Sjezdovky:
Sjezdovky klesají z vrcholů Hochficht, Reischlberg a Zwieselberg širokými
průseky, které lemuje smíšený šumavský les s jehličnany i listnáči.
Všechny mají téměř „dálniční“ profil a mírný nebo středně strmý
sklon.
Nejoblíbenější jsou sjezdovky podél 10místné kabinky Reischlberg –
jak přímá červená, tak obloukem obíhající široká modrá, možná i
proto, že na ně během dne nejvíce svítí slunce.
Méně frekventovaná byla stinnější červená z Hochfichtu podél
4sedačky, stejně jako její užší modrá varianta.
Na černé a části červené „fisky“ ze Zwieselbergu se trénovalo,
tím pádem byla frekventovanější zbývající červená Family.
Příjemně svižná je i modrá trať do Schwarzenbergu, ale pomalá lanovka
odrazovala od opakovaných jízd.
Na mírné louce s modrou sjezdovkou podél vleků Rehberg byla postavena
vlnová dráha pro děti.
Na úpatí areálu i u mezistanice jsou dětské parky pro nejmenší.
Sněhové podmínky:
Povrch sjezdovek byl po oblevě a následném ochlazení velmi pevný až
tvrdý, ráno samozřejmě ještě s měkčí manšestrovou vrstvou, která se
během dne seškrábala. S dobře nabroušenými lyžemi se ale dalo jezdit
velmi sportovně. Nevznikaly ani výraznější náhraby, jen dojezd po
slunečné stráni podél prvního úseku kabinky během dne příjemně
změkl.
Okolo Lipna ráno klesala teplota až k -20 stupňům, naopak v areálu se
přes den oteplilo lehce nad nulu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kabinková lanovka Reischlberg je jednou z „nejlepších“ lanovek v
Česku, počítáme-li i příhraničí, neboť je pohodlná a bezpečná i pro
nejmenší děti. Kabinky jsou i výškově prostorné a mají 10 samostatných
sedaček. Expresní 4sedačka na Hochficht je „standard“, byť o něco
méně pohodlný, jen obě 4sedačky na Zwieselbergu jsou už příliš pomalé,
přinejmenším v mrazivém počasí.
Perfektní je multifunkční budova s veškerým zázemím Skiarena
Hochficht, zčásti obepínající hlavní parkoviště. Kromě pokladen,
toalet, školy nebo půjčovny zahrnuje v horním patře velkou samoobslužnou
restauraci s výhledy přes panoramatická okna.
Zalidněnost:
Zejména školní kurzy zajistily nárazovou zahuštěnost sjezdovek a občas
i několikaminutovou frontu, celkově ale zůstávalo většinou více než
dostatek prostoru pro vlastní oblouk. Krásné slunečné počasí vylákalo
mnoho lyžařů, takže liduprázdno – jako kdysi ve všední lednový den –
nebylo.
Nejrušněji bylo kolem kabinky, která má ale zároveň největší
kapacitu. Nejklidnější bylo u 4sedačky na Hochficht, na Zwieselbergu se
fronta vytvořila jen nárazově.
Občerstvení a aprés-ski:
Samoobslužná restaurace ve Skiareně Hochficht nabízí především
polévky, párky a klobásy na různé způsoby, ale také pizzu, testoviny nebo
salát. Ceny jsou o něco nižší než v Alpách – třeba currywurst s
hranolkami přijde na 12 eur.
Kromě hlavní „tácovky“ ve Skiareně je další na Zwieselbergu a dále
malebnější Gasthaus zum Überleben v mezistanici kabinky.
Doprava do střediska a parkování:
Nejrychlejší příjezdová trasa z Česka vede kolem lipenské nádrže do
Nové Pece a dále po úzké silničce k hraničnímu přechodu
Zvonková/Schöneben – místy byla holá, místy se zmrazky i posypanými
zledovatělými úseky. Na rakouské straně se silnice solí, takže se jede po
čistém asfaltu až k bezplatnému parkovišti před Skiarenou Hochficht.
Později přijíždějící pak parkovali podél příjezdové silnice, a to
zhruba do 200 m.