Sjezdovky:
Sjezdovky byly vcelku dobře připraveny, jen odpoledne na vytížených
sjezdovkách se tvořily muldy. Jednalo se především o sjezdovku č. 5 z
Ciampinoi. My jsme převážně lyžovali v oblasti pod vrcholem Secedy, kde mi
líbily obrovské dálnice červených sjezdovek. Jako obvykle jsem opět
vyzkoušel sjezdovku La Longia z vrcholu Secedy do městečka Ortisei, která
má délku 10 km. Jedná se o velmi příjemné svezení s málo lidmi. Jen
bohužel velkokapacitní lanovka je už velmi stará a kazí dojem, kdy zde než
se dostanete nahoru, vystojíte důlek. Při cestě zpět jsem si ve Val
Gardeně oblíbil sjezdovky Comici 2 a Paprika, kde sjezdovka vydržela do
odpoledních hodin a byla nádherně široká a bez lidí. Člověk si zde
carving opravdu užíval.
Mezi top třídu řadím černou Saslong A i červenou Saslong B. Bohužel v
dolní částí Saslongu B, kde byl užší koridor, se tvořily ledové plotny
a na dojezdu se dost objevovaly drobné kamínky.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsou dobré, ale další sníh by byl potřeba, aspoň
proto, aby se to trošku nabílilo a nevypadalo to tady jak na konci sezony
před zavřením. Vesměs je vše v provozu a na sjezdovkách, kde bylo menší
množství lidí, byla sjezdovka i odpoledne velmi dobře sjízdná.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Co se týká komfortu, tak zde najdete vše na co si vzpomenete.
Ve Val Gardeně se mi moc líbí snowpark s možností přejet vozidlo,
tuším staré Volvo. Mezi moderní lanovky se řadí 8sedačka Gran Paradiso,
kde jsou sedačky v modro-černé barvě, opravdu velmi pohodlné sezení. Dále
je to 10místná kabinková lanovka Piz Seteur, kde jsou opět sedačky v
modro-černé barvě a jsou vyhřívané. Je zde i mezistanice, takže pokud
míříte po okruhu Sellaronda směrem na Campitello, tak nevystupovat a nebo
jen vyskočit se nadýchat čerstvého vzduchu.
Samozřejmě zde najdete i starší kusy, jako je dvousedačka Piza Pranseies
a nebo v oblasti Seceda stařičká velkokapacitní lanovka Fermeda. Zde si
opravdu počkáte, než vyjedete až na vrchol Secedy.
Dále zde k propojení z Val Gardeny na Secedu využijete metro, vlastně
podzemní lanovku. Od sjezdovky se k ní dostanete po pojizdném pásu. V
opačném směru se ale docela projdete. Třeba to nějakého Itala napadne a
vybudují pojizdný pás i na druhou stranu.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla přiměřená, na sjezdovkách se dalo dobře pojezdit a na
Secedě byly sjezdovky spíše poloprázdné. Největší zalidněnost byla u
lanovky Furnes - Seceda, kde se opravdu čekalo cca až 20 minut. Další
větší zalidněnost byla na čtyřsedačku Sole, která je na okruhu
Sellaronda.
Občerstvení a aprés-ski:
Vzhledem k tomu, že za cíl jsme si určili vrchol Secedy, tak jsme pak
navštívili restauraci Baita Daniel, kde je krásný výhled na Dolomity. Když
jsme se vraceli, tak jsme ještě navštívili restauraci Almhotel Col Raiser,
kde mě překvapila platba za WC. Je fakt, že tady jsme si nic nedali.
Doprava do střediska a parkování:
Do Dolomit vyrážíme z Hradce Králové po dálnici směrem na Prahu se
zastávkou v Nýřanech a dále na Mnichov, kde se již tvořily kolony.
Každoroční zastávkou je také Wörglu, kde tankujeme (v současné době je
cena benzínu 1,57 euro) a taky si zajdeme do Krone Asia restaurant. Zde se
vyberete jídelní lístek nebo all you can eat, kde cena v neděli a svátek
vystoupá na 22 euro.
Při další cestě nastává problém okolo Brenneru, kde se tvoří kolony,
neboť je zde sveden provoz do jednoho pruhu. Zde jsem spočítal ztrátu cca 15
minut.
K parkování jsem si vybral Campitello, kde se za parkování platí 12
euro. Holt je tu nová kabinka a ta se přeci potřebuje z něčeho zaplatit. K
zaparkování vám pomůže obsluha, která vám ukáže místo, kde přesně
odložit auto.