Nastavení vázání

(jarda, ) Jistě stokrát probírané, ale pořád (a po úrazu kolene ještě více) mě nutící uvažovat, kde je vlastně jakýsi „rozumný“ kompromis mezi nežádoucím předčasným vypnutím a nebezpečím zraněním vyplývajícím z nevypnutí. Základní nastavovací tabulka je jasná, viz třeba: http://www.jmcresearch.com/…bindings.pdf
Především by mě zajímaly vaše praktické zkušenosti/do­poručení hlavně pro rychlejší jízdu delším obloukem. Zatím jsem z vlastní zkušenosti předčasné vypnutí nezažil, nastaveno mám podle tabulky Metoda 2, lyžař typu 3 +0,5. Na druhou stranu koleno odešlo právě kvůli nevypnutí, při jízdě střední rychlostí (cca 50 + –10 km/hod), ovšem ve velmi nešikovném úhlu – vázání by muselo vypnout směrem šikmo dopředu nějakých 30° od podélné osy lyže a 10° od roviny plochy lyže nahoru(alespoň SUBJEKTIVNĚ jsem někde v téhle chvíli cítil, že vazy povolily)

(Honza, ) Co na to říct? Ani skvěle nastavené bezpečnostní vázání nedává záruku toho, že nedojde ke zranění v případě pádu.

Já třeba o sobě vím, že tabulkové nastavení na typ 2 je pro mně málo a že občas lyže vypne i když by ještě měla držet. Cca odpovídá typ 3 + 0,5 DIN. Dopracoval jsem se k tomu tak, že jsem nastavil podle typu 2 a pak jsem po zbytečných vypnutích postupně přidával a nakonec jsem si vázání nechal na stolici přeměřit.
Jinak ale taky hodně záleží na způsobu jízdy – nedávno jsem půjčil lyže známému, který váží podobně jako já, a ten z nich vystoupil ve třetím oblouku. Když se do toho, jak říká, „pořádně opřel“. Bylo slyšet jen cvak-cvak a šel na hubu. Svoje vázání nastavuje běžně na 13, a to je v porovnání s mými 7.5 poměrně hodně velký rozdíl.

(arsi, ) Jarda,tu sa ťažko radí.Koľko mám ja kíl a ako agresívne jazdím,je pre teba zbytočné.Ako vieš sám,nejde o srandu,ale o zdravie.DIN hodnota od druhých jazdcov je bez záruky!Len jeden fakt:Viazanie nastavené na tvrdú podložku a agresívnu jazdu nemusí pri pomalom páde vypnúť.S tým sa treba zmieriť.Rovnako je ale veľmi nebezpečné,keď ti pri veľkej rýchlosti vypne len tak.Oplatí sa pohrať aj s nastavením pnutia.Často krát pri dobrom nastavení pnutia to netreba preháňať s DIN hodnotou a prestane samovoľne vypínať.

(ivan, ) Já jsem asi vše zásadní už někdy napsal v článcích, obsahujících jak teorii impulsů = síla x čas, po kterou působí, tak i potenciální situace, kdy běžné mechanické vázání selhává, a dokonce i nevysvětlitelný příklad 50kilové jezdkyně, která už přes třicet let vypadává ze všeho pod DIN 14…

(jarda, ) Ještě jednou jsem si dnes pročítal diskuse na epicu a je zajímavé, že jsou tam v podstatě dosti jasně a zřetelně odlišené všechny 3 názorové tábory. První tvrdí, že DIN tabulky jsou OK a dokonce jezdí pouze podle nich jako typ 1 nebo 2 už xx let bez jakékoliv příhody s nechtěným vypnutím (je mezi nimi min. jeden lyžník jezdící dle videa, které dal do placu, opravdu slušně), pak je „středový“ tábor, kteří DIN berou, ale z rozumných důvodů přidávají, řekněme 2 až 4 dílky k tabulkovým hodnotám a pak jsou „extrémisti“ co jezdí mnohem více. Zajímavé jsou i rozdíly mezi různými vázáními, téměř konsensus je v tom, že Rossi FKS a Look díky své vysoké elasticitě vystačí s nižšími hodnotami a nehrozí u nich předčasné vypnutí.
Opravdu by mě ale zajímalo, jak kdo nastavujete na ranní zmrzlou sjezdovku a volnou obřákovou jízdu ve srovnání s DIN tabulkami a proč.

(arsi, ) Pružnosť viazaní Rossi/Look bola taká vynikajúca,že čo je mne známe,tak pri páde zlomená lyža tesne za pätou viazania bola na 90% vždy Rossi/Dynastar:-) Samozrejme na preteku a pri vysokých hodnotách DIN.

Nastavené mám na voľnú jazdu 11 DIN.Na starších Tyrolkách nebolo nastavenie pnutia,tak som na pätu dával o 0,5 DIN viac.Na pretek si pridávam iba za predpokladu tvrdej a rýchlej trate asi na 13,5 DIN.V mäkkom snehu nechávam na pôvodných 11 DIN.Tabulkovo mi vychádza tuším 9,5–10,0:-))) Do tabulky si tuším môžeš nastaviť,že máš váhu 120 kg a jazdíš worldcup,aj tak ti neodporučia viac než 10 DIN.Do tabuliek teda vôbec nepozerám.Z hodnôt ktoré si nastavujem nechtiac „nevypadávam“ a pri páde v určitej rýchlosti vypína spoľahlivo.

Musím ale všetkých upozorniť,že sú to mnou nastavené hodnoty a nie odporúčané,udané len preto,že zaujímali jardu.

