Latrína - volný pokec o čemkoliv (strana: 17)

>> #451, slowthinker, 17. 03. 2026 06:31:54

Myslím, že by nebylo od věci uvědomit si co je to rovnováha. V pohybu je to přece úplně něco jiného než v klidu. Metodici lyžování pro to používají termín dynamická rovnováha.

Čím rychleji se dobrý lyžař pohybuje, tím častěji a VÍCE se cíleně dostává do pozic, které jsou z pohledu vnějšího diváka hodně vzdálené od pozic rovnovážných. Opravdu dobrý lyžař si tyto stavy " DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY" (kdy se vnitřně cítí naprosto bezpečné) velmi užívá, neboť právě v nich nalézá tu pravou orgastickou rozkoš.

>> #452, oblouk, 17. 03. 2026 20:46:28

V tom si asi rozumíme. Psal jsem

Při dynamickém lyžování není „běžná“ rovnováha potřeba.

>> #450, bont, 17. 03. 2026 01:06:20

Jo, po dovysvětlení už s tím v zásadě souhlasím, v té původní verzi mě to flákání prostě neštimovalo, když tam vidím spoustu aktivity 

Chápu i Obloukovu poznámku ohledně vertikálního pohybu ve smyslu optimálního tlakování, ale mě osobně to přizvednutí zrovna v tomto videu nějak nepřekáží a souhlasím s tebou, že ho cipís zužitkovává jako impuls pro rychlý přechod.

>> #446, slowthinker, 16. 03. 2026 23:20:42

Já tě zase tak moc vidět nepotřebuju, to bych se na ten Stoh někdy vydal Je to spíš v rovině, že kdybych tě viděl, měl bych rozhodně komplexnější pohled na tvoje příspěvky zde v diskuzi.

>> #451, slowthinker, 17. 03. 2026 06:31:54

Pozice rovnováhy (definujme to vzhledem k podložce a vesele)

s oporou , nebo bez opory ......... v klidu , nebo v pohybu

1 ) s oporu v klidu – se mi stává nejmilejší v sedě na sluníčkem zalité terase 

2 ) bez opory v klidu – levitaci probírat nebudem

3 ) s oporou v pohybu – to se tu probírá stále, to je to kolikrát trapné udržování těla ve styku s podložkou pouze přes nohy/lyže (max opora přes hůlku) – odborně tomu říkáme lyžování

4 ) Bez opory v pohybu – letíš kam jsi mířil v posledním okamžiku když jsi byl s oporou v pohybu a končíš

… a ) s oporou v pohybu – ve vývojovém diagramu návrat zpět, povedlo se to

… b ) s oporou v klidu – nastává rekapitulace zda jsi schopen pohybu

Hele pro zamýšlenou aktivitu vždycky skončíme připoutaní k podložce a vžycky potřebujeme pohyb. K bližšímu studiu mohu doporučit skripta/literaturu a opravdu velmi dobře jsou publikace co vycházejí pod SLČR, tam jim to reviduje čas v cíli a spolupracují i s Katedrou sportu na Karlově univerzitě a myslím, že bude kvalitní i APUL, tam jim to revidují peníze co za to mohou utržit.

*>> #454, VojtěchV, 18. 03. 2026 10:08:19

Koukněte se na ten „vertikální“ pohyb pozorně – ona dá „impulz“ ještě ve velkém zalomení. S nepatrnou nadsázkou, když ji nohy jedou dolu po spádnici, a ještě ten pohyb je do boku přes spádnici. Taky má oddělenou práci nohou a trupu – takže hlava (která je tam na nic) může jet nejkratší trasu do cíle, a nohy (a to jen ty konce ) jedou tu nesmyslnou klikatici okolo tyčí co tam napíchal nějakej starej strejda;-)

No a nebo se na to dá kouknout, že prostě nemá na to dostatečně rychle kompenzovat zalomeními v kolenou a v pánvi rozdíl drah a rychlostí nohou a ramen (hele ale tohle je fakt ukázka precizní jízdy)

>> #455, bont, 19. 03. 2026 03:04:51

bont – bont

Pane, úprimne sa teším, že Ty do toho nášho „lyžiarskeho gulášu“ pridávaš tie správne ingrediencie a dokonca to robíš „poeticky“ a s nadhľadom. Klobúk dole.

