Sjezdovky:
V pátek konečně otevřeli celou modrou sjezdovku, dále jezdil Slalomák k
rychlopomě a dětské vleky u Kaprunu.
Sněhové podmínky:
Sněhu nebylo moc, uváděných 20 až 30 cm souhlasilo. Odpoledne byla i
vydřená místa až na trávu. Ráno byl sníh zmrzlý, pak na sluníčku
měknul, ale nebyly žádné drastické muldy. Někde (hlavně ve stínu) se
objevily i ledové plotny.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Bůh žehnej za rychlopomu, kterou jsme využili v době, kdy se všichni
vrhli na spuštěnou lanovku - tam jsme se přesunuli až v půl jedné.
Zalidněnost:
Možná bych zalidněnost vnímala při normálním provozu o trochu menší,
ale takhle jsem se zařekla, že do Rokytnice o víkendu už nikdy více.
Občerstvení a aprés-ski:
Tentokrát jsme využili chatu Akuma u spodní stanice, tam jsme ještě
nikdy nebyli a příjemně nás překvapila nabídka 3 různých polévek - dali
jsme si hrachovku za 59,- a byla výborná. Na druhou svačinku jsme si dali jen
rychlý párek v rohlíku v krytém občerstvení nad Kapruny. Oproti Špindlu
je tady svět ještě normální a v celém areálu se dá najíst na mnoha
místech v normálních cenových relacích.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta do střediska byla dnes v pohodě a kdyby jsme se nemuseli vracet, tak
i bez problémů. I serpentýny z Plav jsme projeli celkem rychle a "plavně".
Parkovali jsme na prvním a bohužel placeném parkovišti, když jsme chtěli
areálu přispět dalších hezkých 180 Kč, u automatu nastal nějaký chaos a
zmatek - jeden chytrý polský občan nacpal kartu do otvoru, kam se vkládají
bankovky. Naštěstí další parkovací lístky šly načíst i bezhotovostně
zaplatit, tak to pro nás neznamenalo velké zdržení.