Sjezdovky:
V provozu kompletně všechny. Jejich stav překvapivě horší už během
dopoledne, ale muldy se tvořily hlavně na místech s hustou mlhou, což je
pochopitelné. Velmi nepříjemný byl přejezd (cca 200m úsek) z červené
sjezdovky č. 5 na černou č. 4, který (přesto, že jsem na něj zavítal až
po obědě) nebyl rozhodně ráno upraven. Sníh zde byl hlubší a obrovské
muldy zřejmě pocházely ještě od víkendových návštěvníků.
Naopak zmiňovaná černá byla po celý den asi v nejlepším stavu, dobře
upravená, žádné muldy ani led. Nepříjemnému přejezdu se dá vyhnout
příjezdem pomou.
Sněhové podmínky:
Sněhu dostatek jak na sjezdovkách, tak i mimo. Bohužel mlha, která se po
celý den povalovala v horní čtvrtině areálu, dala jakýmkoli hrátkám mimo
sjezdovky zapomenout. Obtížné bylo hledat značení sjezdovek, natož se
pouštět mimo ně. Na led na svahu jsem za celý den narazil asi jednou,
vydřená místa žádná.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky v provozu obě, vleky také. Mlha naštěstí lanovku na Lysou horu
nezastavila ani nezpomalila - jezdila plnou rychlostí a bez front. Ta nižší
pak klasicky pomalu.
Nadstandardní zázemí u pokladen klasicky potěšilo, nutnost výšlapu k
pokladnám z hlavního parkoviště zas zklamala...
Zalidněnost:
Sami jsme na svazích rozhodně nebyli (vyjma černé sjezdovky č. 4), ale
podobně nízké zalidnění budete v Rokytnici hledat v sezoně stěží. Obě
lanovky bez front, čekání průměrně na 3 sedačky.
Na sjezdovkách z vrcholu (modrá a červená) bylo občas zalidnění vyšší,
způsobené často polskými lyžaří, kteří zde učili tomuto sportu sebe
nebo své ratolesti.
Občerstvení a aprés-ski:
K obědu jsem tradičně využil Dvoračky. Ceny, které se mi zde vždy
zdály vyšší, mi nyní přijdou přiměřené, vzhledem ke kvalitě,
rychlosti obsluhy a narůstajícím cenám všude okolo, až skoro
podprůměrné: Pikantní guláš, houskový knedlík a fair trade ovocný čaj
za 195,-. Jen ta cesta směrem zpět do areálu... Pozor, aby vám všechny
hrboly (a že jich je) neobrátily obsah žaludku naruby.
Doprava do střediska a parkování:
Nejkratší schůdná cesta z Prahy přes Zlatou Olešnici, Sklenařice a
Jablonec překvapila otřesným stavem. Posypaný a upravený povrch se zde
střídá s ledem a sněhem po celé trase. Se sjízdností naštěstí problém
nebyl, nepříjemná je ale jízda po starých zmrazcích, které neustále
"hází" s vozidlem více než díry ve vozovce.
Parkování na neplaceném parkovišti č. 2, míst dostatek, povrch pokrytý
menší vrstvou sněhu. Dost aut stálo nepochopitelně i na nižších
(vzdálenějších) parkovacích plochách.