Lyžařské oblouky ,diskuze a rozbory jízdy (strana: 4)

>> #90, slowthinker, 30. 05. 2026 21:23:45

No, že výsledky vynásobí koeficientem třeba 1.2, to by odpovídalo úhlu zahranění či vklonění přes 90°.

>> #91, Mirek, 31. 05. 2026 00:15:12

Otázka je, co je úmyslné nadhodnocení čísel lyžaře a co chyba ve výpočtu.

Násobení koeficientem u úhlu zahranění nemá moc smysl, konstruktér může předpokládat že by pak někomu vycházely nereálné hodnoty.
Spíš bych chybné hodnoty přičítal tomu, že udělátko nezná skutečný lokální náklon svahu, nebo přesněji normálu toho svahu (náklon může být vzhledem ke směru sjezdovky nejenom předo-zadní ale i pravo-levý). A tu normálu nějak dopočítává/odhaduje z po sobě následujících levého a pravého oblouku, předpokládá, že normála se lokálně nemění, a z toho pramení chyby.

Co se týká marketingových manipulací, výrobce uvádí, že střed Gaussovy křivky je nastaven na IQ 115 (a zůstává otázkou koho všechno do masy lyžařů zahrnují).
Dále, výrobce asi výsledky jednotlivce uměle nezlepšuje v čase – četl jsem někde v diskuzích jak si lyžař stěžuje že se při používání nezlepšil a udělátko mu vrací stále stejné hodnoty. Kdyby něco falšovali, toto by měl být první cíl  .

>> #92, slowthinker, 31. 05. 2026 07:11:23

Asi je zbytečné se tím víc zabývat, protože ani já, ani ty nevíš, co vlastně to zařízení skutečně měří, co dopočítává a co jen odhaduje, proto nevíme které hodnoty lze brát vážně a které jsou jen sranda. Samotná hodnota IQ je zcela zbytečná věc.

>> #93, Mirek, 31. 05. 2026 12:03:53

Jsem línej a použil bych známou technologii a již vyráběné komponenty?

Inerciální jednotky (IMU) používané v motocyklech jsou nejčastěji šestiosé.Tato technologie, která se stala standardem u moderních sportovních motorek a cestovních endur, funguje na základě následujících senzorů:

3 akcelerometry: Měří zrychlení a zpomalení ve třech osách (předozadní, boční, vertikální).

3 gyroskopy: Měří úhlovou rychlost, tedy náklon motocyklu (náklon do zatáčky, rotace kolem svislé osy a podélný náklon neboli „zvedání“ předního či zadního kola).

Díky těmto datům vyhodnocuje řídící jednotka aktuální polohu stroje a pomáhá řídit pokročilé asistenční systémy, jako jsou náklonové ABS, kontrola trakce, kontrola zvedání předního kola (anti-wheelie) nebo elektronické odpružení.Některé speciální nebo starší systémy mohly být pouze tříosé (měřily pouze zrychlení a náklon ve vybraných směrech), ale šestiosá IMU je dnes základem pro špičkovou jízdní bezpečnost.

Cena inerciálních měřicích jednotek (IMU) se velmi liší podle jejich přesnosti, typu a účelu použití. Pohybuje se od několika set korun za základní amatérské senzory až po desítky tisíc korun pro profesionální geodetické nebo průmyslové systémy.Orientační cenové hladiny:

Základní vývojové moduly: Jednoduché 6osé až 10osé senzory (např. pro Arduino nebo kutily) stojí od 200 do 800 Kč (např. přes RPishop.cz nebo DigiKey).

Průmyslové a robotické IMU: Komplexnější senzory s lepší stabilitou pro robotiku se pohybují obvykle v rozmezí 5 000 až 15 000 Kč.

Tohle bych spojil s geografií – s profilem trati. Přidal koeficienty k úhlům, rychlostem, poloměrům, sklonu … hvězdnému znamení jedince počtu příspěvků a vrhl na trh $$$

>> #94, bont, 31. 05. 2026 16:08:47

Tvému popisu odpovídá to, co jsem se dočetl v článku na snow

… zařízení Carv 2. Přístroj měří 10 klíčových parametrů lyžařské techniky pomocí kombinace šestiosého gyroskopu a akcelerometru integrovaných v měřicích jednotkách

a nic detailnějšího jsem nikde na webu nenašel.
(Chybí mi tam GPS, které Carv zřejmě používá.)

