Alta Badia aktuální report z 24. - 29.03.2024

Sjezdovky:

Ve středisku se nachází obrovské množství především modrých sjezdovek, propojujících vrcholky Pralongia, Piz Bioch, Piz Sorega, Piz Arlara a Piz la Illa s vesničkami v údolí (Corvara, San Cassiano a La Villa). Sjezdovky jsou zde vedeny na všechny světové strany a lze je různě kombinovat. Dají se samostatně využívat kratší sjezdovky ve vrcholových partiích či je různě spojovat se sjezdy až do údolí. Hluchých přejezdů je zde naprosté minimum, snad jen s výjimkou sjezdovky č. 6 od horní stanice lanovky Braia Fraida. Ta vede cca 50 m i do kopce. Z mého pohledu jsou nejlepší sjezdovky na pohodový carving č. 34 (Del Sole), č. 32 (La Vizza), č. 8 (Pralongia II), č. 13 (Biok), č. 18 (Pre dai Corf), případně téměř 5 km dlouhý sjezd z Pralongie až do San Cassiana, kde se střídají nepatrně strmější pasáže s ploššími úseky. Musím konstatovat, že jsem si tyto sjezdovky na svých nových GS lyžích opravdu skvěle užil.

Další výborné sjezdovky jsou v oblasti vesničky Colfosco, a to zejména modrá pod lanovkou Stella Alpina, jež následně pokračuje jako č. 45 až do Colfosca. Taktéž č. 45A (Variante) je velmi příjemná, byť trochu užší.

Ve středisku se samozřejmě nacházejí i červené a černé sjezdovky, ale k těm nejsem schopen nic napsat, ty jsme v podstatě nejezdili. Rovněž oblast severně od La Villy jsme vůbec nenavštívili.

Sněhové podmínky:

Velmi proměnlivé, a to zejména s ohledem na nadmořskou výšku. Světové strany nehrály v době naší návštěvy roli, neboť slunce svítilo jen v pondělí, kdy jsme absolvovali okruh Sella Ronda. Ve všechny ostatní dny bylo buď část dne zataženo s občasným sněžením, případně i celodenním sněžením. Ve středu, kdy jsme měli volný den, dokonce nejprve sněžilo, pak pršelo a následně znovu sněžilo. Déšť však byl jen ve spodních partiích, nahoře sněžilo celý den. Během úterka a středy nahoře napadlo cca 40 cm sněhu, dalších cca 10 cm během čtvrtku a pátečního dopoledne. Sluníčko vysvitlo až v pátek odpoledne. Čtvrteční den jsme byli nuceni kvůli viditelnosti lyžovat jen ve spodních partiích, nahoře byla celodenní mlha.

V horních partiích byl během týdne sníh od prašanu až po zvlhlý, který výborně držel zařízlou lyži v oblouku. Sjezdovky vydržely v dobrém stavu až do odpoledne. Ve spodních partiích pak byl sníh od zmrzlého a později odpoledne mokrého firnu až po čerstvý vlhký v závěru týdne. I zde se však lyžovalo velmi dobře, jen na strmějších úsecích se dělaly trochu hůře sjízdné boule. Avšak nic hrozného, co by zkazilo celkový dojem.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Lanovkový park tvoří převážně moderní odpojitelné 6sedačky či 4sedačky. Některé však nemají opěry pod nohy, což není příliš pohodlné. Drtivá většina lanovek však nemá bublinu, což by se v době naší návštěvy opravdu hodilo. Nejmodernější superluxusní jsou vyhřívané 8sedačky s bublinou (Costoratta a Sodlisia). Najdou se však i staré neodpojitelné dvojsedačky, např. Vizza, kde jízda trvá nekonečných 10 až 12 minut. Některé kabinkové lanovky (Colfosco či Col Pradat) jsou na takový polostoj / polosed, což není úplně optimální. Zejména menší postavy jako já spíše stojí než sedí. Ostatní kabinkové lanovky jsou však pohodlné. U všech kabinek se lyže berou dovnitř, což trochu zmenšuje prostor pro "posádku". Vleky není v podstatě vůbec nutné využívat, jediný vlek který jsme byli nuceni použít, byl při návratu z Corvary na parkoviště u dolní stanice lanovky Pralongia I.