Na bonta zareaguju až si vzpomenu jaký je letos rok

Co děláte když se při lyzovani probudite v lese a nad vama je chlápek co vám sundavá lyže?

2026.

>> #455, bont, 19. 03. 2026 03:04:51

Nějak se v tématu míjíme. Já, a myslím že i oblouk, jsme mluvili o tom že tvůj bod 3 se dělí na dva podbody, podle toho jestli je rychlost malá nebo velká.

To nadskakovani dělám i já jako netechnik, pokud se na fisových slalomkach pokouším jet na modrém svahu a v pomalém sněhu. Ale jinak mi to přijde jako nadbytečný pohyb, včetně situace ve které je holka na videu.

Bod 3, kde jsem popsal pouze základní skutečnost, je napsán takto schválně – viz pokus o úsměvný závěr „odborně tomu říkáme lyžování“ 

Určitému provedení „nadskakován“ se odborně říká pumpování. Slouží to k zrychlení právě na malém sklonu. Normálně jsou i pumpdráhy, a tam se přeci díky pumpování jezdí na rovině bez šlapání a na bruslích bez odrážení. Pumpovací vlny jsou taky součástí skicrossu, kde kdo to umí a pracuje jede rychleji. Holčina je na tom stejně, pouze je pro ni tento svah modrý 

>> #455, bont, 19. 03. 2026 03:04:51

„No a nebo se na to dá kouknout, že prostě nemá na to dostatečně rychle kompenzovat zalomeními v kolenou a v pánvy“

Prosil bych příště v tomto smyslu nahradit termín zalomení termínem skrčení (nebo ještě nějak odborněji ). Když jsem to četl poprvé, tak mi ze zalomení v kolenou lezly oči z důlků 

(Zapíchnout se hlavou do ledu je úžasné na posilování krčního svalstva.)

>> #459, bont, 19. 03. 2026 23:22:17

Usmevny zaver jsem pochopil, ale pořád platí že jsi utekl z tématu. 

Nedávno jsme tu probirali že technik umí i na fisovkach v bahně na modré. Neříkej mi že ta holka je na tom technicky o tolik hůř než já.

Slowthinkere co ty si za exota. Jako přečetl jsem si pár tvých příspěvků a jedinou radu bych ti dal , jdi se léčit. Co nejdříve, jinak nedopadneš dobře. Nechápu proč se na každém fóru na diskuze o něčem nabalí lidé, co ani netuší oč tam běží.

>> #462, thinkslowker, 20. 03. 2026 16:07:22

Thinkslowkere, na diskuse se nabalují různí lidé. K běhu diskuze přispívají ti, co se snaží diskutovat a argumentovat, ať už jakkoli (ne)úspěšně.

Uvítám, pokud se mezi ně taky zařadíš.

>> #450, bont, 17. 03. 2026 01:06:20

Ještě si dovolím zaprotiargumentovat tady

No rovnováha je potřeba hoodně – jen si ji dovedeme „očůrat“ hybností – neumím to a tak potřebuji hybnost – techniku mi nahrazuje fyzička to znám

Při vyšších rychlostech jdou velké síly zespodu do nohou, ano, a na to je třeba fyzička. Ale na detaily jízdy, jakou jsou korekce rovnováhy, není potřeba vyvíjet sílu, tam stačí malá síla nebo pohyb a má to veliké důsledky. Na to tedy není třeba fyzička.

To píšu jako intuitivní lyžař s neprověřenou úrovní inteligence, který zásadně nečte knížky o lyžování.

>> #464, slowthinker, 20. 03. 2026 17:02:48

Tato argumentace je úzce jednoúčelová. Změna rychlosti mění stav (vzhledem k okolí) celé zamýšlené soustavy – tedy každé části lyžaře a jeho vybavení. V důsledku mění i to, jak ta soustava působí na okolí a v našem lyžařském rybníčku tedy jak bude reagovat podložka (sníh). Soustava při vyšší ryhlosti potřebuje větší impulz ke změně stavu. Tak jako se tu testují lyže, boty, tak doporučím se seznámit s odbornou literaturou o lyžování.

