Sjezdovky:
Hlavní sjezdovka č. 1 Talabfahrt Bergkastel je široká a docela prudká,
místy bych ji hodnotil až na černou. Nejfrekventovanější sjezdovkou je č.
2 nad stanicí kabinkové lanovky - široká carvingová obsluhovaná
odpojitelnou šestisedačkou. Jediná chybička na kráse, že nesvítilo slunce
a místy nebylo vidět terénní vlny. Sjezdovka č. 4 Goldseepiste je taky
široká carvingová modrá sjezdovka, která objíždí velký dětský Gold
park. Neopomněli jsme vyzkoušet ani sjezdovku č. 14 Gaischlochabfahrt -
poctivá červená, na které je hodně terénních vln. Na ni přímo navazuje
sjezdovka č. 21, která vás dovede po užší pohodové modré až ke stanici
kabinkové lanovky v údolí.
Sněhové podmínky:
Docela mě překvapilo, že ve výšce 1 400 m n. m, ležel jen poprašek
sněhu, ani ve výšce 2 650 m nebylo sněhu mnoho - tak 30 cm. Jinak středisko
pěkně vysněženo, místy ještě hromady nerozhrnutého sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Středisko disponuje páteřní šestikabinkou, její trasu kopírují dvě
starší a pomalé dvousedačky. Po prvním vyzkoušení jsme raději vždy
sjeli na rychlejší kabinu. Horní patro areálu obsluhují čtyři
odpojitelné šestisedačky a několik vleků. Při naší návštěvě nebyla
ještě lanovka Tscheyeckbahn a vlek Almlift v provozu.
Zalidněnost:
Předvánoční zalidněnost byla opravdu malá a nikde jsme nemuseli ani
minutu čekat.
Občerstvení a aprés-ski:
Navštívili jsme pěknou restauraci Jochelius. Zřejmě i v Rakousku se
projevilo zdražení potravin. Ceny za jídlo cca do 20 euro. Dobrá volby byla
pizza za 18 euro. Ještě jsme navštívili cenově příznivější horskou
chatu Stieralm - Germknödl s vanilkovým krémem za 10 euro, párek s
hranolkama za 12 euro.
Doprava do střediska a parkování:
I přesto, že středisko leží v průsmyku Reschenpass ve výšce 1 400 m
n. m., byly cesty prakticky bez sněhu. Před kabinovou lanovkou je obrovské
bezplatné parkoviště.