Co se týče provozu lanovek, tak Taliáni časy zahájení moc nedodržovali. V neděli ráno byla lanovka Cherz I spuštěna místo od 8:45 tak od cca 8:55. V úterý už zahájila provoz více méně včas. Další zádrhel však byl u lanovky Masarei, kam jsme přijeli v 8:55. Lanovka je ale nepochopitelně v provozu až od 9:10. Nechtělo se nám tam 15 min. čekat, tak jsme jeli zpět pomalou 2sedačkou na vrchol Cherz a dali si sjezdovku La Vizza ještě jednou. Ve čtvrtek se lanovka Pralongia I rozjela též s cca 5minutovým zpožděním, kdy obsluha teprve začala ometat vrstvy sněhu na sedačkách. A když jsme pak sjeli k lanovce Pralongia II, tak tam bychom museli znovu čekat. Viditelnost však byla nahoře téměř nulová, tak jsme se vydali do Corvary a následně na Colfosco. V pátek jsme zahájili ranní lyžování na sedačce Sodlisia v oblasti Colfosca, ta se již rozjela na vteřinu přesně.

Zalidněnost:

Překvapivě poměrně nízká, a to i v pátek, který už patřil k velikonočním svátkům. Fronty na lanovky se netvořily prakticky nikde, jezdilo se rovnou do turniketů. A často i za turnikety nebyl skoro nikdo. Největší frontu jsme za celý týden zažili u lanovky Biok, a to asi na 3 minuty. U vedlejší lanovky La Brancia přitom nebyla ve stejný okamžik ani noha. A relativně nízká zalidněnost byla i na lanovkách patřící k okruhu Sella Ronda, což bylo asi největší překvapení, byť zde lidí bylo pochopitelně více než mimo okruh. Na sjezdovkách bylo též docela volno, takže rychlý a přitom bezpečný carving na GS lyžích nebyl vůbec problém.

Občerstvení a aprés-ski:

Stravovali jsme se z vlastních zásob, takže k jídlu a jeho cenám v restauracích nemohu napsat vlastní zkušenost. Restaurace jsme využívali jen na kávu (3 - 3,5 eur), pivo (6,5 - 7,5 eur) či bombardino (5,5 - 6,5 eur). Navštívili jsme restaurace La Brancia pod horní stanicí stejnojmenné lanovky, Utia Pradat nad Colfoscem a Malga Sarages na sjezdovce do San Cassiana. Veškeré nápoje nám chutnaly.

Doprava do střediska a parkování:

Cesta z Klatov až do Arabby, kde jsme byli ubytováni, byla plynulá a bez komplikací, avšak za trvalého deště, který vydržel až před Brenner. Jediné zdržení bylo na mýtné bráně při výjezdu z italské dálnice. Na zpáteční cestě bylo zdržení jak na mýtné bráně, tak byl špunt i za ní. Zdržení tak 15 až 20 minut. Doporučuji vybrat k průjezdu mýtnou bránu s obsluhou, kde se platí "keš". My jsme tam i zpět bohužel najeli do brány bez obsluhy. Zde někteří "umělci" nevědí, jak se odbavit a zaplatit, takže ve výsledku byly samoobslužné brány 2- až 3x pomalejší než ty s obsluhou. Další zdržení pak bylo na zpáteční cestě u Kufsteinu na rakousko-německé hranici, kde stále probíhají kontroly. Toto zdržení se zde ale opakuje rok co rok.

Z Arabby jsme sice mohli rovnou sednout na lanovku Monte Burz (vzdálená asi 100 m od apartmánu) a prolyžovat se do Alta Badie přes Passo Campolongo. My jsme ale volili jízdu autem (5 km), kde jsme v neděli a v úterý parkovali na malém bezplatném parkovišti na Passo Campolongo, přímo u silnice. Pak nám postačil lokální skipas jen pro Alta Badii. Chtělo to ale přijet na parkoviště včas, aby bylo místo. Ve středu zde napadlo tolik sněhu, že ve čtvrtek již bylo toto parkoviště nepoužitelné (neprohrnuté a před ním nejméně 0,5 m bariéra). Museli jsme tedy pokračovat o 2 km dále, na placené parkoviště (5 eur na den) u spodní stanice Pralongia I. Toto parkoviště však též prohrnuté nebylo, odpoledne jsem byl rád, že jsem vůbec vyjel. V pátek jsme pak přejeli z Arabby až na bezplatné parkoviště nad Colfoscem (13 km jízdy) u horní stanice lanovky Sodlisia. Zde se parkuje na střeše garáží a kupodivu zde skoro nikdo nebyl. Zde se sejde ze střechy garáže po asi 20 až 30 schodech přímo na sjezdovku. A ve stejném místě nás zde na konci dne lanovka zase "vyplivla" a na lyžích jsme přejeli pár metrů až ke schodům. Naprostá paráda.

Několik postřehů k nákupu skipasů - na Passo Camplongo u kasy na spodní stanici lanovky Cherz I prodávají pouze skipasy Dolomiti Superski (cena 80 eur / den). Když chcete koupit jen lokální skipas pro Alta Badii (cena 74 eur / den), musíte popojít ke kase na spodní stanici Costoratta. Tohle jsem nepochopil.