26.01.2011 11:01:40 #1
Letošní únorové číslo SNOW je tady. Nese označení 59 a najdete
v něm jako vždy mnoho zajímavého čtení. Všechno ale přebije rekordní
nabídka skipasů, která zdvojnásobí dosavadní rekord (5 skipasů) na
bezkonkurenčních deset!!!
Odkaz na článek
03.02.2011 08:19:52 #3
>> #2, TAMARA, 01. 02. 2011 09:45:16
Dobrý den,
seznam sportovních prodejen a trafik, které časopis prodávají najdete
v sekci Časopis/Prodejci časopisu SNOW.
Zdraví
Tomáš
05.02.2011 15:39:37 #4
Článek Umělý sníh neexistuje
Není mi jasné, jaký je rozdíl mezi popisovanými veličinami „hustota sněhu“ a „vodní kapacita sněhu“, když obě jsou uváděny v jednotkách g/cm3, ale stejný sníh má různé hodnoty. Navíc z uvedené definice vodní kapacity sněhu (poměr objemu vody roztátého sněhu k jeho původnímu objemu) by mělo jít o des. číslo bez jednotky popř. o procenta.
Nesouhlasím s tvrzením, že vodní kapacita sněhu klesá s křivkou času uložení sněhové pokrývky. IMO je tomu přesně obráceně.
21.02.2011 14:58:56 #6
>> #4, Tom_, 05. 02. 2011 15:39:37
Zřejmě tam chyba bude, námitka je naprosto logická. Autor článku stále čeká na odpověď autorů studie, ze které bylo čerpáno – každopádně vysvětlení a uvedení na pravou míru je přislíbené.
24.02.2011 15:14:31 #7
Toto říká k hustotě sněhu a jeho vodní kapacitě meteorologie:
Meteorologie pojem vodní kapacita sněhu nezná. Používá se pouze hustota sněhu a vodní hodnota.
Hustota sněhu – hmotnost objemové jednotky sněhové pokrývky vyjádřená v kg/m3. Měří se váhovým sněhoměrem nebo se zjišťuje výpočtem z vodní hodnoty sněhové pokrývky. Uvádí se, že pro prašan je to 50–100 kg/m3, pro firn 400 kg/m3, pro ledovec 830 – 910 kg/m3, pro čistý led 920 kg/m3.
Vodní hodnota sněhové pokrývky – tloušťka vodní vrstvy v mm, která vznikne rozpuštěním sněhové pokrývky. Přičemž vodní hodnota prašanu se uvádí cca 0,6 až 1 mm, firnu kolem 3 mm, sněhu lepkavého popř. rozbředlého (sněhové břečky) více než 4 mm vodního sloupce z 1 cm sněhové pokrývky.
Pokud jde o vodní kapacitu (pokud takový pojem existuje) – bude se jednat o poměrové číslo, tedy bezrozměrné.
(Pokud by v čase měla klesat, musela by měřit objem roztáté vody vůči původnímu objemu sněhu, z něhož voda mizí i sublimací.)
06.03.2011 10:32:05 #8
>> #7, Radek Holub – SNOW, 24. 02. 2011 15:14:31
Přislíbeného vysvětlení od autora článku se asi nedočkáme.
Myslím, že pojem „vodní kapacita sněhu“ existuje, použil jej v jednom ze svých článků i Ivan Sosna.
Napadlo mě, že je to objem vody, která by se mohla v dané chvíli do sněhu vsáknout. Využít by se pak této hodnoty dalo třeba při preparaci, kdy se sjezdovka prolévá vodou.
09.03.2011 20:46:41 #9
>> #8, Tom_, 06. 03. 2011 10:32:05
Autor se odvolal právě na meteorologii, protože studie o technickém sněhu, ze které čerpal, více neříká:-)
Přemýšlel jsem, hledal, ale bohužel žádný zdroj, kde by byla vodní kapacita sněhu definována, jsem nenašel. Je možné, že se ten pojem používá, ale formálně se k němu nikdo nehlásí.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.