Základní vývojové moduly: Jednoduché 6osé až 10osé senzory (např. pro Arduino nebo kutily) stojí od 200 do 800 Kč

To by odpovídalo tomu, že 2 udělátka dávají i k šestidennímu (120 euro) programu zdarma. Postačuje to? Neplynou z použití levného hardware podivné údaje které popisoval IIIvan?

Tohle bych spojil s geografií – s profilem trati.

Jenomže to právě neznáš. Neznáš polohy boulí a kde je nahrnutý sníh a kde je sníh vyježděný skoro na trávu.

A pořád to vidím tak, že udělátko ani s pomocí výpočtů od AI nedokáže detekovat polohu hlavy (jak zmíníl slak), sezení na patkách nebo náklon do špiček, rotace a protirotace nebo máchání rukama.

>> #95, slowthinker, 31. 05. 2026 17:53:07

zůstává otázkou koho všechno do masy lyžařů zahrnují

Přesně tak…a klidně můžeme vycházet z toho, že měřidla jsou precizní a škála dat, která vyhodnocují, je dostačující.

Stále pak zbývá velmi mnoho neměřitelných proměnných (pozice trupu a končetin, kvalita podloží a podobně).

Další věcí, jak píšeš, je metodika kalibrace (na kom, v jaké kohortě, na jakých lyžích a podobně měřidla nastavovali).

Mě osobně to přijde jako hračička z dílny Horsta Fuchse: jeho WS kráječ (anebo jak se to jmenovalo) určitě není špatná věc, ale svým způsobem je k ničemu. Většina lidí, která si ho koupila, byla zpočátku nadšená, ale teď se jim na něj práší ve spodním regálu.

Carv může u někoho zpočátku vzbudit nadšení, ale pak musí člověk dojít k tomu, že video a různé psané/ řečené rady jsou produktivnějším a bezpečnějším způsobem, jak se to naučit.

Možná to bude dobré pro instruktora, že pak může žákovi ukázat na objektivních hodnotách, kde je třeba přidat? Použití tu vidím i když jsem konzervativní, ale že by to bylo něco jako „francouzština pro samouky“, na které se dá po pár týdnech něco opravdu naučit, to bych tady pochyboval.

Lyžování je komplexní činnost a jeho učení bez lidského faktoru si nedovedu představit. Lidským faktorem nemyslím hned instruktora, ale i že koukáte po druhých, kteří očividně umí lyžovat a snažíte se je napodobit, diskutujete o tom s druhými, díváte se na videa a podobně.

>> #96, slak (SLAbý Kus), 31. 05. 2026 21:13:26

Stále pak zbývá velmi mnoho neměřitelných proměnných (…kvalita podloží …

Jestli to dobře chápu, tak tohle aspoň do určité míry poznají – dokáží odlišit jízdu v prašanu.
Jestli odliší taky led od firnu, to nevím.

>> #97, slowthinker, 31. 05. 2026 21:22:29

Tady do té diskuze nejsem dobrým partnerem, můj hlas totiž přichází ze záhrobí, z dob, kdy výzvou byl terén a nikoliv technika.

A zůstalo mi to doteď, na upravené sjezdovce mne to za chvíli začne nudit a začnu z ní vyjíždět Tam je další aspekt: upravená sjezdovka mne ponižuje a přijdu si na ní nesvobodný. Svoboda je pro mne splynutí s nerovnostmi a nepravidelnostmi.

Ale s věkem stále více zůstávám na sjezdovce, je to pohodlnější a méně namáhavé (mimo sjezdovku to bez námahy nejde)…pak ano, hlavní výzva, terén, ustoupí do pozadí a objeví se výzva náhradní- technika…a tu pak piluji v rámci svých možností.

