Sjezdovky:
Chlouba zdejšího areálu. Jedny z nejdelších sjezdovek v naší
republice, většina z nich dostatečně široká: červená FIS v délce 2 600
m, modrá s dojezdem k přibližováku 3 200 m, černá 1 000 m, Slalomák 850
m. Snad jen černou by to chtělo v úvodní polovině rozšířit, tam je velmi
úzká.
Sněhové podmínky:
Stále výborné, sněhu dostatek, během dne se pár fleků objevilo v
užších místech černé sjezdovky, jinak luxus.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tady by se dalo zlepšovat, čtyřsedačka na Lysou horu stárne (délka 2
198 m), kapacitně nestačí, měla by zde být šestisedačka, velké fronty
jsou zde časté. Montaz a Zalomený (obě pomy cca 900 m), pak ještě cvičné
vleky Kaprun. Nesmyslně pomalá přibližovací lanovka v délce 1 213 m.
Ideálem by byla výše zmiňovaná šestisedčka s krytem a škoda, že Montaz
byl nesmyslně zkrácen. Skiservis, půjčovny, lyžařská škola.
Zalidněnost:
Hlavní lyžařská sezóna, pěkné počasí, s vyšší návštěvností se
muselo počítat. Na hlavní sedačku fronta cca 15 minut. Montaz a Zalomený
maximálně do 5 minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Dostatečné možnosti, jak restaurace, tak skibary. Jelikož jsem lyžařsky
tak trochu vyrůstal na Dvoračkách - Technometře, tak vždy musím zajet i na
Štumpovku. Pravda, vyhlášená dršťková polévka už není a lehce se
zdražuje, ale pořád je to v rámci vysokohorských restaurací slušná
cenová hladina. Běžná hlavní jídla 135 až 170 Kč, pivo 40 až 45 Kč,
kofola 3 dcl 30 Kč, kávy 45 až 60 Kč. Hovězí guláš s knedlíkem za 150
Kč zasytil. Polyžařská zábava v porovnání se Špindlem či Harrachovem
slabší.
Doprava do střediska a parkování:
Zcela bezproblémová, suché silnice, pár zmrazků kolem Vysokého a v
Horní Rokytnici. Parkoviště dvě bezplatné, horní parkoviště dražší,
ale i tak svou menší kapacitou plné.