Jungfrau

Jungfrau - lyžování

Mezi slavnými švýcarskými středisky vyniká Jungfrau svou rozmanitostí a nekonečnou řadou „nej“. Jungfrau zabaví nejen lyžaře, ale zimní turisty všeho druhu – svahy jsou protkány sjezdovkami, vycházkovými cestami i výpravnými sáňkařskými dráhami. Lyžařské požitky jsou tu možná až přebity krajinovými a turistickými atrakcemi. „To nej ze Švýcarska“ zní jako klišé, v Jungfrau ale zcela na místě.

Velká, ale lyžařsky nespojitá oblast sestává z útulného Firstu, houpačkovitého Kleine Scheideggu a Männlichenu a vysokohorsky působícího Schilthornu. Mnoho sjezdovek nevede přímo podél tras lanovek, a nelze je tak jednoduše jezdit dokola – jako třeba slavný Lauberhorn Abfahrt, černé tratě „schované“ pod železniční zastávkou Eigergletscher nebo některé dojezdy do údolí. Velmi rozsáhlý a členitý terén si žádá dlouhé výjezdy lanovkami a dlouhé přejezdy neboli časově náročnější přesuny. Oblast zvrchu rámují impozantní kulisy horského masivu Jungfrau se světoznámou trojicí vrcholů Eiger, Mönch, Jungfrau, ozdobenou ledovci.

Největší lyžařský areál oblasti – Kleine Scheidegg Männlichen – je rozpřažený mezi Grindelwaldem a Wengenem a přirozeně přitahuje nejvíce lyžařů. Zároveň je obtížnostně nejvšestrannější – jsou tu klasické dálnice (Männlichen), členitější tratě místy připomínající u-rampu (Läger), pohodové pláně (Wixi) i strmé padáky (Eigernordwand, Gummi), vždy s neodolatelnými panoramaty od Jungfrau až po Wetterhorn. Záludnější jsou návraty do údolí – do Wengenu vede legendární závodní černá, nicméně „bezproblémová“ trať Lauberhorn, avšak do Grindelwaldu stékají dlouhatánské modré a červené s příjemnými pasážemi, ale i s plochými úseky, či dokonce protisvahy.

Menší First na jižních svazích nad Grindelwaldem vystélá členitou horskou kotlinu – nahoře má ideální carvingovou pláň, uprostřed strmější a členitější červené tratě, ale i výtečný snowpark nebo crossovou dráhu. Sjezdy do údolí mají výletní charakter – ten z mezistanice Schreckfeld je příjemný, vzdálenější od vleku Hohwald ale překvapí dlouhými rovinkami a protisvahy.

Nejvysokohorštější atmosféru a až 2 000m převýšení má Schilthorn – tratě jsou tu převážně sportovní, střídavě užší a širší. Opravdu pohodová je modrá trať podél 4sedačky Riggli na mezistanici Bort, naopak modrá ze Schiltgratu je spíše objížďková cesta. Spektakulární je zprvu dosti strmá černá z „bondovského“ vrcholu Schilthorn alias Piz Gloria, stejně jako průjezd z „horního“ patra kolem Bortu mezi skalami k Mürrenu. Nejjezdivější a kupodivu i poměrně liduprázdné jsou hravé červeno-modré tratě kolem 4sedačky Winteregg zcela na okraji areálu.

Jak jsou jednotlivé areály poněkud rozdrobené, tak je železnice romanticky, i když pomalým tempem spojuje v jeden celek. Skipas platí i na všechny vlaky, pouze výjezd na Jungfraujoch, který i s prohlídkou zabere zhruba půlden, je s příplatkem.

Unikátní cesta tunelovou zubačkou do třiapůltisícového sedla Jungfraujoch mezi Mönchem a Jungfrau vás přivede na velkolepou vyhlídku, z níž máte jako na dlani na Aletschgletscher, nejdelší ledovec v Alpách. Jungfraujoch je zároveň místem, kde si – kvůli množství a kulturní směsici turistů – budete připadat jako na kýčovité turistické atrakci. Atrakcí jsou i samotní turisté – ti asijští obdivují lyžaře v helmách a přezkáčích, ti evropští zase mohou občas spatřit cizokrajné návštěvnice na špičatých podpatcích.
Impozantní je samotné železniční dílo, za to stojí i vyhlídka na nejdelší ledovec v Alpách, vše ostatní je spíš inscenované představení, kterému ovšem nelze upřít světový úspěch. Železnice byla vystavěna v letech 1897 až 1912 a práce probíhaly i v zimě, kdy bylo na tři sta dělníků se zásobami odříznuto od světa. Cestou vlak krátce zastaví na dvou zastávkách se zaskleným výhledem (Eismeer, Eigerwand). Samotný Joch je malým městečkem se spletí chodeb, výtahů a tržištěm typických švýcarských suvenýrů.
Značený turistický okruh zabere nejméně hodinu – zhlédnete panoramatické kino, pokocháte se vyhlídkou z terasy observatoře Sphinx na Aletschský ledovec (v zimě bývá přístupná jen část) a projdete galerií Alpine Sensation, kde jsou zobrazeny dokumentární výjevy ze stavby železnice i kýčovité miniatury turistických atrakcí Švýcarska. Nakonec ještě vystoupíte na vyhlídkovou terasu a projdete ledovou jeskyní s vytesanými sochami.
Cesta jedním směrem trvá i se zastávkami cca 50 minut, vlak z Kleine Scheidegg vyjíždí každou hodinu vždy o půl. Držitelé tří- a vícedenního skipasu mají 50% slevu.