Nicméně…na debatě o Carvu je vidět, jak široký záběr lyžování má a najde se v něm kde kdo. České lyžování je orientováno na sjezdovku (logicky-geograficky) a z toho vyplývá, že český lyžař je primárně orientován na styl.

Letos jsem se poslední den loučil se sezónou, na které byly po celé sjezdovce téměř symetricky za sebou naskládány ca 10 metrů široké pruhy: jeden byl z ledu (zpod odfoukaného čerstvého prašanu) a hned za ním leželo tak 20 čísel v jarním slunci změklého prašanu. Měkký tahal za nohy tak , že jsem měl jsem co dělat, abych nehodil tygra a hned potom na ledu mi v mžiku rozjely lyže dopředu a šel jsem na zadek. Připadal jsem si jako zpředu dozadu se kymácející loutka a byl jsem šťastný…to píšu proto, co by asi na takový terén řekl Carv?!?

Dal jsem do placu možné technické řešení té kouzelné krabičky. Máme nějakou představu co umí, a z toho by mohlo plynout, co může poskytovat za výsledky. GPS – je tam namontovaná ve větě – „Tohle bych spojil s geografií“ – s profilem trati. Ještě by se to možná technicky dalo zajistit přes měřič tlaku ATM, ale přesnost?? Takže profil/sklon se musí brát z nějaké databáze. Databáze + pozice přes GPS = sklon svahu pod lyžařem (a to obecně a musíš vyloučit třeba takový skok do myší díry a podobné vylomeniny , v ten moment by se stejně dalo zatočit jen zadní směrovkou  )

Tohle jsou jen a pouze data. Sice empiricky přesná, ale bez návaznosti k podstatným okolnostem … typ sněhu, boule, koryto, lyže, co dělá tělo, ruce, hlava, oči (no přece kam koukám tam jedu)

Data jsou skvělá věc … ale bez dobré interpretace mohou i škodit. Tady tu interpretaci dělá nějaký program jen z těch dostupných dat co mu dávají ty senzory v krabičce. Ty výsledky jsou také omezené i kvalitou programu.

Jelikož tu nikdo neobjasnil konstrukci a technickou specifikaci kouzelné krabičky čekal jsem spíše diskuzi a podměty ke koeficientům – hvězdnému znamení jedince a počtu příspěvků … třeba jako jestli je úplněk 

A vrátím se na začátek – dal jsem sem jen možné technické řešení. Sběr dat by to mohlo umět velice dobře. Interpretaci v nějakém měřítku/formě také. Howgh.

Páni,

myslím, že vám uniká podstata problematiky.

Technické prvky a dáta sú určite zaujímavé a verím, že do budúcna to vylepšia(hardware z TEMu aj software) tak, aby to nehádzalo nereálne přetížení, náklony a podobne. Ale technické dáta sú len prostriedok na dosiahnutie výsledku.

Hlavný problém je VÝSLEDOK, ktorým je to IQ, jeho škálovanie v náväznosti na jednotlivé skupiny lyžiarov. Výsledný efekt je ten, že masy priemerne lyžujúcich turistov dostávajú input(pocit na základe rádoby tvrdých dát), že sú vynikajúcimi lyžiarmi, už len krôčik od lyžiarov svetovej úrovne(a dokonca aj nad ich úrovňou wtf).

Popísať tohto lyžiara ako „expert“(ski IQ), to chce ozaj silnú dávku fantázie, alebo halucinogénov:

https://www.reddit.com/…_carv_score/

Ak má to ski IQ limit 200 „bodov“ a Ligety cez 170, tak podobné hodnoty môže mať Hirscher a ostatní víťazi svetového pohára. Už TOP 30 vo WC musí mať nižšie(dajme tomu 150–160), bežní FIS závodníci 100–130(podľa úrovne), lebo majú SLABŠIU techniku.

A aj ten najlepší hobbík bez serióznej prípravy nemôže ani zďaleko atakovať stovku(IQ). Naopak, drvivá väčšina aj tých strašných carverov tak 50.

