01.04.2019 09:26:59 #1
Zdar lyžníci. Vzhledem k tomu že mě už svrbí paty a od operace to už bude 6 týdnů, rad bych se ještě v ČR naposledy sklouznul.
Kde se bude ještě tento (6–7) popř. příští (13–14) víkend jezdit?
01.04.2019 14:58:24 #5
>> #1, Pavlos, 01. 04. 2019 09:26:59
Četl jsem tady na Snow, že Pomezky jsou nejvýše položenou sjezdovkou v České republice. To mluví za vše. Když nikde není sníh, tady je. Tak asi tam.
01.04.2019 15:19:54 #6
Harrachov! Dneska byla luxusni Cervena do Harrachova. Tvrdo do 11:30, mansestr jak na ledovci a lidi poskrovnu. Ryzoviste jezdi do 7.4. pak bude jezdit jen sedacka z Harrachova a Doplik – dokud to neroztaje.
02.04.2019 22:21:52 #11
>> #10, hdcz, 02. 04. 2019 15:19:43
Az na ty diry v castech sjezdovek. Hlavne Paroznatka byla o kolena, pod tunelem roleta. Ale jinak to bylo jak pises.
04.04.2019 17:46:01 #12
https://www.facebook.com/…57619391188/?t=10 – – víte lyžaři, kdo vás zve?
04.04.2019 19:27:30 #13
05.04.2019 07:56:34 #15
>> #14, M.art.in, 04. 04. 2019 22:16:54
Chystám se až příští pátek. Pokud to půjde. To budu 7 týdnů po operaci.
Edit – tak až 18. nebo 19. na Velký pátek (jestli se pojede).
05.04.2019 13:07:34 #16
>> #14, M.art.in, 04. 04. 2019 22:16:54
Zvažuju. Ale nevím, který den bude lepší…
06.04.2019 12:02:45 #18
>> #8, oblouk, 01. 04. 2019 17:04:11
Nejdéle Praděd, do 30.4. Mají jezdit vleky A,B,C.
08.04.2019 09:35:53 #19
>> #18, pool-Pája, 06. 04. 2019 12:02:45
Leckde je to ještě pěkný a dfalo by se lyžovat, ale protože se to nevyplatí finančně, je zavřeno. Škoda, to dřív nebývalo a jezdilo se dokud to jen trochu šlo.
O prodlouženém víkendu jsem byl ve Špindlu – nikoli jen ze své vůle – na akci. Každý den do 11h skvělé podmínky, protože v noci jasno, tudíž ráno i při teplotách hodně nad nulou velmi tvrdo. V pátek poloprázdno, stará Hromovka neupravená, dvojsedačka a hřiště na Stadionu mimo provoz. V sobotu lidí hodně a upravená i stará Hromovka. V neděli fronty na obou provozovaných lanovkách a na sjezdovkách přeplněno – nebezpečno.Jako každoročně i o tomto víkendu desítky známých lyžařských tváří – včetně našich hvězd minulosti – mj i Bobas
08.04.2019 20:12:31 #21
>> #19, oblouk, 08. 04. 2019 09:35:53
Jojo, na Pradědu díky tomu že je přes den obměk a v noci to zmrzne dopolední lyžování naprosto dokonalé. Jezdí se po prázdném a tvrdém kopci. Pak to samozřejmě každou jízdou měkne, ale vzhledem k tomu že je prázdno je to stále jezditelné.
08.04.2019 20:38:59 #22
>> #19, oblouk, 08. 04. 2019 09:35:53
Neuveritelne zabery…Jak dlouhy lyze ma na nohou???? Vypada to pohledove tak 175 ????? Dostat dnesni slalomky to by se mu jelo…
08.04.2019 20:58:16 #23
>> #22, ZB?, 08. 04. 2019 20:38:59
Jsi asi hooodně mladej, mladej. Slalomky jsme měli oba 203cm (já v tu dobu Rossignot ST, Bobas Elany), Boty San Marco. Obřačky 207–212cm.
Můj kolega z týmu PA jezdil jeden čas všechno na 215cm, protože to byly
Kästle Metal a skvěle držely na ledu. Na Olympiádě 1964 v Innsbbrucku
vyhrál obřák Švýcar Heini Henni na lyžích 212cm – kuiriozita to tehdy
byla jen proto, že Heini měřil 165cm, teď už má dědkovskejch cca
161cm – všichni se srážíme …
08.04.2019 22:10:06 #24
>> #23, oblouk, 08. 04. 2019 20:58:16
Já měl fr. Dynamic 203 ? A dobrý, 50m radius.:-D
08.04.2019 22:24:49 #25
>> #23, oblouk, 08. 04. 2019 20:58:16
No chtel jsem nejdriv napsat ,ze se mi delka zda bezkova a trefil bych to presne… Ale zabery jsou opravdu fascinujici…a styl neuveritelny…a trat vypada,ze je skoro neupravena… V roce 79 jsem tenkrat prave nastupoval na stavebni prumku…HK…
09.04.2019 08:39:19 #26
>> #19, oblouk, 08. 04. 2019 09:35:53
Bobas výbornej, ale škoda je Andrey. Měla slušně našlápnuto ve skikrosu, ale kolena jsou holt svinstvo a tělu neporučíš…
09.04.2019 09:03:15 #27
>> #25, ZB?, 08. 04. 2019 22:24:49
Trať byla na svěťáku jistě skvěle upravená, ale vzhledem k tehdy „rovnýma“ lyžema vynucenému způsobu jízdy (přehranění zdvihem=odrazem), bylo namáhání trati extrémní a tak se pokaždé velmi brzy vyjela koryta „jak prase“ – no a právě v těch Bobas ve videu rajtuje.