Hele to lyžování je dneska docela podrobně probádáno na vědecké úrovni. Debaty pozice lyžař / svah jsou rozpitvány na jednotlivé zapojené svaly v čase, jejich namáhání a výkon, namáhání kostí … až po schopnost oka zachytit potřebný terén. Časy, kdy jsme jezdili v pletených čepicích, tyče byly pevné a slalomka pro chlapa byla od 2,00 m jsou pryč. Dneska ti bez helmy nevyplatí pojistku a v závodním je povinnost airbagová vesta, kterou jsou schopni SW upgradovat.

>> #465, bont, 21. 03. 2026 00:59:45

Ce se týce zapojení vědy do zkoumání pohybu lyžaře a úprav vlastnosti lyží a ostatního materiálu (včetně sněhu) máš pravdu.

Na druhou stranu bludy (eventuálně neznalosti) o pohybech lyžaře potřebných ke změně směru jízdy lyžaře, zakořeněné pevně mezi dobrovolnými (ale i profesionálními) trenéry a učiteli lyžování, vyškolenými systémem SLČR (i APUL…), jsou věčné …

>> #465, bont, 21. 03. 2026 00:59:45

Soustava při vyšší rychlosti potřebuje větší impulz ke změně stavu.

Ano, to je přesně to v čem spolu nesouhlasíme.
Můžeš naformulovat argumentaci jak jsi na to přišel? Klidně spolu se screenshoty z knížek o lyžování. Vysvětluj prosím tak aby to pochopil i pomalu myslící člověk.

A abych tě jenom neúkololoval, pošlu svou vlastní argumentaci proč si myslím že je tomu naopak:

Lyžařsky:
Nedávno jsem si všiml, že lyžař, který umí rozumně jezdit smykem, nemusí tušit co je to carving. Řekl jsem takové osobě, která jela rovně rychlostí cca 20 až 30 km/h, at źatíží jednu lyži, postaví ji na hranu a mírně naklopí. Osobu to mírně vyvedlo z rovnováhy, protože netušila že by se měla naklonit do přicházejícího oblouku, ale rychle vrátila lyži na plochu a jela dál.
Pokud by to samé udělala ve vyšší rychlosti, skončila by v kotrmelcích.

Fyzikálně:
Představ si kouli pohybující se rovnoměrně přímočaře. Ze strany do ní udeříš silou F. Za 1 vteřinu se koule vychýlí ze své dráhy dejme tomu o 10 cm.
Pokud by se ale koule pohybovala 10× rychleji, vychýlila by se za stejnou dobu o 100 cm.

>> #467, slowthinker, 22. 03. 2026 17:33:04

Snad to nebude zpátečnícký pohled ale na tvůj zamýšlený případ bych aplikoval vzorce z Newtonova tří pohybových zákonů uvedených v jeho stěžejním díle «Philosophiae Naturalis Principia Mathematica» (Matematické principy přírodní filozofie) publikovaném v roce 1687 Tímto bych ukončil velmi náročnou sezonu 

AI to pak vymodelovala následovně (F jsem dal kolmo, neboť jakýkoli jiný směr F by se měl rozkládat na silové složky k sobě kolmé a ty další dvě budou mít vliv na rychlost a tlak na podložku)

Zadání: .. Koule se pohybuje rovnoměrně přímočaře v = 10 km/h. Kolmo k trajektorii na ni začne působit sila F. Za 1 vteřinu se koule vychýlí ze své dráhy o 10 cm. Pokud by se ale koule pohybovala 10× rychleji, jaká musí být síla F aby se vychýlila za stejnou dobu o 100 cm?

Síla musí být 10krát větší. Vychází to z faktu, že v klasické mechanice jsou pohyby ve dvou navzájem kolmých směrech na sobě nezávislé.

Proč tomu tak je?