Veď IQ inteligenčné, je tiež nejako logicky „distribuované“ naprieč populáciou…alebo napríklad zo športov maximálna sila(koľko priemerných 60kg chlapov drepne čo len polovicu z 300kg rekordmana, alebo čo len štvrtinu, hm?).

Ja to marketingovo chápem, ľudia dostávajú pocit výnimočnosti a radi si zaň zaplatia. Ale ak je diskusia na nejakom racionálnom základe(a o objektívnych skutočnostiach), tak emócie k nej moc nepatria…

>> #100, IIIvan, 01. 06. 2026 10:18:25

Snad vidíme, že je to marketing, který obecně ničí sport a dělá z něj statusovou zábavu. Občas okolo mne jezdí páry na horských kolech s vybavením okolo sta tisíců, on nabuzený, za ním supící madam s odstupem, sotva žijící. Investice v ⅒ by jim udělala stejnou službu, ale už by to nebylo ono.

Carv by šel přejmenovat na výukový přístroj a skončit u hodnoty 100 jako pokročilý lyžař, pak by to pro fanoušky Horsta Fuchse bylo přijatelné, vypovídající a i prospěšné. Komercializace lyžování je smutná věc, pak se tu dohadujeme nad úplným nesmyslem.

Z občana se stal konzument a v tomto smyslu i poměřuje svět kolem sebe a zařazuje se do něj. Dříve se takovým říkalo snobové, dneska si exkluzivitu může dovolit kdekdo. Lyžování byl vždy exkluzivní sport a to díky neobvyklým zdrojům do něj vloženým (nejenom peníze), dneska přestává být sportem i životním stylem a stává se zábavou z nudy.

>> #76, slowthinker, 29. 05. 2026 08:44:44

Raději jsem upřesnil svůj příspěvek výše

Pro jistotu zdůrazním, že ten kruhový diagram nepopisuje IQ. Diagram je subjektivní hodnocení lyží od lyžaře, hodnota IQ uprostřed diagramu je hypotetické strojové hodnocení lyžaře pro kterého je lyže ideální.

A toto není pravda (nejprve jsem tomu uvěřil):

>> #73, IIIvan, 28. 05. 2026 11:19:36

Lebo ak áno, tak tá hodnota IQ v tom kruhu je práve to Carv IQ z tej mašinky. Dva kruhy s rôznym IQ sú hodnotenia od dvoch rôznych jazdcov s daným ski IQ.

Uprostřed kruhu je hodnota cílového lyžaře, ne hodnota testéra.

>> #102, slowthinker, 01. 06. 2026 16:17:53

Konkrétně k Declivity, běžnému allmountainu se v testu píše toto:

"Překvapilo mě, že se lyže chovala jako velmi poddajná GS lyže.“ (IQ 160) „I na krátký oblouk a na pevnější sjezdovce.“ (IQ 146) „Hravá lyže.“ (IQ 119) „Čekal jsem, že bude radikálnější, ale je to poměrně beránek, který i přes svou délku poslouchá a umí zkrátit oblouk.“ (IQ 151)

To je přeci natolik absurdní, že to nelze vzít vážně. Běžný allmountain 82 mm je tedy určen na expertní precizní carvovani na černé sjezdovce?

Doteď jsem tedy žil v bludu, že „Skier IQ“ je úroveň testera…pak by to dávalo smysl, takhle je to naprosto k ničemu. Je vidět, že mne téma uhranulo a jsem na něj plně koncentrován… takže ho radši opustím.

>> #103, slak (SLAbý Kus), 01. 06. 2026 16:53:50

Tedy…nikoliv pouze na expertní jízdu, ale i na závodní Carving na černé…8-)

>> #101, slak (SLAbý Kus), 01. 06. 2026 15:29:50

Komercializace lyžování je smutná věc, pak se tu dohadujeme nad úplným nesmyslem.