Koryta bývala oblá-pěkná a měla často víc než půl metru hloubku.
Pověstný jarní obřák na Javoru nebo v Javořáku se jezdil v korytech do
kterejch se např. TondaN vešel celej .
09.04.2019 12:37:41 #28
>> #27, oblouk, 09. 04. 2019 09:03:15
Bylo by zajimave nejak porovnat jak by se s identickou trati popasoval soucasny nejlepsi svetovy slalomar… Mas nejaky odhad ???? Urcite mas i odkaz na Tve zavodni video… Jestli muzes dej ho sem at se pokochame … Diky
09.04.2019 14:25:06 #29
Re posts 22 – 27:
Jak předeslal Honza, SL kluků se tehdy jezdily na značených 203 – 205 cm, obřáky nejčastěji 210 – 213 cm, ale možná už někdy někdo šel i těsně pod 210.
Hemmi: coby ročník 1949 nevyhrál 1964, nýbrž 1976 (oboje Innsbruck). Jel tam na Spaldingách dokonce 215 cm, to už ale byla délka extrémní. A pro takového prcka tuplovaně.
A ještě nepochopitelnější je to vzhledem k věci, kterou už dneska sotvakdo ví. Od přelomu 60. a 70. let se obřáky poté, co 1966 přešly na 2 kola, zkrátily, velmi zahustily a na minimálně 10 následujících let takřka zvrhly do podoby „volnějších slalomů“. I ve WC se jezdily tratě až se 17 % (dneska většinou těsně nad 11 %), u nás v Československu ještě hustší, zejména menší závody.
Kdysi jsem dohledal, že 2. kolo toho GS na OH 76 se jelo se 73 brankami na 425 m = 17 %!!! – dneska by se stavělo na 45 – 47 změn směru, tedy do 50 bran celkově. Jak tohle maličkej, byť rtuťovitej Hemmi dokázal proskákat na těch 215 cm ke zlatu (za skoro 3,5 minuty) je na hraně mého chápání.
Další takřka neznámá kuriozita: zahuštění obřáku mužů ve WC té doby vedlo k paradoxu, že ženy a junioři na MEJ/MSJ jezdili GS rychleji než muži ve WC. Například:
Thoeni vyhrál GS na MS 1974 (hustý, 16 %) s vypočtenou průměrnou rychlostí 49,4 km/h
1. Stenmark na MEJ jel 61,3 a 1. juniorka dokonce 65,2.
S tím souvisí i to, co si dnes taky málokdo uvědomuje.
Stenmark tím měl usnadněnou šanci vyhrávat závody obou technických disciplin, neboť tehdy byly blíže sobě než dnes. Však taky svůj první celkový WC vyhrál na slalomce, obřačku nejezdil.
Ad trať Are 1979 (video Zeman).
Jak „jistě skvěle upravená“ tam tehdy trať byla nevíme. Sice už tehdy s požehnáním přírody uměli udělat dobře tvrdou trať (osobní vícedenní zkušenost z Jasné 1979 ihned po závodech), ale kdoví, jaké podmínky tam tehdy byly. Tipl bych si, že jeli na přírodním sněhu bez vody, otázkou je práce techniků, s tou nejednou bývaly ve Skandinávii problémy. (Naposledy tuším před 3 lety v Kvitfjelu, kde chyběli a trať si tam museli vlastnolyžně stahovat a hladit sami závodníci! FIS tehdy pohrozila, snad to zlepšili.)
Tehdejší slalomy byly mnohem víc spádnicové, takže, jak píše Honza, dělala se spíš koryta než dnešní seky. A Bobas s č. 44 si je holt už vyžíral.
Btw, moc pěkná je taky jízda SL OH 1972 Ochoa. Ještě kožené plastifikované boty, o 7 let bouřlivého vývoje materiálu méně. Je to na trubce.
09.04.2019 14:41:45 #30
>> #28, ZB?, 09. 04. 2019 12:37:41
Dnes jsme o 40 let dále ve všem. Tréninkový proces tehdy (1970s) a dnes jsou nebe a dudy. Celková i speciální trénovanost borců je jinde. Stačí podívat se na fotky borečků té doby a uvidíš kupu hubeňourků, kteří by dneska nevydrželi nápor sezony, resp. celého RTC.
Teprve během 70s se AL profesionalizovalo a „intelektualizovalo“ a místo dosavadních praktiků začali nastupoval trenéři se vzděláním.
I tehdy byli výjimečně obdaření borci, ať už pohyblivostí/rozsahy či silově (Jim „Jungle“ Hunter prý dělal shyby na jednom prstu apod. kousky), ale byla to spíš genetika než výsledek sofistikovaného tréninku.
I když je takové srovnávání různých období zavádějící (Zátopkovy časy jsou dneska asi legrační, Weissmullera na stovce kraul dají snad i žákyně), lze se domnívat, že díky pokroku v přípravě a všem možném okolo jsou dnešní borci připravenější podávat vyšší výkony.
A spekulace, jak by jezdil Killy nebo Stenmark, kdyby trénovali a závodili dneska? O tom lze asi beze shody diskutovat ad nauseam.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.