Sjezdovky:
V provozu mělo být dle webu v podstatě to samé co před třemi dny, tedy
většina páteřních lanovek i tratí, ale už při příjezdu na parkoviště
v Lúčkách bylo zřejmé, že tomu tak bylo pouze chvíli po startu provozu.
Jezdilo se tedy zhruba pouze do 1 500 metrů nad mořem, což mimo jiné
znamenalo i nemožnost přesunu na jižní stranu Chopku.
Sněhové podmínky:
Ráno částečně zmrzlý, postupně měknoucí sníh, na prudších
místech odpoledne i trochu muldy.
Tam, kam skoro nikdo nezavítal, třeba na sjezdovku č. 11, si šlo užít
parádní umrzlý povrch.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Silný vítr k překvapení všech vyřadil z provozu i dvoulanovou kabinu na
vrchol, což znamenalo, že jak člověk z Lúček vyjel kamkoli jinam, nebylo
již návratu zpět. Areál ale reagoval poměrně obratně a již po 11.
hodině spustil mezi jednotlivými lokacemi na severní straně kyvadlovou
autobusovou dopravu. Vcelku záhy vyčlenil i personál, který začal
připravovat starou neodpojitelnou sedačku B4, která zhruba od 13 hodin
umožnila lyžařům návrat na Lúčky i po svazích. Tato lanovka byla
samozřejmě značně pomalá a vymrzací, ale účel splnila. My ji nicméně
na závěr stejně nestihli, a tak jsme vyzkoušeli i částečně pěší
návrat ze Zahrádek - stačilo popojít cca 300 metrů a pak už se po
sjezdovce č. 14 sklouznout zpět na Lúčky.
Zalidněnost:
Zalidněnost podobná té v neděli - tedy lyžařů méně, ale vzhledem k
nižší přepravní kapacitě v tento den hustota zhruba stejná. Opět se
nárazově čekalo jen na sedačce B2 do 3 minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Opět jsem nezkoušel. Ceny v některých provozech jsou ale možná ještě
vyšší než v Rakousku, např. hot dog za 10 euro a více. 
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Liptovského Mikuláše opět bez problému, parkování přímo
pod LD v Lúčkách taktéž.
Večerní cesta zpět do Prahy přes Žilinu, Hranice a Hradec o poznání
horší než o víkendu. Chybějící dálnice na některých slovenských
úsecích znamená nekonečné zácpy, takže se cesta asi o hodinu
protáhla.