Jj. Kde jsou ty doby, cca před 15 lety, tak asi počátkem letních dovolených., Na dovolené v Rakousku jsem našel staré popelnicové skialp lyže bez vázáni. Zrodila se myšlenka. Dát čest starým pionýrům lyžování. V té době mě silně fascinoval Paul Parker z Utahu, hlavní kontruktér bot Scarpa, lyží G3,Movement a Tua, a telemark vázáni . Základ jsem tehdy měl, a to textilní ponorky. Ze starých popruhů jsem vyrobil vázáni,zašrouboval popruhy do lyží , nasadil zacvakávaci utahovací sponu z maček a vydal se z lyžemi na batohu dolů z mýtného parkovacího Josef platzu na ledovec. Odtud přes skákáni přes trhliny poté nahoru na Gross Glöckner. Na Klein Glöckneru jsem tohle , co dům dal nasadil na pohory a sjel pak dolů kolem chaty Adlerr htt. Hrana se chytala velmi těžko, pomohlo ale odpolední horko. Ponorky neměly pevnou vyšší patu, tak udržet předo zadní balanc bylo zahrávat si krutě s achillovkou. Dále po zapomenuté staré Hoffmanns stezce direktem dolů na ledovec. Až pozdě večer za světla čelovky se konečně ! začala ztrácet voda z ledovce a velké temné trhliny se už daly přeskočit. Dodnes na to vzpomínám. Tohle je pro mne ale jiný příběh, mimo tu probíranou komerci.

>> #105, Thomas, 01. 06. 2026 17:29:46

To je přesně ono, Thomasi…ono se to těžko vysvětluje, ale lyžování, coby životní styl je především svoboda, získaná úsilím…tak nějak bych to řekl.

Dneska ti bere svobodu upravená sjezdovka a davy lyžařů, na kterých je vidět, že to je pro ně především rekreace. Podobné bylo sjíždění vody (s koníčkováním proti proudu), dneska je z toho masová hrůzostrašná zábava s komplet servisem.

Za úsilí dostaneš exkluzivitu přírodního zážitku… zrovna lyže a kanoe jsou oboje hodně trapperské (pionýrské) a je to civilizační náhrada zimního a letního lovu v přírodě. Často slýchávám ve svém okolí, že „Američani neumí lyžovat a lyžím nerozumí“…a zde se lámou povahy romantické a městské. Bohužel těm městským chybí pochopení pro přírodu a i pro to, že americké pionýrské lyžování je nesouměřitelné s evropským, je to úplně jiná kategorie. Řekl bych, že většina freestylerů má americkou dobrodružnou duši, zatímco sjezdaři jsou spíše technicko- urbánní typy (že můžou žít na vesnici, se nevylučuje).

>> #106, slak (SLAbý Kus), 01. 06. 2026 18:01:28

Jj

>> #100, IIIvan, 01. 06. 2026 10:18:25

Popísať tohto lyžiara ako „expert“(ski IQ), to chce ozaj silnú dávku fantázie, alebo halucinogénov:

>> #103, slak (SLAbý Kus), 01. 06. 2026 16:53:50

To je přeci natolik absurdní, že to nelze vzít vážně. Běžný allmountain 82 mm je tedy určen na expertní precizní carvovani na černé sjezdovce?

Termín „expert“ je i vzhledem ke zmiňované komercionalizaci posunutý, a platí to už dlouho.
Všiml jsem si toho už před 30 roky v USA, a vidím to v Evropě dnes.
I v tabulce úrovní lyžování https://snow.cz/…dely-2025-26 je „Expert“ uveden níže než kategorie „Instruktor a závodně zkušený“. Já bych rozhodně některé instruktory ani závodně zkušené mezi experty nezařadil. Dokonce ani sebe bych si nedovolil nazvat expertem .
Duch doby ale významy posunul. Mimochodem, průměrnost je brána jako něco odsouzeníhodného na co bys mezi populací správně neměl ani narazit 

>> #108, slowthinker, 01. 06. 2026 19:08:13

Oni se ani výrobci moc nehrnou s kategorizací lyží pro různé skupiny. Obvykle jsou rezervovaní a vystačí si se začátečníky, pokročilými a experty.

