Vázko Atomic Neox TL 16

Jeden dotaz ohledne tohohle vazka a jeho sily.. Mam ho na Atomic GS, donedavna jsem ho mela serizeny na 8 (nejnizsi) a za ten rok a neco, co jsem na tehlech lyzich byla, jsem nespadla, tudiz jsem nemohla posoudit. Ted jsem si byla nechat vazko predelat na novy boty, lec po nahlaseni vahy (63) jsme zjistili, ze bych mela mit silu kolem 6,25. Na uroven lyzarskych dovednosti se typek neptal. Jsem dost silovy dobry lyzar, byvala zavodnice, ale zas ne nejaky mistr sveta, ze, mam co zlepsovat.

Na vazani je proste nejnizsi ta osmicka a mne vrta hlavou, jestli to neni fakt na me moc silny. Nerada bych, abych mne nevyplo v pripade potreby.

Vas nazor? Diky.

>> #1, giovinezza, 10. 03. 2013 14:07:11

TL12 má nejnižší opravdu jen DIN8? To by mělo začínat od DIN4.

>> #1, giovinezza, 10. 03. 2013 14:07:11

Opravdu máš Neox 12? Podle mě by mělo mít rozsah DIN 4–12. Jestli na tvém je min. 8, tipuju na vyšší řadu vázání Neox 16.

>> #2, HonzA_, 10. 03. 2013 14:43:06

BINGO!

Ahoj, i toto téma je evergreenem diskuze. Na internetu je spousta udělátek, třeba tady se můžeš podívat, co by doporučovala DIN norma. Konečné rozhodnutí je stejně na Tobě.

Pokud je to tak, že při 63 kg měříš něco mezi 167 a 178 cm a máš podešev boty mezi 291 a 310 mm, (věk taktně předpokládám v rozmezí 10–49), tak bys měla mít pro typ 3 – agresivní rychlý lyžař upřednostňující držení lyže před vypnutím – nastaveno cca 6,5. Tato kategorie by měla teoreticky pobrat všechny experty, ale evidentně tomu tak není. Proto je tam dále typ 3+, který připouští i DIN 8, ale s nutností uvědomit si rizika s tím spojená.

Jiná věc je realita. Třeba já bych měl jezdit na DIN 8,5 maximálně (typ 3), ale ve skutečnosti pod 10 z vázání vystupuji na můj vkus příliš často a ve zcela nevhodných chvílích (uprostřed oblouku na tvrdé pistě), toto nastavení už zase odpovídá typu 3+. Čert aby se v tom vyznal.

Můj třináctiletý syn na tabulky kašle úplně a pokaždé, když mu lyže vypne dřív, než by měla, tak si vázání kousek přitáhne. Při koupi větších bot mu je pak zpravidla o číslo povolím, stejně jezdí trvale na hraně tabulkového rozsahu (5,5 pro typ 3, 6,5 pro typ 3+), neprodukuje nekontrolované pády à la holandský turista, zatím se mu nikdy nic vážného nestalo, strach z vypnutí v oblouku při rychlé jízdě má navrch.

Ehm, sorry, mam DIN16, hlavne, ze na to myslim a pisu 12..opravim to v nadpisu tematu. No, co se tyce dalsich „mer“, mam 175cm a je mne 25, skelet mam 306mm.

Dekuju za info. Kouknu na ten odkaz..

Sice jsem jeste planovala do budoucna neco malo nazavodit alespon na nejake nizsi urovni, lec k tomu zatim nedoslo..Tak ted nevim, jestli nemam poridit slabsi vazko nebo pribrat 20kilo :))

>> #6, giovinezza, 10. 03. 2013 15:04:09

DIN 8 by dle toho, co píše Krab asi odpovídalo, ale myslím, že není vhodné mít vázání nastavené na minimum. Vázání s DIN 6–14 nebo jen 4–12 by v tvém případě asi bylo vhodnější.

>> #7, fischerbl, 10. 03. 2013 15:15:23

Z jakeho duvodu neni vhodne mit vazani nastavene na minimum? To me zaujalo.

>> #8, giovinezza, 10. 03. 2013 15:19:18

Uvádí se (psal to kdysi snad ivan), že výrobci doporučují používat vázání ve střední třetině rozsahu. Ty ale nejsi tento případ, protože preferuješ držení před vypnutím. Materiálově jsou závodní vázání lepší, takže bych se držel 816, přestože 614 by se teoreticky více blížila tomuto doporučení.

>> #8, giovinezza, 10. 03. 2013 15:19:18

Většinou se doporučuje pohybovat ve střední 1/3 rozsahu, případně ve středních 2/4. Důvodem je to, že u obou okrajů rozsahu (jak nahoře, tak i dole) není funkce vázání 100%. Ale jak to je ve skutečnosti, těžko říct.

Já osobně bych ani s vázáním utaženým na krev a ani s tím úplně povoleným nejezdil, nechal bych si tak 1DIN rezervu.

Ok. No, asi teda zkusim absolvovat s tou osmickou tento tyden Schladming a pak se rozhodnu, co dal..

