Sjezdovky:
Helm je jedna ze dvou hlavních částí celého střediska.
Hlavní spleť sjezdovek se proplétá okolo prémiové a jediné osmisedačky
Hasenköpfl stoupající pod samotný vrchol hory. Na začátku se jedná
spíše o jednu obrovskou urolbovanou vlnitou pláň než o jednotlivé
sjezdovky. Vlny jsou zde opravdu výrazné. Sjezdovka se potom rozvětví na
několik variant, které se potom opět u stejné lanovky sbíhají. Zde se dá
pokračovat dolů podél šestisedačky stejného typu Mittelstation po o něco
strmějších, zato rovnějších sjezdovkách. Úplně do Pusterského údolí
se dá pokračovat po černé sjezdovce 13b pod kabinkou vedoucí z Vierschachu.
Ačkoliv je značená jako černá, jedná se spíše o sportovnější
červenou nebo lehčí černou. Drží si po celé délce svůj sportovní
sklon. Dle mého nejkvalitnějším kouskem areálu Helm je však červená
sjezdovka č. 13. S délkou 4,5 km se jedná o docela velké sousto. Vede z
centra areálu Helm, kde se sbíhají horní stanice lanovek Helmjet Sexten,
Mittelstation, Übungslift a kabiny z Vierschachu až dolů do Pusterského
údolí. Její pestrost z ní dělá velmi zábavnou sjezdovku a dali jsme si ji
za pobyt mnohokrát. Jdou zde najít i nějaké skočky. Směrem k Sextenu se
dá sjíždět ke Stiergartenu, nebo pokračovat až dolů do Sextenu.

Rotwand je druhá hlavní část areálu. Páteřní
sjezdovkou je zde modrá č. 3, která vede z vrcholu do údolí Moso, což je
údolí vybočující z toho Sextenského. Jedná se bezpochyby o
nejjednodušší větší sjezdovku areálu, ale má dvě černé varianty, ta
první z nich dosahuje sklonu 71 %. Dopravu zde zajišťují dvě kabinky,
Signaue ze Sextenského údolí, Croda Rossa z Moso.
Stiergarten je část střediska, který vznikl pouze za
účelem propojení dvou výše zmíněných areálů... a jde to dost poznat.
Jedná se o dvě kabinky se sjezdovkami podél nich. Jsou ale orientované na
jih a už v poledních hodinách jsou při slunečných dnech špatně
sjízdné. Větší poměr technického sněhu je také znát. Je sice dobré,
že člověk nemusí při přesunu mezi areály z lyží, i tak jsme ale
Stiergarten používali pouze k přesunu a jedná se bezesporu o nejslabší
část střediska. P.S.: Podle popisu areálu zde na SNOW.cz by měly být ze
Stiergartenu vidět Tre Cime, ty jsme ale nezahlédli ani za absolutně jasného
počasí.
Haunold je oddělená část areálu nad městem
Innichen/San Candido, který na první pohled nevypadá moc zajímavě, nás
však velmi překvapil. V prvé řadě to byl nejkvalitnější sníh z celého
areálu - je orientován na sever a celý den ve stínu. Dále také pestrost
sjezdovek v areálu a výjezd lanovkou směrem k vrcholům Rocca dei Baranci.
Určitě stojí za návštěvu. Probíhá zde také večerní lyžování
každé úterý a pátek, od 19:00 do 22:00, v ceně každého vícedenního
skipasu. Kreuzbergpass a Padolu jsme navštívit nestihli.

Co bych vytknul ve značení sjezdovek - velmi evidentní nahánění
celkových kilometrů sjezdovek. Celkově udávají 115 km sjezdovek, v hlavním
středisku to může být tak 100. Po jednom dni aktivnějšího lyžování
však zjistíte, že jste si projeli prakticky všechno. Není to náhoda.
Červenou sjezdovku č. 13 do Vierschachu uvádějí s délkou 5,7 km, já jsem
však GPS naměřil 4,5 km v 3D, stejné je to u velké většiny sjezdovek.
Dále se hodně sjezdovek na mapce označují za dvě, i když se jedná o
jednu. Další menší nevýhoda je absence snowparku, ve středisku není kde
trénovat freestyle. Je zde zato hromada dalších věcí, jako funslope,
sáňkování atd.
Sněhové podmínky:
Celý týden byly prakticky celodenní mrazy, jen na některých místech
přes poledne sníh viditelně tál na střechách. Na kvalitě sněhu na
sjezdovkách to však znát nebylo. Udávané množství bylo 160 cm, což na
sjezdovkách mohla být i pravda, na jižních svazích protějších kopců
však bylo zeleno.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovkový park střediska 3 Zinnen je bezpochyby jeden z těch
modernějších. Mezi nejlepší kousky se řadí Hasenköpfl, prémiová
8sedačka Leitner s bublinou, koženými sedačkami a vyhříváním - to však
bylo celý týden vypnuto (na 6sedačce Mittelstation však zapnuté bylo).
Dále zbrusu nová 10místná kabina Helmjet Sexten. Kapacity lanovek jsou po
uvedení Helmjetu do provozu už všude dostatečné, kvůli pandemii však
omezené na 80 %.
Co se opatření týče, tak respirátory obsluha vyžaduje, jakmile se
začnou tvořit menší fronty u lanovek, týká se to především kabinkových
lanovek a osmisedačky. Když je na nástupu jen pár jedinců, obsluha toleruje
i šátek. Při zakoupení skipasu můžete také pokladní požádat o aktivaci
skipasu na celý týden, ať to nemusíte dělat každé ráno.
Celý region je dvoujazyčný němčina/italština, anglicky zde však
místní moc neumí.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla velmi malá, jednak kvůli mimosezónnímu termínu a také
kvůli pandemii. Stačilo si přivstat na 8:30 a člověk byl na sjezdovkách
úplně sám, a to myslím vážně. Nejvíce lidí bylo logicky o víkendu.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurací je ve středisku hned několik, ceny všude velmi podobné: pivo
za 5,50 €, polévky kolem 8 €. Aprés-ski nefunguje.
Doprava do střediska a parkování:
My jsme na sjezdovky dojížděli skibusem, takže popíšu svou zkušenost s
nimi. Skibusy jsme využívali zadarmo v rámci Holidaypass, který jsme dostali
k ubytování. Jezdí většinou po půlhodině mezi jednotlivými části
areálu a ubytováními. Vždy se musí od zastávky k lanovce kousek dojít, v
Sextenu to může být tak 150 m, ve Vierschachu necelých 100 m.