Tuhle jsem četl o slepé degustaci vín od discountů, přes velké řetězce až po výběrové soukromé tratě. Tak do 6000 korun za láhev se všichni shodli na pořadí kvality, ale jakmile došlo na drahé statky, bylo už pořadí kvality promíchané. Z toho plyne závěr, že od určité kvality záleží na individuálních preferencích uživatele.

U lyží je to podobné, každý výrobce má svého ducha lyží a záleží na každém lyžaři, který mu sedí. Já třeba nemůžu Stöckle, měl jsem celkem 4 páry, stále jsem si myslel, že mám smůlu na konkrétní výrobek. Ale nebylo to tak, pro můj styl jízdy jsou málo živé, příliš korektní a jejich preciznost mne při jízdě ruší.

>> #101, slak (SLAbý Kus), 01. 06. 2026 15:29:50

Snad vidíme, že je to marketing, který obecně ničí sport a dělá z něj statusovou zábavu

Proti marketingu nemám nič, dôležitá vec všeobecne. Ja práveže obdivujem tvorcov tej aplikácie ako dokázali zblbnúť masy(vážne). Ja sa skôr vysmievam(áno, politicky nekorektne povedané) tým masám ako to nekriticky žerú…že im aplikácia povie, že vedia lyžovať lepšie ako olympionici, že majú přetížení v oblúku ako Gagarin pri poslednej jazde stíhačkou a podobne. Jasné, zase ďalší hejter, že… 

Ad výuka aplikáciou:

To je ďalší bias, dojem, že keď mi aplikácia ukáže(EDIT: …alebo za jazdy povie do slúchatiek) „si málo naklonený“, „si moc vzadu“…že to bude bežný Franta schopný nejako vyhodnotiť. A nebodaj aj následne aplikovať nejaký vnútorný pokyn sám sebe „teraz spravím viacej toto“, vyhodnotiť SPRÁVNE svoje pocity a vykonať nejakú zmenu pohybu EFEKTÍVNE(bez nejakých typických hobbíkovských nežiadúcich kompenzácii).

Ten človiečik z toho posledného linku so Ski IQ 152((tj. kategória vysoký level expert) či koľko je typický produkt takýchto rád od „modernej technológie“. Vidno na ňom viacero neduhov vznikajúcich z instantných rád: má celkom slušne rozbitý základný postoj a je celý kŕčovitý. A ako bonus je to brzdenie na záver, kde si skoro rozbije hubu.

A ako bonus k „technológiam“, Amíci na fórach sú už popredu: riešia AI poradcov na zlepšenie lyžovania. Fakt si nedokážem odpustiť komentár…mea culpa, mea maxima culpa.

Takže nejaký profík inštruktor sa chystal na skúšky najvyššej licencie tak, že poslal AI svoje video, popísal čo chce. AI mu vystrihla 4 fotky a okomentovala mu nejaké konkrétne pozície, že čo je na nich zle/dobre.

Takže Franta, pardon profík skúša odvtedy niečo na kopci a vylepšuje pozície na skúšky. Počkať, ako vyhodnotí tie pozície? A prečo vlastne rieši nejaké AI popísané pozície? A lyžuje sa v nejakých pozíciach, alebo v nejakom komplexnom pohybe? A má dostatočný balanc, cit v nohách, fyzičku, schopnosť precítiť detailne čo vlastne práve v tom pohybe robí…?

No, prajem mu veľa štastia, potom mu tam pribudli desiatky ďalších takých profíkov čo to začali skúšať tiež…Aha, ja som len prírodná inteligencia, tej umelej sa nemôžem rovnať 

>> #102, slowthinker, 01. 06. 2026 16:17:53

Uprostřed kruhu je hodnota cílového lyžaře, ne hodnota testéra.

