Sjezdovky:
Sjezdovky byly upravené, tedy aspoň tam, kde jsem většinou jezdila. Po
oblíbené červené pětce jsem jela jen jednou, neboť její závěr byl jedna
velká ledová plotna. Dál jsem se vyhýbala spodní části Turistické a od
Kaprunů to brala více vpravo.
Sněhové podmínky:
Sněhu je hodně, navíc byl na některých místech vyráběn do zásoby. Na
zmrzlém podkladu ležela vrstvička prašanu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky, vleky a zázemí... to vše fungovalo. Lanovka Horní Domky ale
jezdí strašně pomalu.
Zalidněnost:
Někdy jsme chytli frontu, někdy ne. Po projití turniketem zkušený
lyžař ví, kudy. Rovněž na svahu bylo někdy husto, někdy ne. Hodně
dospělých i dětí jezdí dost riskantně, ohrožují ostatní i sebe. Vím,
že Krakonoš se zlobí, že se mu jezdí v revíru po lesích, že by se
nemělo, ale těch stop tam je...
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení je rozeseto všude možně, dá se hezky posedět u něčeho
dobrého přímo na sjezdovkách. Já bych dnes nezakrojila s tou rukou ani do
klobásy. Dali jsme si jen dole v budově kávu z automatu za 22 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava byla přes Železný Brod, Semily, Horní Sytovou a Jablonec nad
Jizerou pohodová, s výhledy na Jizeru. Raději jsme se vyhnuli silničkám
přes Vysoké nad Jizerou. Od středu Rokytnice na P2 to bylo po uježděném
starém sněhu s ledíky.