Sjezdovky:
Sjezdovky jsme prakticky neviděli, ale za lepší viditelnosti by byly asi v
pořádku. Ráno byly upravené, k polednímu již měkké a rozježděné,
jarní. Vzhledem k jejich šíři a velmi nízké zalidněnosti bylo všude dost
místa. Sjezdovka pod lanovkou již byla příliš vydřená a tudíž
zavřená, jinak všechny v provozu.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky na to, že je již nějakou dobu jaro, byly
ucházející, funkční byl stále i dojezd na parkoviště.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku stále fungijí staré, ale rychlé vleky, které ovšem
nejedou až nahoru a za husté mlhy je třeba trefit spodní stanici. Lanovka na
Lysou horu výjimečně zcela bez fronty, spodní nástupní lanovka, která
byla prakticky jediná použitelná bez mlhy, byla standardně puštěna na
nejnižší rychlost, což zvláště při dešti nebylo úplně
příjemné.
Zalidněnost:
Sjezdovky byly prakticky prázdné, jen občas se prohnala velká skupina
Poláků. Kdesi U Zalomenýho probíhaly závody, ale díky mlze jsme je
prakticky neviděli.
Občerstvení a aprés-ski:
Možnosti občerstvení jsou vynikající, kromě bufetů u stanic lanovek a
vleků je po sjezdovkách několik velkých restaurací s poměrně obstojnými
cenami.
Doprava do střediska a parkování:
Standardní rokytnický problém s výšlapem od parkoviště jsme vyřešili
zaparkováním na téměř prázdném P1, za které se ovšem platí 150 Kč (do
5 hodin 30 za hodinu).