Ještě jedna věc – ty nové boty mají podešev stejnou, delší a nebo kratší než ty staré?

Při opravdu sportovní jízdě na GS si dokážu představit, že by někdo s tvou historií a parametry mohl jezdit dlouhodobě volně i kolem DIN 9. Ale rozhodnout si to musíš sama. Už i jen kvůli tomu je dobré občas spadnout .

V každém případě bacha na pády v malé rychlosti.

>> #12, HonzA_, 10. 03. 2013 15:35:06

Nove boty maji podesev kratsi (306) nez stare (317).

No, treba se mi „postesti“ a spadnu, ale radeji bych na slalomkach, ktere maji slabsi vazani, nez na GS :) Ja padam minimalne hlavne proto, ze i kdyz mam namale, nejak to ustojim, mam dobrou stabilitu.

Proc bacha zrovna na male rychlosti?

>> #8, giovinezza, 10. 03. 2013 15:19:18

Jak píšou kluci. Ještě mě napadlo, že pokud už to vázání máš déle a přes léto ho třeba nepovoluješ, jak se doporučuje, tak ta pružina už asi bude trochu oslabena a nastavení by tedy mohlo odpovídat. Jestli jsi ho měla v servisu, zkoušeli ho na trhačce?

>> #13, giovinezza, 10. 03. 2013 15:49:09

„Nove boty maji podesev kratsi (306) nez stare (317).“

Tak to jseš na tom lépe – pro dosažení stejného momentu (to je to, co ve skutečnosti bude kosti, vazy,… namáhat) musíš u kratší podešve nastavit vyšší vypínací sílu. Takže při stejném nastavení ty s novou botou vypne vázko dřív.

>> #13, giovinezza, 10. 03. 2013 15:49:09

„Proc bacha zrovna na male rychlosti?“

Zjednodušeně, to co tě vyhodí z vázání je dostatečná energie v určitém krátkém čase (impulz).

Ve velkých rychlostech to není problém, kinetická energie je veliká a vše se děje velmi rychle.

Ale v malých rychlostech je zaprvé malá kinetická energie a vše je mnohem pomalejší. A proto je mnohem těžší dosáhnout potřebného impulsu pro vypnutí vázání. A snadno může přitom dojít k překročení mezí, které ještě naše tkáně snesou.

To je cena za preferenci držení oproti vypnutí, o kterém píše Krab výše.

>> #14, fischerbl, 10. 03. 2013 16:02:43

Nezkouseli to na trhacce, bohuzel jen rucne.. byla jsem rada, ze jsem tady sehnala zarizeni, kde mi to dneska udelaji. Ale zarazilo me, ze se vubec neptali na uroven.

>> #16, HonzA_, 10. 03. 2013 16:18:53

Dik za info!

na druhou stranu pády v rychlosti s více přitaženým vázáním taky nejsou úplně košer.nebo se pletu?

>> #15, HonzA_, 10. 03. 2013 16:11:23

Proč se musí u menší boty nastavit vyšší vypínací síla? Jde to proti mojí (asi špatné) intuitivní představě, že větší bota vyvine ve špičce díky větší páce větší sílu. Dík

>> #18, havran007, 10. 03. 2013 19:06:47

„pády v rychlosti s více přitaženým vázáním taky nejsou úplně košer“

Nejsou, ale mnohým, sebe v to počítaje, přijde pád s oběma nevypnutými lyžemi jako ta lepší varianta – tou horší míním právě třeba ztrátu vnější lyže v oblouku.
Když padám a vím, že lyže spíš nevypnou, zařídím se většinou podle toho. Protože když padám, není to blesk z čistého nebe, ale řetězec několika chyb, zhusta rozesetý do více oblouků, pád už tak nějak očekávám.
Zato když se pokusím opřít o lyži, která už tam není, nestihnu udělat skoro nic, padám nečekaně a neřízeně.

Mírnější normy nastavení lépe postihují především nekontrolované a náhlé krizové situace u lyžařů, u kterých se do jisté míry oprávněně nedá předpokládat vědomé či reflexivní ovlivnění probíhajícího pádu ve prospěch zachování zdraví lyžaře.

Nastavením vyšší vypínací síly na sebe jednoznačně bereme vyšší díl odpovědnosti za vlastní zdraví i za případné následky na jiných (zajímalo by mě, jak by se k nadstandardnímu nastavení DIN přihlíželo v případě, kdy bych nevypnutou lyží někoho zranil – zda by mi to mohlo být přičteno k tíži, popř. jak by se na to dívala pojišťovna, pokud bych takto zranil sebe).

K vyšší vypínací síle patří neodmyslitelně i zmíněné riziko nevypnutí při kritické situaci v malé či střední rychlosti. Pak je totiž mnohdy (pro vazy) daleko lepší cíleně a vědomě spadnout zavčasu sám, nesnažit se to do poslední chvíle ustát.

Jak jsem už psal v #5: Konečné rozhodnutí je stejně na Tobě.

