Sjezdovky:
Svahy byly každé ráno připraveny příkladně, manšetr zde rolbaři
umí. Odpoledne se v nižších partiích často jednalo o ježdění na firnu.
Otevřeno bylo cca 75 % sjezdovek. Nadšeni jsme byli zvláště z dlouhých
sjezdovek Glacier 1 & 8, Jandri 4 a Super Diable, které nebyly
přelidněné a nabízely parádní výhledy.
Sněhové podmínky:
Sněhově podmínky byly ovlivněny extrémně teplým létem, které
ukrojilo značnou část ledovce, ze kterého byla zcela odmontována
sedačková lanovka Signal a celkový počet sjezdových tratí areálu se tak
snížil z 225 km na 200 km. Velkou roli hrál i teplý podzim, kdy se na
ledovci nelyžovalo vůbec. Trochu sněhu napadlo až v první polovině
prosince. My jsme měli štěstí a po našem příjezdu hned po vánočních
svátcích byl sníh i dole v údolí. Postupně se ale začalo oteplovat a
sníh pod 2 000 m n. m. pak odtával, až z těchto nižších pasáží po
Novém roce zmizel zcela. Byl to smutný pohled. Dojezd do centra střediska pak
byl možný jen po velmi úzké, velmi přeplněné, velmi plotnovité a velmi
boulovité modré sjezdovce Jandri 1 (u nás by byla značena červeně), která
byla nafoukaná umělým sněhem. Ve vyšších partiích by si člověk ani
nedostatku sněhu příliš nevšiml, v provozu zde bylo téměř vše. Výška
sněhu cca 100 cm v nejvyšších částech nad 3 000 m n. m. je na toto období
ale žalostně málo. Za celý týden se nebylo možno na lyžích dostat na
opačnou část areálu do Vallée Blanche, které se pyšní novou lanovkou
typu Telemix (Poma jim zde vyrobila kombinaci kabin a sedaček bez bubiny na
jednom laně) a novou kabinou Super Vénosc.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Areál má rozlehlou síť kabinových lanovek a vleků. Většina z nich je
ale starších a kapacita zvláště té páteřní Jandri Express 1 & 2 je
nedostatečná. Z mezistanice těchto lanovek se na ledovec ničím jiným
nedostanete, a to právě mezi vrchní a spodní stanicí Jandri Express 1 &
2 jsou jedny z nejhezčích a nejširších sjezdovek v celém areálu. Celý
den se tu na lanovku tvořila fronta na minimálně 15 minut. Dá se využít
ještě kabina Pierre Grosse, ale zde byly fronty ještě delší. Hodně se
nám líbily kotvy přímo na ledovci, podél nichž jsou krásné modré
sjezdovky. Tajným tipem jsou pak sjezdovky kolem sedaček Toura, Bellecombe a
Super Diable. Jsou rozmanité a fronty tu téměř nebyly. Měli jsme štěstí
na slunečné počasí a výhledy byly všude úžasné.
Pro výjezd z centra střediska byla upgradována letitá sedačka Diable.
Firma Poma zde vytvořila lanovku typu Telemix, tedy kabiny a sedačky na jednom
laně. Tu jsme využívali pravidelně. Jen nechápu, proč když investovali do
nového vybavení, tak nenechali vyrobit sedačky i s krytem. Toalet je k
dispozici dostatek, jen nejsou vždy značené. Obsluha je naštěstí milá a
ochotně poradí (doporučuju komunikovat ve francouzštině).
Zalidněnost:
Vzhledem k tomu, že právě probíhaly vánoční prázdniny, tak lidí bylo
všude poměrně hodně. S tím jsme ale počítali. Drtivá většina
návštěvníků byli Francouzi, jen pár Britů, Němců nebo Holanďanů.
Češtinu, slovenštinu nebo polštinu jsme za celý týden neslyšeli vůbec.
Bohužel to ale na sjezdovkách občas vypadalo dost děsivě. Zhruba 3/4
lyžařů se za lyžaře považovat moc nedalo. Vůbec neovládali svoje
vypůjčené lyže, ale troufli si i na ty nejprudší svahy. O výjezdy
záchranářů tak nebyla nouze.
Občerstvení a aprés-ski:
V celém areálu je velké množství restaurací a barů. Ceny jsou o cca 30
% vyšší než např. v Rakousku a v čase oběda to často chtělo mít
předem udělanou rezervaci.
Doprava do střediska a parkování:
Les Deux Alpes je od nás vzdáleno dlouhých 1 200 km. Cesta ale byla tam i
zpět zcela bezproblémová (asi i proto, že jsme tam i zpět jeli v úterý a
ne v sobotu, kdy se ve Francii obvykle střídají turnusy), trvala 12 hodin a
vedla po dálnicích přes Rozvadov, Karlsruhe, Basilej, Ženevu až do
Grenoblu. Jen posledních cca 60 km vede po hlavní silnici. Nejméně kvalitní
a nejdražší dálnice měli za celou cestu s přehledem Francouzi. S autem
jsme parkovali před naším ubytováním ve středisku zdarma.