kotník

Jak je vůbec možné, že se při lyžování zraní kotník? Napadá mě jedině rotace nohy podle osy lýtkové kosti? Ale čekal bych, že to odnese spíš nějaká kost položená výše než kotník, který je zafixovaný v přezkáči.

(Měl jsem štěstí, můj kotník vydržel, jenom po pádu cca minutu vyhrožoval, že když po něm budu chtít chodit, vypoví úplně službu. Po minutě už si nechal říct a chodil, po půl hodině jsem v klidu nastoupil do lyží a odjel ke kabince a dolů na parkoviště. Po pěti dnech přišlo první lyžování, a kotník měl jenom lehké připomínky. Včera po týdnu jsem v něm poprvé běhal, dneska se na to kotník tváří trochu divně, asi toho běhání bylo moc.)

>> #1, slowthinker, 21. 06. 2020 14:28:10

Zranění kotníku při lyžování prostě jsou. Stačí taková banalita, jako zapíchnout špičku do sněhu a máš zaděláno. Pokud mechanika pádu vede např. k tomu, že se snaží „vytáhnout“ nohu ze zapnutého lyžáku vzhůru, tak se o vlastní botu škaredě pohmnoždíš. Podobně při nárazu do překážky (třeba ledová bariéra), pokud neletíš, tak v nulovém vertikálním úhlu vázání vypnout neumí a všechno odnese nárt a kotník (nebo, když opravdu nemáš štěstí, tak achilovka).
A pak ještě pády s rotací dolních končetin, jedno, jestli se lyže odepnuly nebo ne. Jakmile působí síly mimo zamýšlené směry a hlavně ve stavu mimo typické zatížení, tak se na jakoukoliv pomoc bot nemůžeš spolehnout.

Děkuju za vysvětlení. Lyže nevypnula, a zapomněl jsem napsat, že jsem měl kovovou ortézu. Myslel jsem si, že to mohlo mít nějaký efekt, že se síly přenesly do kotníku, ale z tvého vysvětlení jsem pochopil, že to tak být nemuselo.

Někdo se tady stydí za to, že upadl při lyžování.

(Včera sem někdo vložil podrobný popis toho, jak upadl při freeridu (a nebyl jsem to já), ale dneska příspěvek smazal. Nebo jej smazal moderátor pro zřejmý rasistický obsah a pedofilní obrázky)

