Sjezdovky:
Na carving se hodí všechny modré sjezdovky, ty červené jsou na dost
místech až moc prudké, vše pěkně upravené až na 2a, která se využije
hlavně při přejezdu na kabinku, ledové muldy byly hodně nepříjemné.
Sněhové podmínky:
Dopoledne pěkné ježdění na tvrdém rovném povrchu, okolo oběda už byl
sníh dost povolený a na většině sjezdovek se na větším sklonu vyjezdil
pár metrů široký pruh až na zmrzlý podklad, okolo to byla mokrá voranice.
V horních partiích je sněhu dostatek i mimo sjezdovky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Vyzkoušeno, vše co jezdilo (krom dětského koutku - pás v tunelu
nejezdil). Kabinková lanovka je jednoznačně nejpohodlnější, ale člověk
si v jarním počasí při sundávání lyží zamokří dost rukavice. Přímo
na Hochficht vede pohodlná odpojitelná čtyřsedačka - ta u mě zvítězila.
Čtyřsedačky na Zwieselberg jsou dosti pomalé. Pravá kotva pomalejší než
levá.
Zalidněnost:
Na to, že byla sobota, tak se dlouhé fronty netvořily, největší zájem
byl o kabinkovou lanovku. S přibývajícím časem a rozježděnými
sjezdovkami to bylo úplně bez front.
Občerstvení a aprés-ski:
Na oběd jsme využili Skiarenu pod kabinkovou lanovkou - jídla do 10 eur,
porce velké a dobré. Co mě překvapilo, že personál umí perfektně
česky... Jestli tam nepracují Češi... Celá
Skiarena je pěkná a moderní, je tam příjemné posezení.
Doprava do střediska a parkování:
Ubytování jsme měli v Horní Plané a jeli přes přechod Zadní
Zvonková, silnice všude suché a sjízdné. Parkování na velkém neplaceném
parkovišti pod kabinkovou lanovkou.