Sjezdovky:
Středisko je opravdu velké a pyšní se skoro 130 km sjezdovek především
modré obtížnosti. Jedná se o takové odpočinkové až výletní
lyžování. Samozřejmě jsme nemohli vynechat i skvělou černou sjezdovku
Vallon. Bohužel už kolem poledne byla dosti muldovatá. Teplo je teplo s tím
člověk nic neudělá.
Na druhou stranu jsme navštívili sjezdovky, které za dobu několika let
jsme nikdy nenavštívili. Především jsme byli nadšeni ze sjezdovky z
vrcholu Lagazoui, kterou lemují nádherné scenérie. Ta panoramata jsou
opravdu nádherná včetně obrovského ledopádu. Cena koňského spřežení
na závěr sjezdu je 3 euro, což je velice příjemná cena za tento zážitek.
Po příjezdu do Alta Badie začínáte na pomě a pak pokračujete po
přejezdové modré až ke kabinkové lanovce Piz Sorega v obci San
Cassiano.
Když jsme si užili sjezdovek v Alta Badii, tak nakonec jsme ještě na skok
zajeli do Arabby se sklouznout na pár černých sjezdovkách a zase rychle
zpátky. Počasí vyšlo na jedničku, sic bylo spíše už jarní s teplotami
nad nulou a sjezdovkám to dalo dosti zabrat. Každopádně odjíždím se
skvělým zážitkem.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsou skvělé. Bohužel vlivem tepla a množstvím lidí
se na červených a černých sjezdovkách tvořily odpoledne muldy. Naštěstí
u modrých a velmi mírných sjezdovkách se dalo skvěle jezdit ještě
odpoledne.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Odpoledne se u jedné z lanovek neotevřely dveře s lidmi, takže do práce
přišla lopata. Netušil jsem, že lze dveře otevřít lopatou.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla celkem v pohodě. Na parkovišti v Lagazuoi nikdo. A ani v
Alta Badii nebyl problém sehnat parkování, ale bohužel se jednalo o
placené. Na sjezdovkách především napojených na okruh Sellaronda už to
byl trošku Václavák, za to na sjezdovkách jako např. Vallon už těch lidí
bylo mnohem méně. V restauraci v námi navštívené době nebyl problém
nalézt místo k sezení a pěkně se slunit.
Občerstvení a aprés-ski:
K občerstvení jsem využil restauraci Cherz na stejnojmeném vrcholu. Tady
mě překvapila výše ceny jídla a pití. Aperol je zde jeden z
nejdražších, a to za 7 euro, a k tomu jsem si dal špagety za 14 euro.
Obsazenost zde byla oproti jiným rokům nižší a ani dlouho jsem nestál
frontu na jídlo. Na baru si objednáte a následně dostanete takový puk,
který se v případě hotové objednávky rozbliká. Ve středisku je i mnoho
dalších restaurací, které můžete využít.
Doprava do střediska a parkování:
Z ubytování v Toblachu jsme jeli ve 3 autech. Místo k parkování jsme si
určili pod Lagazuoi. Parkování pod lanovkou je zdarma a jedno z aut se rovnou
přesunulo na parkoviště Piz Sorega, kde se platí 10 euro a aby jsme nemuseli
využívat služeb taxi, tak jsem pak vyvezl řidiče zpět na Lagazuoi k
vyzvednutí vozidel a následně i lyžařů. Přeci jenom je to na počet lidí
docela velká úspora.