>> #1, slowthinker, 21. 06. 2020 14:28:10

Kotník se dá zlomit – a to poměrně lehce. Já svůj pád-nepád přiznám, ale poučení z něj asi velké nevyplývá. Najížděli jsme ráno od penzionu k vleku, mírná šikminka, jak pro 3–4leté děti. Nějak jsem upadla, a nevím jak se mi to povedlo. Bohužel, dcera jela přede mnou, takže mě nikdo známý neviděl. Nevybavuji si bouchnutí do hlavy, nicméně si nic v době pádu nepamatuji. Poslední myšlenka byla „pořádně se odraž, ať nemusíš píchat“. No a pak jsem jen cítila, jak levá noha v lyžáku cukla směrem vzhůru (jakoby na vyzutí) a mírně zakroutila (asi doleva). To zabolelo a to jediné, co si z toho pamatuji. Tímto jsem se asi vyrvala z vázání. Pravá vylítla z lyže v pohodě. Pak jsem ležela na zádech a jak ta beruška kopala nožkami …. Po chvíli jsem, už s rozeplým lyžákem, se posbírala a vstala. Noha sice bolela, ale když jsem před 20 lety upadla, když mě sestřelil boardista, tak mě kyčel, která to schytala, bolela stejně, možná víc. Chvíli jsem čekala co bude, jestli se to nevzpamatuje. Myslela jsem, že jsem si natáhla nějaký ten vaz, protože mě nenapadlo, že bych v zapnutém lyžáku si mohla zlomit kotník (o zvrtnutí nemluvě). Nevzpamatovalo, takže jsem si zapla lyžák a odpochodovala zpět na penzion. Nohu ledovala, stáhla obinadlem. A protože byl pátek, a v sobotu se jelo domů a organizovat návštěvu do 30 km vzdálené nemocnice ve Francii se mi nechtělo (v místě – to mi vytelefonovávala pojišťovna, pojištěná jsem byla dobře – bohužel v pátek ordinace resp. doktor po penzionech nechodil, údajně, a to už jsem věděla, že vcelku moc nikam nedojdu). Tak jsem s tím úspěšně dojela domů na Moravu, kde mi v neděli večer v nemocnici sdělili radostnou zprávu, že mám zlomený kotník a následkem zlomeniny trombózu. Vzhledem k trombóze nedoporučili operaci, díky lyžáku naštěstí nedošlo k velkému posunu (jen zanedbatelný). Jo, a to jsem ještě z penzionu dopochodovala do busu atd. … Takže ortéza (kvůli otoku a trombě) a 10 týdnu bez došlapu. Sranda. Dnes ještě noha není OK. Výsledek zlomené hlezno, ulomený kousek hlavice holenní kosti, utrhlý vaz v tom kotníku. Jestli se letos postavím na lyže ví jen pánbu a COVID. Strašně se mi za tu dobu, co jsem se nesměla na nohu postavit zkrátily svaly a šlachy na lýtku, tak to teď pracně rozhýbávám (zato se mi výrazně zlepšila rovnováha na pravé noze ). Nikdy bych nevěřila, jak složitě funguje noha a celý nárt s prsty, jak moc je to všechno provázané. Kdybych se aspoň rozsekala na nějaké super černé sjezdovce, ale ne, já s sebou fláknu na rovině u vleku . Pokud je tu někdo podobně jako já, uvítám každou konzultaci.

>> #6, sedlakova.v, 27. 10. 2020 17:30:09

Ahoj, zní to hodně drsně. Jelikož to z textu nevyplývá, po takovém úrazu doporučuji z vlastní zkušenosti rozhýbání s rehabilitačním pracovníkem (pokud možno co nejlepším), na dobře vybaveném rehabilitačním pracovišti. Já jsem po rehabilitacích hodně chodil po měkkém lesním terénu mimo cesty v hodně členitém a svažitém terénu ve všech směrech. Jednalo se ovšem o úraz kolen, takže u kotníku bych to nejdřív zkonzultoval s doktorem.

>> #6, sedlakova.v, 27. 10. 2020 17:30:09

Doporučil by som dobrého fyzio, nejaké rady na diaľku(za účelom pooperačnej rehabilitácie) by bol beh na dlhú trať a s neistým výsledkom…budúcu sezónu ale pravdepodobne bude táto téma zaradená do mojich článkov(v zmysle prevencia „vytknutých“ kotníkov, použiteľné obvykle aj na neskoršiu fázu rehab už plne zhojeného zranenia takéhoto typu zlomeniny)+svalovo-fasciálne uvoľnenie napr. lýtok.

Naneštěstí rehabilatace jsou zavřené dle nařízení vlády z 21. října 2020…

>> #9, s.j1, 29. 10. 2020 08:03:34

Potrebný je v prvom rade človek odborník a (špeciálne) cvičenie, nie až tak nejaké elektriky apod. Neviem ako v ČR, ale u nás sú síce prevádzky fyzio apod. zavreté(tj. nemôže chodiť klient tam), ale fyzio živnostník môže chodiť za klientom domov(je to výnimka zo zákazu vychádzania v zmysle „cesta za výkonom podnikania“). Takže možno aj v CZ by to šlo sa takto dohodnúť…