Dopředná rychlost: Rychlost koule (10 km/h nebo 100 km/h) ovlivňuje pouze to, jakou vzdálenost urazí směrem vpřed. Nemá vliv na to, jak snadno se koule nechá „odstrčit“ do boku. Vychýlení (dráha): Pro dráhu rovnoměrně zrychleného pohybu (vychýlení) platí vzorec: s=1/2 x at²

Protože čas je v obou případech stejný (1 vteřina), aby byla výchylka desetkrát větší (100 cm místo 10 cm), musí být i zrychlení desetkrát větší.

Síla: Podle druhého Newtonova zákona ( F = m x a ) je síla přímo úměrná zrychlení. Pokud potřebujete 10× větší zrychlení pro stejnou kouli (stejnou hmotnost), potřebujete k tomu 10× větší sílu.

Dopředná rychlost v tomto výpočtu nehraje roli – výsledek by byl stejný, i kdyby koule před začátkem působení síly stála na místě.

Ale omyly se dějí i ve vědeckém prostředí a není se třeba za to upalovat viz youtube https://www.youtube.com/watch?…

>> #469, bont, 23. 03. 2026 20:07:39

Je to tak. AI nás usvědčila oba ze lži. Nevím jak ty, ale já se stydím.

Abych se ale vrátil ke tvé větě kterou jsem rozporoval…

Soustava při vyšší rychlosti potřebuje větší impulz ke změně stavu.

Pokud lyžař přešlapuje, soustava potřebuje stejný impulz (sílu), nezávisle na rychlosti, jak nám právě AI vysvětlila.
Ale při změně stavu, kdy se ke změně využívá a mění vektor dopředné rychlosti (naklopení lyže tak jak jsem popisoval), musí lyžař s impulzem (silou kterou naklopuje lyži) zacházet ve větší rychlosti mnohem jemněji než v pomalé rychlosti, jinak kotrmelce.
Nebo je to jinak? Nezeptal by ses prosím AI jestli k těm kotrmelcům dojde nebo nikoli?

>> #469, bont, 23. 03. 2026 20:07:39

>> #470, slowthinker, 24. 03. 2026 00:33:30

Páni, nerád sa zapájam do takýchto odborných témat (v podstate pre širokú lyžiarsku verejnosť nič nehovoriacich), ale toto je môj názor k filozofickej otázke: Soustava při vyšší rychlosti potřebuje větší impulz ke změně stavu.

Ja som si pod týmto prvotným Bontovom vyjadrením vybavil centrálnu nervovú sústavu (CNS), ktorá v čase veľkej rýchlosti dáva telu viacej inpulzov, je viacej aktivovaná ako pri pohodovej jazde. Z toho potom môže prameniť tvrdenie Al, že pozor pohyby rob opatrnejšie aby si nespadol.

>> #471, orim, 24. 03. 2026 07:19:29

Mirko, ty to zamotáš ešte viac

„Sústavou“ myslel Bont fyzickú sústavu, telo lyžiara+lyže…

Ale bavím sa dobre na debate, aj keď mal som chuť zasiahnuť napríklad pripomienkou, že sa treba pozrieť aj na pojem „hybnosť“(fyzi­kálne) a ako sa mení rýchlosťou…

>> #472, IIIvan, 24. 03. 2026 09:43:16

Nazdar Ivko. Nerád niekoho pletiem. Tak gebulu do toho nemám zapájať, OK. Úprimne takáto problematika už ide úplne mimo mna. Akademicky som na lyžovanie už starý, ale mladým nech sa páči, rozvíjajte teóriu lyžovania.

Asi někde dělám chybu – celou dobu se snažím naznačit, že lyžování „začíná“ až po akceptaci základních (všech) fyzikálních zákonitostí a pokouším se to psát správně „technicky“. Ode mne v tom žádná akademická věda není Fakt to tu i několikrát přepisuji, než si urovnám, jak to tam ten „nad námi“ vyprojektoval a následně aby jsem to napsal dostatečně přesně, srozumitelně a stručně – nemám ve vědeckém publikování ani bádání praxi Myslím, že jsem věřící ateista něco jako pan Einstein – já tedy s minimálním porozuměním světu, tak aby z příspěvku někdo neudělal agitačku 

No a AI mne neusvědčila z omylu, ona potvrdila co jsem psal.

