Protože není možné předpovědět co se v chytrých hlavách politiků
vyvrbí za dva dny, natož za týden, tak jsem rozhodli, že není čas váhat a
hurá na Monínec. (No ono taky kam jinam.) Ráno jsme dorazili těsně po
deváté a na parkovišti nás překvapilo již cca 20 aut. Naštěstí mi dnes
přišlo, že se na svahu potkali samí rozumní lidé a lyžování bylo
naprosto v pohodě. Na kotvu se nečekalo, na svahu se dalo v pohodě najít
svojí stopu a všichni brali lyžovačku tak nějak v klidu a beze stresu a
honění km. Co se týče úpravy, nevím jestli se tento druh sněhu dá
upravit, ale při ranní tepotě mírně pod nulou, či kolem nuly byly hned
již od samého počátku na svahu pěkné muldy, či naopak solidní zmrzlé
místa. Dalo by se to shrnout, že buď jste zajeli do muldy a nebo na led. Nic
mezi tím nebylo. Zajímavé ovšem bylo, že po dvou hodinách ježdění byl
svah v úplně stejném stavu. Rozhodně ne nějak znatelně horší, takže
nevím co se s tímhle typem sněhu dá vlastně vůbec dělat. Ale díky i za
to!