Sjezdovky:
Všechny zásadní sjezdovky byly otevřeny, mimo provoz zůstaly jen
některé varianty (např. černá 16d) a propojení s Kreuzbergpassem (modré
I, II a III). Moc pěkné to bylo obzvlášť na proměnlivé červené č. 41,
houpavé pistě téhož barevného označení podél vleku Hawaii (12) a do
třetice ještě na rovněž červené č. 13, která i přes maratonskou délku
pěkně odsýpá. Za černé mám chuť jmenovat poctivě skloněnou a zpravidla
liduprázdnou 3b v lokalitě Bad Moos, milou modrou (a též málo
navštěvovanou) jednohubkou je pak modrá č. 7.
Vyzkoušel jsem rovněž nové propojení z Drei Zinnen do Sextenu (kdo se v
těch jménech ještě neztratil, má bod) po modrých č. 41c a 7b. Prvně
jmenovaná je zcela bezproblémová, rychlý lesní přejezd. Naproti tomu 7b je
už kvůli své obousměrnosti plochá, odpichování nutné. A kromě toho je
na jejím začátku nutné přejít silnici bez sněhu... Hodily by se takové
ty přejezdové kolejnice, které jsem před lety viděl na rakouském
Spieljochu.
Sněhové podmínky:
Kolem 30 cm sněhu, místy mi ale subjektivně přišlo, že by to mohlo být
i o dost víc. Úprava tratí skvělá, odpolední muldy jen na
nejvytíženějších místech, výraznější měknutí sněhu hlavně na
dojezdu do Sextenu (15a). O větrné sobotě bylo občas potřeba vyhýbat se
větvičkám a jehličí, které vlivem silného větru napadalo na
sjezdovky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Od mé poslední návštěvy ještě před covidem došlo ke znatelnému
vylepšení komfortu v lokalitě Helm. Moderní šestisedačku Mittelstation
doplnila ještě modernější osmisedačka Hasenköpfl a nepraktickou
kyvadlovou kabinu ze Sextenu nahradila pohodlná desetimístná kabinka Helmjet
s lépe umístěnými stanicemi.
V ostatních částech areálu může některé nepříjemně překvapit
častá nutnost sundávání lyží à la Kronplatz, protože až na vlek Porzen
obsluhují všechny plnotučné svahy výhradně kabinky. Za nepříznivého
počasí je to ale fajn.
Zalidněnost:
Na rozdíl od Radka jsem
měl co do zalidněnosti docela štěstí, těsně před Štědrým dnem byly
svahy spíš prázdnější, samozřejmě až na výjimky - nárazově bylo
plněji na červených č. 11 a 41. U lanovek se nečekalo, dokonce se mi často
poštěstilo jet sám.
Občerstvení a aprés-ski:
Čtvrteční nepříjemnou obsluhu a slušné jídlo v chatě Jägerhütte na
sjezdovce č. 13 jsem pro sobotu vyměnil za Lärchenhütte na trati č. 11, kde
bylo vše - stejně jako před lety - více než v pořádku. Výborný hovězí
guláš se špekovými knedlíky, domácí klobása i tiramisu. A k tomu
usměvavý personál.
Doprava do střediska a parkování:
Z nedalekého Toblachu jsem dojížděl autem do Vierschachu na dostatečně
kapacitní a bezplatné parkoviště hned u lanovky.