Přístupové lanovky do všech zdejších areálů jsou mimořádně dlouhé – kabinkové lanovky na First a Männlichen patří k nejdelším na světě. Zdlouhavá je i cesta z Lauterbrunnenu na Schilthorn – visutou lanovkou, vlakem, dvěma sedačkami a nakonec ještě dvěma kabinami. Hlavní sjezdovky jsou ale vybavené vesměs rychlými sedačkami, občas s bublinou, jen na Schilthornu se nelze vyhnout ani pomalejším dvousedačkám. Na Kleine Scheidegg se dá jak z Grindelwaldu, tak z Lauterbrunnenu vyjet panoramatickým vláčkem. Výjezd z Grindelwaldu na Männlichen zajišťuje od sezóny 2019/20 nová kapacitní 10místná kabinková lanovka, nahrazující muzeální 4místnou kabinku. Od sezóny 2020/21 je v provozu i zcela nová přímá 28místná větruodolná kabinková lanovka 3-S s názvem Eiger Express z Grindelwaldu do stanice Eigergletscher, která převratně zrychluje výjezd lyžařů do lokality Kleine Scheidegg.

Sjezdovky jsou orientované do všech světových stran s mírnou převahou jižních a východních směrů, přičemž kromě Schilthornu se nelyžuje příliš vysoko. Zasněžování nicméně pokrývá všechny páteřní tratě. Sněhově nejspolehlivější jsou terény pod Männlichenem, okolo Kleine Scheidegg a ve vrcholových partiích Schilthornu, naopak v okrajích sezóny nebývají sjízdné tratě do údolí. V teplých slunečných dnech brzy měknou jižní svahy Firstu, Kleine Scheidegg nebo Schilthornu.

Na svazích jsou rozmístěné praktické samoobslužné restaurace, stylové horské chaty i jednoduché venkovní bufety.

Výtečně se v Jungfrau vyžijí i nelyžaři – ze železničních zastávek i od stanic lanovek ve vrcholových partiích areálů jsou přístupné vyhlídkové zimní pěší stezky a do údolí ze svahů stékají četné sáňkařské dráhy. Z Faulhornu, vrcholu přístupného více než dvouhodinovým výšlapem z Firstu, vede do Grindelwaldu dokonce nejdelší, 15km sáňkařská dráha na světě. Na vrcholech First a Bort jsou ke skalním stěnám přimknuté vyhlídkové turistické chodníky, zčásti v „adrenalinovém“ provedení třeba s prosklenou podlahou. Z Männlichenu startují vyhlídkové lety vrtulníkem.

V údolí i na svazích se nachází několik ubytovacích středisek. Grindelwald je živé turistické letovisko s tradičními stavbami se sedlovými střechami i novějšími „krychlovými“ rekreačními domy, na horských mýtinách nad letoviskem jsou pak roztroušené dřevěné salaše. Centrum zdobí obchůdky a kavárničky s posezením u stolků přímo na chodníku. Wengen je luxusnější hotelový resort, umístěný na horské terase vysoko nad údolím, bez autoprovozu a s vyšší cenovou hladinou. Na opačné straně údolí trůní na horské terase Mürren – malá a malebná horská vesnička s dražšími hotely. Ani do Mürrenu se nelze dostat autem, obě letoviska jsou přístupná jen vlakem a lanovkami.

Interlaken je kosmopolitní letovisko na břehu jezer Thunersee a Brienzersee s velkými hotely z doby Belle Epoque. Dnes je také turistickou tepnou asijských turistů, neboť mnoho z nich zde nocuje před výjezdem na Jungfraujoch. V širším centru je množství čínských, thajských i arabských bister a bufetů.