>> #19, eel, 10. 03. 2013 19:31:07

Podívej se na to obráceně: přes delší podrážku působí lyže na nohu větší pákou, pro stejný účinek stačí tedy menší síla. [Moment síly M = F x r, kde F je působící síla, r je vzdálenost od osy otáčení.]
Na kratší podrážce je páka, tj. rameno síly, menší, může tedy být nastavena větší síla při zachování stejného destruktivního účinku, tj. momentu M.

P.S. Je dobré si všimnout, že se nikdo nezabývá tím, jak tuhé boty a jak dobře padnoucí jezdec má, ani tím, jak dlouhé lyže používá. Přestože jsou tyto parametry IMO naprosto stěžejní pro správné nastavení vázání.

EDIT: Převedeno na konkrétní případ: na delších lyžích (GS) ve tvrdších a těsnějších botách je možno si s přijatelným rizikem dovolit utáhnout více.
Norma musí pobrat především ploužící se připodroušené Holanďany na pseudoslalomkách z půjčovny dlouhých do podpaží, navíc v botách o dvě čísla větších s FI_max 45.

>> #20, ˘Ö˘Krab, 10. 03. 2013 19:45:05

souhlasím,lépe bych to nenapsal. btw pád v rychlosti není sice blesk z čistého nebe ale moc času na přemýšlení co s tím taky není nazbyt.

Kurňa… Jinak teda, takže když jsou to Atomic GS 181 a Lange RS130 tak je to lepší, než kdybych měla stejně utažený něco měkkýho?

>> #23, giovinezza, 10. 03. 2013 22:07:44

Samozřejmě! Dlouhá lyže generuje snáze v rychlosti velké síly, je to větší páka. Tvrdá bota jen s velmi malou deformační prodlevou přenáší síly dál na lyžaře. (A také od lyžaře k lyži, proto se tvrdé boty kupují.) Když už bys náhodou padala, tak se o tom vázání dozví hned a bez zbytečných ztrát, časových i energetických.

Nebude totiž trvat desetinu sekundy, než se posune noha ve velké botě nadoraz, aby vlastně začala vůbec do boty (a vázání) tlačit. A další desetinu než se na svůj vzdálený a nezřetelný doraz ohne měkká bota, čímž se ztratí další část energie a otupí ráz potřebný k vypnutí utaženého vázání. Často až natolik, že vázání s velkou a měkkou botou vůbec nevypne, jakkoliv by to bylo právě vhodné a při tvrdé a těsné botě by už byla lyže dávno bezpečně odepnutá.

>> #24, ˘Ö˘Krab, 10. 03. 2013 22:24:12

Navíc se noha ve velké botě obvykle nějak pootočí, takže při troše smůly může i malá síla nadělat hodně škody, protože na vypnutí i měkce nastaveného vázání je slabá, ale na vazy až moc velká.

>> #20, ˘Ö˘Krab, 10. 03. 2013 19:45:05

„Když padám a vím, že lyže spíš nevypnou, zařídím se většinou podle toho. Protože když padám, není to blesk z čistého nebe, ale řetězec několika chyb, zhusta rozesetý do více oblouků, pád už tak nějak očekávám.“

Buď rád.Špicar je originál blesk z jasného neba a niekedy aj priľahnutie na tvrdom po strate hrany je sakra rýchle 

>> #26, TNS, 10. 03. 2013 23:48:06

… a zkusil už jsi špicar v obřáku? To je teprve něco!

Zrovna při přilehnutí na tvrdém je skoro lepší padat bez vypnutí lyží – překlouzat bokem a rukou přes vlastní vypnutou lyži nebývá nejpříjemnější.

>> #27, ˘Ö˘Krab, 11. 03. 2013 06:46:11

Ale to vieš že skúsil Odniesla si to len chirurgicky amputovaná tyč v kĺbe a lyža.

S tým kĺzaním cez lyžu máš pravdu,to som našťastie ešte neskúsil.Len si vždy narazím palec vnútornej ruky.To je nepríjemnosť tak na 2–3 týždne a dôverne ju pozná asi väčšina z nás.

>> #27, ˘Ö˘Krab, 11. 03. 2013 06:46:11 … a zkusil už jsi špicar v obřáku? To je teprve něco!

Mozem potvrdit,videl som to prvykrat v zivote nazivo.

>> #28, TNS, 11. 03. 2013 08:48:45

Ty tiez? A ja ze original v podani Kraba moze byt len jeden.

#1, giovinezza, 10. 03. 2013 14:07:11*

Ja viazanie dotahujem dost.Neznasam pocit,ked chcem zabrat do lyze,a ta uz je meter predo mnou.Dost neprijemne.

Kedze padam malo/raz dvakrat za sezonu/ ,ale ked uz padnem ,tak to uz zato stoji,tak to nechavam na panubohu.Ci mi nadeli dalsiu jazdu,alebo nemocnicu.

Pises,ze si zavodne lyzovala.Neucili vas padat?Aspon teoreticky?A ako reagovat,ked sa to da?

caute Harry

>> #14, fischerbl, 10. 03. 2013 16:02:43

kdyz ma vazko 8–16 nastaveny na 8 tak uz sned ani nema co povolovat.