Pozor na bloggery

Nedávno bylo publikováno zjištění, že 40 až 70 % zpráv v médiích má pocházet od pracovníků oboru public relations.

(Ten rozptyl mě naplňuje opatrností. Jaká byla metodika zjišťování? Byly zahrnuty zprávy z ČTK – to je velmi silný zdroj, i na to jsou průzkumy -, které zčásti také budou založené na PR zdrojích? A co třeba články vycucané ze zahraničních webů, které jistě také do určité míry budou píárovaté? Nebude to nakonec miminálně těch 70% a spíš ještě víc?)

Ale nejenom to. Přečtěte si následující:

„Komunikační agentury stále více sázejí na práci s tzv. opinion leadery. Jak to probíhá?

PR agentury už neposkytují jen klasické media relations. Jejich práce je teď rozmanitější. Třeba práce s bloggery. To jsou amatérští novináři, kteří píší o určité jim blízké oblasti, obvykle potravinách, oblékání, elektronice a podobně. Jsou různé druhy bloggerů. Někteří jsou už poměrně protřelí, protože jim chodí už skoro stejně nabídek ze strany PR jako profesionálním novinářům. Pak jsou ale i amatérští, kteří si zase nedají sáhnout na svou řekněme stavovskou čest. Když je oslovíte s něčím, co za moc nestojí, tak to nemá efekt. Práce s opinion leadery probíhá třeba tak, že se pokoušíme přesvědčit ty z nich, kteří se o určitém produktu vyjadřují negativně. Férově je oslovíme a poskytneme jim další informace, čímž se pokusíme vyvrátit jejich tvrzení. Nemá smysl s dotyčnými jakkoliv bojovat. Často jde jen o nedorozumění, které se odstraní dialogem. Hlavně se nebát komunikovat.“

Tak pravil Rákosník. Žádný Vietnamec, nýbrž „Šimon Rákosník, šéf agentury Rubikon PR“. Zatučnil jsem já.

(Pomíjím nelogičnost, kdy pan Rákosník napřed bloggery definuje jako „amatérské novináře…“ a o dvě řádky dál objevně říká „pak jsou ale i amatérští“. Jestli také jeho podřízení umějí takhle dobře formulovat, nemuselo by to s tou píár nalejvárnou být tak zlé…)

http://www.mediainfo.cz/…pr-agentury/

P.S.

Mně nechodí nic, resp. nanejvýš možná ve spamu, který nečtu. Dovedu si ostatně jen těžko představit PR agenturu, která by mě svými „argumenty“ mohla přesvědčit. Jistě, Šalamounovo hovno jsem nesežral a jak občas s oblibou píšu, „můžu se mýlit jako už mnohokrát“, ale přesvědčit mě může akorát někdo, kdo problematice rozumí a komu mám proto důvod naslouchat.

>> #1, ivan, 05. 12. 2013 14:32:55

Jakou to má souvislost s lyžováním? To spíš ten rozhovor s Jakubem Turkem kousek vedle.

>> #2, fischerbl, 05. 12. 2013 17:37:41

Jakou? Upozornění na to, že nejenom redakční obsah, ale i blogosféra může být silně pod vlivem PR. Blogy jsou dnes o všem možném. Nám se sem zatím kromě mé maličkosti nikdo nenacpal, ale o lyžování se v sezoně píše leckde.

Nás „znalce“ píárové kecy tak snadno nedostanou, ale kolik z nějakého milionu lyžujících v Česku jsou „znalci“?

Upozornění na promořenost médií cíleným obsahem považuju za sdělení hodné publikace.

>> #3, ivan, 05. 12. 2013 18:37:49

Situace je ještě horší než si běžný smrtelník myslí. PR zakládají virtuální facebookové profily, které sbírají „like“ pro vybrané produkty, účastní se internetových diskusí a podobně. Nedělám si iluze, že existují i „falešní“ bloggeři, tak jako existuje nový typ kriminality . např. praní peněz přes „second identity“ na intertnetu prostřednictví avatarů a podobně. Takže Ivan chtěl zřejmě říci toto: „Nevěřte všemu, co se píše o lyžování a lyžařském materiálu (a nejen o tom) na internetu, ale přemýšlejte i vlastní hlavou a dobře zvažujte zda se jedná o najednou se objevivšího se diskutéra nebo někoho čitelného!“ Tak jsem to aspoň pochopil.

>> #4, Navvy, 06. 12. 2013 05:19:58

Navvy, co si mám představit pod praním peněz přes avatara? Můžeš trochu objasnit mechanismus?

