Sjezdovky:
Všechny sjezdovky byly otevřeny a poměrně velká část z nich byla
sjízdná i v odpoledních hodinách. Bohužel vyblokování několika sjezdovek
v průběhu celého týdne komplikovalo dost přesun po areálu (Tonale).
Freeride bohužel komplet zavřen. Vzhledem k počasí - celý týden slunce -
jsme jezdili po měkkém sněhu. Výjimkou byl poslední den, kdy bylo sice
krásně, ale už přituhlo a foukal studený vítr. Proto bylo hodně sjezdovek
velmi tvrdých. Pro sjezdaře, kteří měli nabroušeno, samozřejmě pecka,
pro ostatní však dost nebezpečné.
Sněhové podmínky:
Nebýt prosincového sněžení, bylo by to se stavem sněhu asi o dost
horší. Sice se pár vydřených míst našlo, ale vše se dalo projet.
Vzhledem k aktuálním podmínkám v ČR byly sněhové podmínky moc dobré. I
když by se čerstvý prašan hodil, ne že ne.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Nová kabinka na ledovec do 3000 - pohoda. Moderní odpojitelné kryté
sedačky v Tonale i Ponte di Legno taky naprosto vyhovující. Pobaví i
poměrně historický kousek dvojsedačky v části Ponte di Legno od jezera
Valbione. V celém středisku jsou asi dva pásy pro začátečníky, jeden ve
střední části Tonale dokonce krytý. Celkem jsme narazili na dva vleky.
První vhodný pro začátečníky ve střední části Tonale. Kapacita všeho
naprosto dostačující.
Zalidněnost:
V Tonale zalidněnost střední až vysoká, zejména o víkendu. Presena,
Temú a Ponte di Legno povětšinou minimum lidí. Tam člověk má sjezdovku
téměř sám pro sebe.
Občerstvení a aprés-ski:
Jako v Itálii obvykle dobře rozmístěné občerstvení a aprés-ski, a to
všech druhů. Povětšinou všude to samé jako přes kopírák. Ale našince
snad potěší, že se dá najít i chata, kde točí Pilsner Urquell. Jde o
příjemnou restauraci u jezera Valbione.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska přes Brenner, z Prahy cca 10 hodin (vzhledem ke
kolonám u Mnichova), vše po suché silnici.