křižovatky, a na dojezdu do Wolkensteinu třeba i „nesmyslně“ oplocený vlek, který stojí přímo v cestě ke kabinkové lanovce – svědčí však o tom, že ani v Dolomitech se není vždy jednoduché domluvit na dělení zisku ze strategicky umístěných pozemků.
Nejluxusnější je ježdění nad Plan de Gralba kolem nové 10místné kabinky na Piz Seteur, vyhřívané 8sedačky Gran Paradiso, 6sedačky Comici a 4sedačky Sotsaslong. Naopak páteřní kabinky ze St. Christiny a Wolkensteinu na Ciampinoi jsou nepohodlné bez plnohodnotných sedaček, navíc s dlouhým průchodem kolem nástupních stanic. Výstup po schodech čeká lyžaře k 4sedačce Costabella ve Wolkensteinu nebo ke kabinkové lanovce Saslong v St. Christině.

Horských chat je kolem sjezdovek dostatek, a to od jednodušších až po gastronomické hvězdy, vždy přitom ve vyšší cenové hladině. Pod vrcholem Piz Sella se sluní horská chata Rifugio Comici, která je vyhlášená čerstvými rybami. Chata patří bohaté rodině Marzolů, jež vlastní i některé zdejší lanovky. Denně vozí čerstvé úlovky pro zdejší „nejlepší“ rybí restauraci v Dolomitech – carpaccio přijde na cca 13 eur, filet na 18 eur. Chata má také lákavou apres-ski terasu a jedinečně designované toalety.
Na Secedě je vyhlášená chata Sofia s vyšperkovanou místní kuchyní, velmi příjemné jsou ale i mnohé další.

Všechna tři hlavní letoviska (St. Ulrich, St, Christina a Wolkenstein) jsou prominentní s luxusními drahými hotely, prvotřídními restauracemi, bary a výstavními obchody a samozřejmě italskou smetánkou.

Příjezdová silnice do údolí od Brennerské dálnice nejprve strmě stoupá, v samotném údolí pak už jen mírně. Parkoviště u lanovek v centrech středisek mají omezenou kapacitu a jsou placená.