Sjezdovky:
Sjezdovky jsou zde různých náročností a délek. Asi mezi nejdelší
patří modrá sjezdovka Innamorati, říká se ji sjezdovka Zamilovaných. Kdo
má rád náročné sjezdovky, tak určitě doporučím La Volata, jak
červená, tak černá varianta. Velice zajímavá mě připadala
červeno-černá sjezdovka Le Buse - Molino: široká a hezky členitá. Dále
mne zaujala skicrossová dráha u 4sedačky Costabella. Bohužel kvůli
množství sněhu byla ještě uzavřena sjezdovka Nuova Cima Uomo, která byla
pouze vysněžena sněžnými děly a chybělo ji rozhrnout.
Sněhové podmínky:
Ve středisku je zhruba od 30 do 60 cm sněhu. Sníh perfektně drží. Díky
množství lidí jsou skvělé podmínky až do pozdních odpoledních hodin.
Kde celý den svítí sluníčko, sníh lehce měkne, což je ideální pro
lyžaře, kteří nemají nabroušené hrany. Každopádně letos se mi zdá,
že na leden tu je sněhu méně než jiné roky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Středem areálu je páteřní lanovka Col Margherita s kapacitou 97 lidí.
Pak zde najdete 10místnou lanovku z Falcade, mnoho 4sedaček, 2sedačku a také
pomu. Nejstarší sedačkovou lanovku je dvojka vedoucí na Cima Uomo. Od
poslední návštěvy se toho moc nezměnilo. Rozhodně potěšila skicrossová
dráha.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla minimální. Jediné, co mě překvapilo, byla ranní
fronta u pokladen ve Falcade, kde si lidé aktivovali skipas. Přitom toto lze
učinit v aplikaci Dolomiti Superski. Každopádně se tato fronta rozjela po
celém skiareálu a ani to nebylo znát. Na žádnou z lanovek se nečekalo a
ani na sjezdovkách se moc lidí nepohybovalo. Více lidí pak bylo v restauraci
Cima Uomo, kde jsem vyzkoušel Aperol za cenu 4,50 euro.
Občerstvení a aprés-ski:
Vyzkoušel jsem samoobslužnou restauraci Le Buse, která nabízí jak
národní, tak místní speciality. Restaurace je prostorná a nabízí
venkovní posezení. Příjemnou restaurací je také Baita Dies Bis. Mezi
zajímavé patří i restaurace In Alto Col Margherita 2514. Poslední
restauraci, kterou jsem vyzkoušel, byla Cima Uomo. Bohužel v době obědu tam
člověk to místečko na sezení musel hledat delší dobu.
Doprava do střediska a parkování:
Cestu do Dolomit jsem volil z HK přes Prahu, Mnichov, Insbruck, Brenner,
Vigo di Fassa do Moeny. Cestu je nutno dobře načasovat, protože mezi mé
zastávky patří hned za německo-rakouskými hranicemi městečko Wörgl. Za
prvé zde natankujete za normální ceny, tedy 1,40 Euro za litr benzinu, a pak
zde mám i svoji oblíbenou restauraci Krone asia restaurant. Zde se za 12,90
euro neskutečně najíte. Je to restaurace All you can eat, tedy zaplatíte a
sníte, co sníte. Třeba i 10 chodů. Cesta probíhala v pohodě po suchých
silnicích. Jen pod Mnichovem se tvořily kolony.
Parkování jsme měli u hotelu v obci Moena zdarma. V San Pellegrinu jsme
parkovali přímo pod lanovkou Col Margherita. Parkování zdarma. Povrch
parkoviště pokrytý zmrzlým sněhem.