Sjezdovky:
Nejprve zajíždíme do slovinského Bovecu. Když už máte to štěstí,
že vás z Bovecu nahoru vyveze lanovka, tak hlavní a nejdelší červenou
sjezdovku už nevyužijete - pro nedostatek sněhu to Slovinci radši ukončili
uzavřením sjezdovky. Z vrcholu jsme tedy sjeli na sjezdovky v Sella Nevee.
Celé dopoledne sjezdovky krásně držely tvrdé, žádné muldy se netvořily
a manšestr na nich byl ještě po obědě. Část červené sjezdovky do Sella
Nevey byla uzavřena pro trénink slalomářů. Nicméně je zde více variant,
jak sjet do údolí na lanovku. My nejvíc jezdili pod velkou kabinou Prevala,
tam vydržel manšestr až do odpoledne.
Sněhové podmínky:
Nahoře stále podmínky luxusní, sněhu je dostatek. Sníh už vlivem
přímého slunečního svitu a vlivem teplot měkne. Směrem do údolí sněhu
ubývalo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Otevřené celé středisko v Sella Nevee a v Bovecu.
Zalidněnost:
Lidí bylo minimálně. V lanovce pro sto jsme jeli i ve dvou lidech plus
obsluha. To by se u nás v ČR nestalo. Kabinky nahoru jezdily velmi málo
obsazené. Dole u nástupu probíhala kontrola covid pasů.
Občerstvení a aprés-ski:
Otevřeno občerstvení na Gilbertiho chatě.
Doprava do střediska a parkování:
Z dálnice po suchém až na parkoviště.