Píár a lyžování

V diskusi WC 12/13, post 183, http://snow.cz/…-cup-12-13/7, jsem uvedl, že „podle analýz PRC se 23 % obsahu médií vytváří na základě PR“.

Rád bych k tomu dodal ještě další zprostředkovanou informaci:

„Doba, kdy byl rozdíl mezi PR médiem a prestižním deníkem jasně zřetelný, je ta tam. Kvůli mnoha vlivům z části ustala, z části se neobnovila kontrola nad redakčním obsahem. K devalvaci obsahu přispěly obchodní i politické zájmy vydavatelů a nakonec rezignovali sami novináři. Kvalitní a nezaujatý obsah je čím dál těžší najít, je vytlačován materiálem podřadné kvality, nízké pořizovací ceny a (nebo?) čtenáři nejasného (či spíše nesděleného) účelu. Zvýšila se aktivita PR oddělení, která spojeným tlakem s odděleními marketingovými stále častěji pronikají do kdysi posvátné části redakčního obsahu –"

http://respekt.ihned.cz/…radatelnosti

Ne že bych autora nějak nekriticky žral, ale jméno v branži má a číst si jeho názory neuškodí.

Ten článek to vystihuje poměrně přesně. Vztaženo k lyžování, každý čtenář by se měl alespoň trochu zamyslet nad tím jestli mediální ódy na nějaký produkt nebo lyžařské středisko nejsou spíše PR produktem hraničícím se skrytou reklamou, někdy dokonce až klamavou. A dobrým pomocníkem mohou být právě podobné diskuse, jaké jsou třeba tady na Snow.

Čo sa týka konkrétne tohoto fóra,mal by som jeden návrh.

Nech sú platiaci komerčný prispievatelia viditeľne označený.Ako je to na napríklad na epicski.Nejakú peknú aktívnu pätičku/podpis si určite zaslúžia a nováčikovia sa tiež rýchlejšie zorientujú.Navyše budú aj tí neplatiaci so skrytou reklamou ľahšie identifikovateľný.

>> #3, TNS, 13. 11. 2012 13:21:05

Pokud se do tohoto fóra dostanou PR, nebo taky„SEO“ příspěvky, pomocí kterých se uživatelé snaží budovat odkazy na jejich e-shop či web, tak ty se snažíme průběžně mazat. Taková služba se ve fóru na SNOW.CZ nedá koupit. Tak pokud nám někdo takový unikne, piště na petr.havelka@snow.cz, abych takové příspěvky mohl smazat nebo odebrat jejich komerční část (pokud na ně už je napojena např. odpověď).

Pokud chtějí mít inzerenti článek na SNOW.CZ, tak si mohou koupit službu v podobě PR článku. Tyto články mají nahoře jasně uvedeno, že se jedná o komerční prezentaci.

Díky, Petr H.

>> #1, ivan, 13. 11. 2012 06:55:52

K tomu všemu je nutné připočítat i určitou neznalost a lenost některých novinářů (nejlépe jim to připravit pro CTRL-C CTRL-V, aby s tím neměli práci), která je navíc podpořena tlakem na vytvoření rychlé reportáže stylem ráno dostaneš téma, během dopoledne to natočíš (napíšeš), odpoledne střižna (korektury) a večer vysílání (tisk). Na zjišťování základních věcí k tématu není čas. Takový redaktor dělá jeden den reportáž ze ZOO, další den o nové technologii betonáže a třetí den cévní chirurgii. Protože tomu všemu prostě nemůže rozumět, tak ani není problém mu do toho vsunout nějaké to píárko. Pak se člověk může potkat i s tím, že jedna televize v reportáži vesele propaguje nezákonnou činnost.

V potaz je také nutné vzít množství financí, které dává vydavateli konkrétní inzerent. Kolik redakcí si dovolí na protistranu inzerátu (či kamkoli jinam) napsat kritickou reportáž na zadavatele?

Důležitá je také otázka, kolik procent populace dokáže kriticky hodnotit to, co je jim prostřednictvím médií předkládáno? Nevím, ale zatím se potkávám spíš s tím, že to bylo v TV (novinách, na internetu), tak to je pravda. Nebo na tom aspoň něco je. I to hraje určitě jednu ze zásadních rolí v PR.

Přiznám se, že mi těch 23 % připadá málo.

Alda71 pěkně vystihl to, co jsem se chystal připsat k ivanovu příspěvku.

Pokud budeme za PR považovat vše, na čem má zájem určitý subjekt (komerční, mediální, veřejný, charitativní, …), pak kolem sebe téměř nic jiného než PR nemáme.

Sebeprofesionál­nější a sebeobjektivnější reportáž může posloužit jako PR tomu, kdo ji připravil. Důvěryhodný kuchař jistě může svou „PR hodnotu“ využít pro své zájmy, stejně jako ji důvěryhodný úředník nebo herečka může využít třeba v politice. Ta hranice mezi čistými informacemi a PR je neviditelná, nezřetelná, menší či větší podíl PR se dá prostě najít ve všem. PR ovlivňuje podvědomí, aniž se dá přesně vypočítat nakolik.

PR v médiích se projevuje už výběrem témat, nejen jejich zpracováním, které samozřejmě vlivům PR taky podléhá – a čím obecnější médium, tím více.

Na druhou stranu na PR jako takovém nevidím nic nepatřičného, pokud je jasné, čí a jaký zájem za ním stojí. Snažit se mu vyhnout znamená uzavřít se velké části vnějších podnětů. Určitě ale má smysl naučit se „číst PR“, neboli za každým sdělením najít jeho zamýšlený účel, stejně jako vyhledávat a porovnávat informace z různých zdrojů a od různých subjektů.

Ale mají „konzumenti informací“ o takovou detektivku zájem? Není jednodušší spolehnout se na jedinou a jednoduchou informaci?