OK, vďaka za upozornenie. To je teda „marketing na druhú“…

>> #105, Thomas, 01. 06. 2026 17:29:46

Ty si Tome ozaj prípad(v dobrom)

jsem našel staré popelnicové skialp lyže bez vázáni… Ze starých popruhů jsem vyrobil vázáni,zašrouboval popruhy do lyží , nasadil zacvakávaci utahovací sponu z maček…Až pozdě večer za světla čelovky se konečně ! začala ztrácet voda z ledovce a velké temné trhliny se už daly přeskočit

>> #111, IIIvan, 03. 06. 2026 17:22:25

„Fakt si nedokážem odpustiť komentár…mea culpa, mea maxima culpa.“

To je marketing, proti kterému nic nemáš

Ale rozumíme si a do hry zatáhneme dialektický zákon přechodu kvantity v kvalitu. Ani já nemám nic proti marketingu a ani proti konkurenci. Ovšem… všeho noc škodí. Konkurenční boj nutí výrobce do inovací, které jsou z většiny na prvý pohled křeč: musí něco vymyslet na další sezónu a vymyslí obtěžující nesmysl. Pokud to neudělají, ztrácí konkurenční výhodu a směřují k bankrotu, či alespoň ke ztrátě pozice na trhu.

Takových „inovací“ známe každý hafo a nemáme s nimi nic jiného, nežli sakrování. A nejde jenom o lyže i když tam mne vytáčí, že neustále mění názvy (stejných) řad. Včera to byla Brahma, dnes je to Anomaly, zítra to bude Absurdo 

>> #108, slowthinker, 01. 06. 2026 19:08:13

Termín „expert“ je i vzhledem ke zmiňované komercionalizaci posunutý,

Ale vieš aké je to príjemné keď môžeš na Instagrame zdieľať foto/video z nejakého kopca a dávať hraběcí rady ku výberu turistických, pardon závodných lyží ako expert podľa ski IQ? 

Já bych rozhodně některé instruktory ani závodně zkušené mezi experty nezařadil

Tak v tom sa zhodneme. O niektorých inštruktoroch nejvyššího levelu tu boli dosť zaujímavé diskusie.

A v race prostredí to býva niekedy tiež veselé(niektoré decká/kluby by boli dobrí, keby robili všetko presne naopak ako robia – keby že nevidím, tak neuverím aké zverstvá sa dajú na lyžiach vykonávať…ono to je super technika, len tá časomiera je nahovno).

Dokonce ani sebe bych si nedovolil nazvat expertem

Ty si expert sám osebe, na rôzne veci…

Mimochodem, průměrnost je brána jako něco odsouzeníhodného na co bys mezi populací správně neměl ani narazit

Tvl, samé dobré myšlienky(fakt).

Kto by dnes chcel byť obyčajný, priemerný blbec/moták/sla­boch/neumětel apod.? Alebo nebodaj podpriemerný? Dnes má každý na všetko PRÁVO, aj právo sa cítiť ako chce a keď mu ten pocit niekto kazí takou obyčajnou vecou ako REALITA, tak je hejter a sviniar… 

>> #114, slak (SLAbý Kus), 03. 06. 2026 17:34:58

dialektický zákon přechodu kvantity v kvalitu

…napríklad kedysi bol nedostatok informácii(knihy, aj to s cenzúrou výberu). Teraz je informácii prebytok, lenže ľudia majú problém to vyhodnotiť – „ale veď to som čítal na internete, písal to nejaký doktor/právnik/ski inštruktor/au­torita, tak to je pravda…“.

Ad „inovácie“ v ski priemysle":

To je ďalší predmet môjho „hejtu“. Boli tu na fóre kedysi vlákna o „najväčšia marketingová kravina roku“:

https://snow.cz/…s-peak-award

https://snow.cz/…z-pik-awards

Námatkovo si vždy spomeniem na zázračný čip v lyžiach, ktorý zlepšuje rebound a jazdca vystrelí do ďalšieho oblúku pomocou piezoeletrického náboja obrovskou energiou(škoda, že opačným smerom).

Tvl, prisahám, že som ešte len otvoril prvú plechovku Krušovic, ale veru, dnes idem ako píla 

>> #116, IIIvan, 03. 06. 2026 17:44:47

V odkázané diskuzi je zmíněno UVO od Völklu, tehdy, když s tím přišli, jsem nad Völkl poprvé zaváhal, nebylo mi jasné a není mi doposavad, jak může pár centimetrů hmoty snižovat vibrace (při jejich různé frekvenci!, nebude naopak občas rezonovat?). Ale neodsoudil jsem to. Atomic měl svůj možná logický, ale stejně podezřelý Servotec, který se vyvinul v integrální Revoshock.

