Sjezdovky:
Otevřené jsou všechny, ty nejdelší se pyšní až třemi kilometry
délky. Šířka je také velmi solidní, úprava v rámci povětrnostních
podmínek nadprůměrně dobrá. Nejlepší jsou ty spouštějící se z vrcholu
Lysé hory, jsou však po celý den vykoupeny frontou na lanovku, jež je
obsluhuje. Alternativou je použití dvou vleků, které vedou vždy zhruba do
2/3 sjezdovky, tedy ne až na úplný vrchol. Za tyto 30 let staré pomy
(ačkoliv ve velmi dobrém stavu) ale člověk jen tak 720 Kč (cena denního
skipasu) nezaplatí...
Přestože areál disponuje většinou svahy se slušným sportovním sklonem,
vyloženě černou tu nenajdete.
Sněhové podmínky:
Návštěvu areálu jsem dlouho zvažoval hlavně díky tuhým mrazům,
které po několik uplynulých dní panovaly. Bál jsem se, že celý svah bude
zmrzlý a lyžování nebude stát za nic. Mé obavy se ale nepotvrdily a
(možná i díky slunečnému počasí) člověk narazil jen na několik
zledovatělých ploten, jinak byla úprava nadmíru obstojná. Sněhu je na
tratích i mimo ně dost. Ale pozor - areál důrazně upozorňuje na zákaz
vyjíždění mimo sjezdovky, porušení údajně trestá vyloučením z
přepravy. Skutečně se mnoho stop mimo svahy nenacházelo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jeden ze dvou hlavních minusů areálu jsou lanovky a jejich stav. Kromě
již zmíněných starších vleků většinu tratí obsluhují dvě pomalé
čtyřsedačky. Ta první, níže položená kapacitně stačí, jelikož svah
pod ní tolik lyžařů nepoužívá. Ta druhá, vedoucí až na vrchol Lysé
hory, nestačí kapacitně vůbec, ačkoliv je o něco málo rychlejší než
první. I ve všední den zde byla fronta na minimálně 10 minut. Určitě by
si zasloužila navýšení kapacity (šestisedačka) nebo alespoň zvýšení
rychlosti. Zároveň by se hodilo přidání bublin, jelikož na vrcholu často
fouká a hlavně je zde teplota nahoře značně odlišná od té dole (v mém
případě -1 stupeň dole a -10 nahoře). Zázemí je naopak plusem, na dolní
stanici nechybí zde dvoje jezdící schody usnadňující přepravu ke kase -
opět prvek podobný alpským střediskům. Dále je tu půjčovna, školka
atd.
Zalidněnost:
Zalidněnost nebyla příliš velká, přesto kapacita horní lanovky
nestačila. Na svazích bylo ale dost místa i pro širší oblouky. Zalidnění
se během dne prakticky neměnilo, i v 15:55 se stála na vrchní lanovku
fronta.
Občerstvení a aprés-ski:
Areál nabízí pestrou škálu možností občerstvení, od burgrárny po
kavárnu. Najíst se můžete třeba v jedné z chatek na svazích.
Nejpopulárnější je asi restaurace Dvoračky, sjezd k ní je možný po
lesní cestě z vrcholu Lysé hory. Sněhu je zde zatím dost, díky vyšší
nadmořské výšce jsem se minulý rok dokázal dostat k restauraci na lyžích
i v dubnu. Ceny jsou vyšší, jídlo je však povětšinou dobré. Guláš byl
tentokrát přesolený, jinak ale polévka i ostatní jídla ok. Mají tu i
domácí pečivo a zákusky, doporučuji vyzkoušet.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava byla v pátek bez problémů, provoz byl hlavně odpoledne v
protisměru. Silnice bez sněhu a ledu.
Druhým hlavním minusem areálu je parkování, které je zde vyřešeno
poměrně nešťastně. U lanovky se nachází pouze několik desítek míst, ta
jsou zpoplatněna částkou 150 Kč - návrat o 20 let zpět. Navíc při
vysoké ceně skipasu je toto nepřípustné. Lyžování pro jednoho může tak
vyjít na víc než třeba ve Špindlu, na Klínovci nebo v jiném mnohem
větším a lépe vybaveném areálu. Další tři parkoviště jsou kapacitně
dostačující, ale značně vzdálená od pokladny a lanovky. Z druhého
(nejbližšího) musíte po svých asi 300 metrů do mírného kopce, zpátky
pak naštěstí při dostatku sněhu můžete na lyžích. O třetím a
čtvrtém ani nemluvě, o víkendech je snad zřejmě obsluhuje skibus - dnes
ale žádný vidět nebyl. Absence jezdícího koberce či aspoň provazového
vleku je tu zřejmá. Skibus obsluhující všechna parkoviště by pak
(zvláště v hlavní sezoně) měl jezdit každý den. Z vlastní zkušenosti
vím, že v poslední dny lyžování (duben) bývá pak vrchní parkoviště
bez poplatku - vše je ok.