Sjezdovky:
První sjezdovka kterou jsem zvolil, byla červená číslo 3 a následně
navazující modrá 11, vedoucí k sedačkové lanovce. Celá byla zledovatělá
s plotnami. Nejela se mi vůbec hezky, první část je sice široká, ale její
povrch mě nenadchl. Dále jsme vyjeli lanovkou na Tscheyeck a následně se
spustili kolem této lanovky po trati dolů - a i tato trať byla plná ploten a
místy nafoukaného sněhu ze sněhových děl. Tato sjezdovka je ve své
spodní části navíc celkem úzká. Příjemným překvapením byl měřený
slalom vedle sedačkové lanovky Gaislochbahn. Od této lanovky vede modrá
sjezdovka zpět ke spodní stanici kabinkové lanovky. Sjezdovka číslo 21 je
spíše přejezdem, i když její povrch byl asi nejlépe upravený z celého
areálu. Další sjezdovka, která se mi celkem líbila, byla červená
sedmička, ale opět její povrch byl pro mé slalomky velice špatně
sjízdný, bylo zde mnoho nahrnutého sněhu. Celkový stav sjezdovek v celém
areálu mě zklamal.
Sněhové podmínky:
Ve spodní části byl převážně tvrdý technický sníh. V horní
polovině se jednalo o mix sněhu přírodního a sněhu vyrobeného z děl,
která byla v provozu i přes den.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jsou ve středisku moderní a rychlé, ale sestup po schodech z
horní stanice kabinkové lanovky je celkem nepříjemný. Na rozdíl od
blízkého a menšího střediska Schöneben je v Nauders většina
sedačkových lanovek bez ochraného krytu.
Zalidněnost:
Na sjezdovkách se občas vyskytl hlouček lyžařů a kvalita sjezdovek se
velmi rychle zhoršovala. U lanovek bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
V celém areálu je několik "hospůdek", velmi příjemná se zdála chata
Goldseehtte. Námi ale nevyzkoušena.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska absolutně bez problémů, ceta mokrá a velké
parkoviště u stanice kabinkové lanovky je zdarma.