>> #4, Navvy, 06. 12. 2013 05:19:58

Navvy, co si mám představit pod praním peněz přes avatara? Můžeš trochu objasnit mechanismus?

>> #4, Navvy, 06. 12. 2013 05:19:58

Některé agentury na to jdou opravdu od podlahy, už jsem zažil i rozesílání „zaručených“ e-mailů v rámci cílové skupiny. Byly vytvořeny tak, aby do sebe vše zdánlivě logicky zapadalo. Stačí, když to pak jeden existující uživatel přepošle dál a už to má i ověřitelného odesilatele. Semínko je zaseto. Možností je celá škála, záleží na klientovi a příslušné agentuře, jak daleko jsou ochotni zajít. Někdy je to skutečně silná káva.

Ty diskuze, blogy, facebook apod. tady běží pod vlivem agentur už dlouho. Samozřejmě se k tomu připojují různá hlasování v anketách, protože člověk se rád přidává k většině. Média jsou ze značné části ovlivněna i dalšími faktory, jako jsou odborné kvality redaktorů, způsob vedení redakce, včetně systému přípravy témat a reportáží. Nelze zapomínat ani na vlastníka daného média a jeho finanční závislost na inzerentech. Ale to už je asi trochu OT.

Vloggeri

>> #6, HonzA_, 06. 12. 2013 06:14:51

Praní peněz v Second Life virtuálních světech

(S využitím článku americké advokátní kanceláře IBLS)

Virtuální svět, někdy označovaný jako „metaverse“, je simulované prostředí, obývané virtuálními obyvateli, ve kterém jeho „obyvatelé“ s pomocí počítačů komunikují přes tzv. avatary (Avatar je reprezentace jeho skutečného uživatele s „bydlištěm“ ve virtuálním světě ve formě ikony (obrázek). Největším hráčem na tomto trhu je Second Life, která sama sebe popisuje jako „virtuální svět vytvořený jeho obyvateli.“ Second Life tvrdí, že více než pět milionů obyvatel, vytváří denní peněžní tok 265.000 US dolarů, a jeho ekonomický dopad je 17.000.000.000 USD. Tento trh je napájen známými jmény, jako Nike, IBM a Dell. Dokonce i Světová banka pořádala konference ve virtuálním světě. Většina virtuální platformy je zpoplatněna, obvykle kolem 15 USD za měsíc.

Účastníci v Second Life používají kreditní karty nebo on-line platby makléře, jako je PayPal nebo Neteller. Lze si zde koupit virtuální měnu s názvem Linden dolary. Hráči používají své Linden dolary ke koupi a prodeji zboží í služeb ve virtuálním světě. Patří mezi ně skins (avatarové obrázky), virtuální domy, letadla, a virtuální zboží k dispozici ve virtuálních internetových obchodech.

Jak lze Virtuální světy zneužít?

Odborníci si všimli náchylnosti virtuálních platforem pro zneužití. Dvě zprávy, jedna vydaná poradenskou společností Deloitte v lednu 2008 a další od Dr. Igora Muttika v roce 2008 (to je šéf architekt pro McAfee Avert Labs), zmiňují, že existuje příležitost pro praní špinavých peněz vydělaných z legálním i nelegálním způsobem (třeba i prostřednictvím malware) ve virtuálním prostředí a jejich následný převod na skutečnou měnu.

Například Sony EverQuest, vytvořil nechtěně černý trh pro hráče, kteří nakupovali video-herní měnu, tu posílali jinam a adresáti ji měnili zpět na reálné peníze, takže směnárna byla používána k praní špinavých peněz. V odezvě na to Sony přešlo na bezpečnější systém, který vyžaduje identifikaci skutečného uživatele přes Visa a MasterCard.

V srpnu 2007, ve snaze bojovat proti trestné činnosti páchané prostřednictvím své platformy, přijali Linden Labs řadu blíže nespecifikovaných bezpečnostních opatření a varovali "obyvatele“, aby se měli na pozoru před někým, kdo nabízí extrémně vysoké úrokové sazby a podobně. V prosinci 2007, Second Life zažil řadu virtuálních bankovních loupeží, kdy pachatelé využili špatně zabezpečených virtuálních účtů (jejich uživatelé použili nevhodná hesla a podobně). Je domněnka, že v některých případech mohlo jít jen o simulované krádeže.

V současné době už existuje mnoho různých nástrojů proti těmto trikům, ale nikdy nelze postihnout vše.

Je to srozumitelné?