Podle mého podobně působí i DC u Nordicy, kde je mezi podélné rozpůlené jádro vložena pryž. Hlouběji jsem se o to nezajímal, ale logika mi říká, že pryž absorbuje díky schopnosti svého stlačení energii nárazu. To by mělo platit i pro Revoshock C (Carbon)… tedy spíše pro médium, lepidlo, nežli samotný karbon.

U Revo S (Steel) je asi jasné, že ocel není stlačitelná a tedy musí fungovat na bázi ztráty energie při tření.

Jezdil jsem starší Redstery X7 bez Revo i nové s Revo, ale nejsem takový znalec a nejezdím tak razantně, abych poznal rozdíl.

Proč to píšu? Protože z počátečního nesmyslu se může vyklubat (zřejmě) dobrý pomocník. To také znamená, že počáteční nesmysl nebyl nesmyslem, ale měl reálný základ. UVO odumřelo, Servotec se vyvinul.

Je tu nějaký znalec, který by mi řekl, jestli Revoshock opravdu funguje?

>> #113, IIIvan, 03. 06. 2026 17:27:35

Dnes bych do toho nešel, nejsou už síly Ale chtěl jsem to vyzkoušet, jestli to funguje s hledáním rovnovažne polohy , kdy už nefunguje opora vysoké pevné zacvaknuté paty umělohmotného skeletu. 

>> #117, slak (SLAbý Kus), 03. 06. 2026 19:21:12 Snad trochu en k freeride lyžím : U freeride lyží se to vibrace řešily umělohmotnou špici , viz Rossignol a Salomon. Tlumí, ale není to ok. Stöckli to řešil křehkou dřevinou balzou a konopnou tkaninou, která vynikajíci tlumila ,ale i tak se mi podařilo prošlápnout dva bazarové páry . Pak do toho začali dávat ,myslím exotické dřevo cejba a bylo to ok. Dříve se to řešilo ok normál řešením zeslabovànim stejného materiálu na špici dle ,Parkera, viz G3, K2 ,Black Diamond, Movement. Asi nejlepší řeseni přinesl Blizzard se třemi vrstvami různých materálů, vytvářejíci přirozenou flexi. Ale s lepsími msteriály a honbě za co nejmenši hmotností se vyskytla slepa ulička tak jako třeba Fischer, Dynafit, Trab s přidáním carbonu ,což velmi silně vibrovala nejen špice,. Atomic nevím,jak dnes, ale v minulostii ,zdůrazňuji dříve ! vytvářeli u komerc lyží asi nejlevnější výrobni řešení viz Beta plastové profily s koncentrací největšího zisku.

>> #119, Thomas, 03. 06. 2026 21:48:47

Freeride ti těžce závidím…čuchnul jsem k němu pozdě a být mladší, stane mým sportem.

Teď to obvykle řeším vyjížďkami ze sjezdovky mezi stromy, co na louku, někdy jedu celou sjezdovku mimo, když to jde. Ale do větších akcí a sám se už bojím, nemám na to zkušenosti.

Pořídil jsem si kompromis: Scott Sligt 93, v délce 185 cm má 97 mm pod patou. Těsně pod 100 mm je to hraniční: na sjezdovce to ještě jde a v hlubokém už to jde. Ačkoliv úplně kompromis to není…lyže mají v sobě kevlar a to je zřejmě dělá velmi vláčné. Má odpolední sjezdovce a pokud není prašan moc hluboký, tak jsou super. * Illvana jsem prosil o radu a nakonec podlehnul, koupil jsem si fialové Peregrine 76, které mají špičku se střižený karbonem…na odkazu níže je to pěkně vidět na levé lyži. Myslíš (nezávazně), že bude špička vibrovat i tady, když jsou lyže konstruovány na vysoké (vyšší) rychlosti?

Střižený karbon na špici:

https://share.google/…8X9cbAZDfAAg