Na rehabilitace jsem chodila, od cca druhé půlky dubna (jak lehce uvolnili jarní restrikce) do cca poloviny července. Bez rehabilitační sestry, která mi nohou vrtěla, natahovala atd. bych to sama asi nerozchodila. Úplně mi ztuhl nárt i prsty, ačkoliv jsem si myslela, že s nimi v té ortéze vrtím dostatečně. No, nevrtěla. Za těch 10 týdnů navíc hlava tu nohu úplně „vypla“ a když jsem pak měla udělat krok, poté co jsme zrušili berle pod paže a přešli na francouzské, tak to prostě nešlo. A to nemluvím o kroku do prostoru. A to mě to nějak extra nebolelo, že by mě brzdila bolest. Spíš jen to bylo nepříjemné. Dlouho mi trvalo, než jsem rozhýbala nárt a začala chodit přes prsty. Dlouho jsem měla pocit, jako bych měla na podrážce cihlu – takový dup došlap. A ještě pořád to není úplně OK. Nicméně na ortopedii mi řekli, že je to dostatečně vyhojené, asi zůstane trochu nižší hybnost nahoru/dolů, a že to mám dál rozcvičovat. Že ze zdravotního hlediska to vypadá slušně, úplné provápnění těch zlomenin je na delší dobu a celkově mám počítat tak 2 roky, než to bude úplně vyhojené. Ale že můžu dělat z obecného pohledu všechno (co si troufnu a zvládnu) a jak to rozhýbu ještě víc je jenom o mojí hlavě a cvičení. Nic dalšího mi nenapsali. Těchto cvičení (dají se aplikovat v podstatě i ty, co se ordinují po výronu) je na youtobe spousta. Už chodím skoro dobře, tu nižší hybnost cítím, a hlavně musím protáhnout ty zkrácené šlachy a svaly. Na to celkem nic kromě postupného protahování ať už předklonem nebo „prošlapáváním paty ze schůdku“ neznám. A taky posílit svaly. Už mi také není 20, mám sedavé zaměstnání a vím, že mi to bude trvat – nechci to hrotit, radši pomalu a jistě, než si třeba urvat achilovku … jen mě to deptá. Obdivuji lidi po vážných nehodách, to musí teprve být mazec.8-)

>> #11, sedlakova.v, 29. 10. 2020 14:43:23

Bude zo znieť sprosto, ale iný recept neexistuje ako čo najčastejšie cvičiť(a správne a komlexne – napr. venovať sa aj triggero pointom v lýtkach apod.).

>> #11, sedlakova.v, 29. 10. 2020 14:43:23

Zdravím, z úrazu kotníku( sestřelen na motorce ) mi nepomohl žádný terapeut.Pomohl moc denně les, jak říkal zde Martin 47, nic lepšího neexistuje.Dát klid podle doktora! a pak: Chodit nahoru dolů po kořenech v strmém terénu jenom s hůlkama pro zichr a pak postupně přidávat strmost a vázy s pamětí se zpevní do téměř původní úrovně a v lyžování to nepoznáš:-D

>> #13, Thomas, 30. 10. 2020 17:42:44

Díky za novou naději. Vzhledem k věku jsem se rozhodla nic nehrotit, ale také to nechci nechat ustrnout. Bezbolestně to úplně nepůjde, s tím se počítá. Zatím se kvrdlám doma na nestabilní plošině, to mi na rehabkách dělalo největší problém. Prošlapuji, ušlapuji, natahuji. Budu muset přidat tomu nestabilnímu chození. Ještě před měsícem jsem měla problém ujít 1 km, abych neměla pocit, že dál už ani krok (a to normálně, po městě). Postupně se to lepší, a na určitou míru bolesti se dá zvyknout …. Nicméně já na paní na rehabce nedám dopustit, zkraje mi pomohla úplně suprově. Že mi při zlomení kotníku odejde celý nárt, to mě vůbec nenapadlo. Úplně chápu, že zlomená zánártní kůstka Martiny Sáblíkové je problém, a nemalý. Ale nemít svůj zlomený kotník a nepoznat, jak složitě to celé pracuje, tak bych si řekla, nadělá … s její potřebou stability a rovnováhy to opravdu může být tragédie. 

>> #14, sedlakova.v, 04. 11. 2020 16:02:15

Nádej umiera posledná

Je to veru dosť problém taký úraz, v chodidle je veľká časť receptorov „vnímania priestoru“, sústavy pre stabilitu celého tela(propriocep­cia). Tiež tým bývajú ovplyvnené mäkké štruktúry, ktoré sa môžu zhojiť menej elastickým väzivom.