>> #474, bont, 26. 03. 2026 18:39:46

Ahoj bont.

Veľmi dobre to píšeš, prosím nech Ťa moje vyjadrenia (ako hovoria naši politici ) „nevyrušujú“ 

Len sa moja stará hlava už nechce zapodievať odbornou terminológiou. Ja som iba jeden z veľkej množiny, tak sa s tým netráp. Prajem Ti pekný deň.

>> #475, orim, 26. 03. 2026 19:42:52

Ahoj Orime,

v pohodě. Jsem tu abych se něco dozvěděl a je fajn jestli některé moje příspěvky někomu pomohou se kouknout na lyžování jinak. Já mám také nějaký pohled a už jsem jej musel/chtěl několikrát měnit – našel se nějakej voříšek co do mé 100% pravdy hodil vidle . No minimálně mi ti "šulíni"kolikrát objasnili proč mi to nejde a schématické obrázky a vzorce byla jejich standardní výbava 

Děkuji a také všem přeji pěkné jaro L.

>> #474, bont, 26. 03. 2026 18:39:46

No a AI mne neusvědčila z omylu, ona potvrdila co jsem psal.

Já to nějak nevidím, prosím o vysvětlení. Psal jsi

Soustava při vyšší ryhlosti potřebuje větší impulz ke změně stavu.

>> #473, orim, 24. 03. 2026 16:21:49

Gebuľu fakt nie

Oni si tu len diskutujú o tom, že čo a ako pôsobí na „sústavu“(zjed­nodušene „na lyžiara a lyže“) počas jazdy, kde sú aké sily apod. Môžeš si domyslieť komu fandím 

>> #474, bont, 26. 03. 2026 18:39:46

Asi někde dělám chybu

Neděláš, dobre píšeš. Uvedom si, že diskutuješ so slowthinkerom a to má svoje nuansy 

P.S: Znova sa len pripomínam, že sa treba pozrieť na pojem „hybnosť“, nie len na rýchlosť samotnú. Možno AI vypľuje niečo jednoduchšie…

Vyhledat na Wikipedii pojmy a pracujeme v rámci klasické (Newtonovské) mechaniky.

1. Impuls síly ( značka I nebo J )
2. Síla – fyzika ( F )

IIIvane jak to myslíš s tou hybností? Hybnost je součin rychlosti a hmotnosti a má shodný směr s rychlostí (vektorová veličina) Hmotnost v průběhu „akce“ neměníme (ikdyž se někde na skoku po… tak si to vezeš s sebou ). Rychlost, ta holčina na fotkách, chce mít co největší, proto tam přidává ten impuls (složený ze síly a násoben časem) a rychlost je tu zmiňovaná. Směr hybnosti na začátku bez zásahů máme od kámošky Gravitace všichni stejný a jen si tam vymýšlíme klikatou cestu. No a první účel je se co nejméně do té gravitační síly montovat v záporném směru. Když pomineme změny vzniklé stálou působící gravitační silou, která nám zajišťuje zrychlení, tak změna hybnosti – velikost nebo/i směr je pouze po vnějším/našem silovém působení. Jízda šikmo svahem bez hranění (vnějších/našich sil) se časem změní na jízdu po spádnici … a stáhne nás do bufáče 

>> #479, bont, 29. 03. 2026 18:33:25

Ja som tú poznámku smeroval len ku tej guli(10× rýchlejšia) na tvojho protidiskutéra, nemal som v úmysle rozoberať jazdu tej slečny 

(áno, ty píšeš to podstatné – je tam totiž aj faktor času).

Náhodou som narazil na „motivačný príhovor“ trénera:

https://www.youtube.com/watch?…

Dobré hlášky niektoré

Veľmi podstatná vec je to často neadekvátne zasahovanie „maminek“ do života mladých športovcov. Holt, ak tatínek „nemá čas“…

A tu je aftermath:

https://www.youtube.com/watch?…