(ivan, ) Klientům na testcentru nastavuju samozřejmě podle „váhové“ tabulky. Zatím si nikdo nic nezlomil ani neukroutil. Jenom jeden člověk minulý týden v Rakousku opakovaně vypadl z DIN 7,5, ale s tabulkou v ruce jsem mu ukázal, že je to nastavení tabulkově správné včetně předpisového předpětí (jsem klikař, „počítal“ jsem to jen za pochodu v hlavě, ale trefil). Výhodou je, že se používají nová vázání.
Já sám jezdím v dotazovaném režimu asi jako arsi: základní nastavení na obřačce je asi DIN 11, předpětí dávám malinko větší než standard. Závod je extrém, takže i já jdu asi na 13,5 až na patě 14. Ale hned poté, abych v euforii nebo naštvání nezapomněl, stahuju dolů.
Z pracovních důvodů jezdím i na neobřačkách, především tedy na celé kolekci Atomic a na různých Sportenech. U takových lyží si dávám obvykle 9,5 (což je mimochodem hodnota, která mi kdysi vycházela podle tibia-metody, byť bych dnes jako stařec měl jít níž), u kratších rekreačních lyží jen 8. Z té 9,5 zjevně dokážu vypadnout. Výjimečně jsem si to dokázal minulý týden v Saalbachu, kdy napadl nový sníh, padalo dál, bylo blbě vidět, já najel kamsi mimo sjezdovku, která zmizela pod nohama, kamsi padal a potupně dopadl (vázání Atomic Neox 412, lyže Nomad Highnoon TI). Na obřačce s příslušným stylem jízdy zřejmě dtto, loni v červnu jsem najel do podmáčeného fleku, kde mě to doslova vytáhlo z lyží do kotrmelce – OK (Atomic Race 1018). A ani na freeflexových Tyrolkách, které jsem donedávna měl na většině lyží, jsem si nikdy nic neulomil.
Příslušnou tabulku nemám před sebou, ale hodnotu „worldcup“ si tam OPRAVDU NASTAVIT NELZE. To je tabulka pro „civilní“ použití, kde nejvyšší hodnotou je „typ III“, tedy sportovní jezdec, tzv. agresivní apod., ale vše pojímáno v mezích nezávodního lyžování. A tudíž i vypínací momenty tuším cca 100 a 400 Nm, na stupnici vyjádřené jako DIN 10, resp. maximálně tuším 10,5, jsou pro toto civilní použití maximem, které se nastavuje. Víc jen na výslovnou vlastní žádost (v Americe, pokud vůbec, určitě jen písemnou a notářsky ověřenou s nezávislým svědkem k tomu).
Předevčírem jsem měl maníka 204 cm/125 kilo, typ II, bota 360, zkoušel Metrony v rozoraném měkkém sněhu a dal jsem mu 9,5…
Lyžař typu III si většinou na základě zkušenosti vytvoří vlastní názor na osobní nastavení. A ten pak asi globálně odpovídá tomu, co popisuje jarda z epicu. „Dinový fetišismus“ samozřejmě existuje a jsou borci, kteří si vysokým nastavením hlavně leští ego. Jiní mají špatnou zkušenost, někteří prostě takovou, že z nižšího nastavení vypadnou. Ale na této úrovni nastavení ryze individuálního je už každý svého štěstí strůjcem.

(jarda, ) Pro zajímavost přikládám jiný způsob kontroly nastavení vázání. Jak moc je vhodný a přesný nechávám na vás.
If you're hard core skier , I can tell you how to self-test your bindings…
Step into both skis and stand on a flat spot on the snow with your feet about shoulder-width apart. Putting most of your weight on the inside ball of one foot and leaning slightly forward, drive that big toe OUT of the toe binding by twisting sideways. If you can't do that without hurting yourself, the toe setting is too tight. If you can do it fairly easily but you're never releasing on the hill, then congratulations.
To test the heel setting, stand (feet hip-width apart) with one ski on and one ski off. Start with your boot foot (not the ski foot) a small step behind. Step slightly forward with the boot foot and as that foot is planted, drive the knee of your ski foot straight down toward the front of the ski. If your heel binding is set properly, you should pop right out of it. Again, if you come out without hurting yourself and you haven't been releasing on the hill, your setting is good.
WARNING: Only a really good skier who never falls can do this without injury.

(jarda, ) A ještě pro zájemce odkaz na stránku, kde vysvětlují, proč také může vázání vypínat. Je to až příspěvek #8
http://forums­.epicski.com/show­thread.php?t=36882

(Honza, ) „WARNING: Only a really good skier who never falls can do this without injury.“ – Real good skier who never falls přeci nepotřebuje bezpečnostní vázání 

(jarda, ) Jo a navíc kdo nepadá, ten jezdí pod své možnosti To jsou holt amíci, někdy až protivně opatrní. kdo ví jak to u nich chodí. Třeba kdyby si někdo podle tohoto návodu nastavil vázání a pak si pochroumal nožičku, tak by mohl autora žalovat.

(ivan, ) Kdysi dávno jsem popisoval vyčtenou situaci z americké sjezdovky. Trénující závodníci odmítli půjčit cizímu náhodnému lyžaři šroubovák: „Ulomíš si nohu a my to odskáčeme.“ Už i v Česku se radši krýt komickým prohlášením, než najít obsílku k soudu a muset platit advokáta I proto jsem inicioval přítomnost platné štelovací tabulky tady v testcentru, na níž lze ověřit správnost nastavovaných hodnot. Byť je firma (EFA) pojištěná.

(PetrAT, ) Všichni výrobci garantují, že pružiny budou mít přibližně stejnou charakteristiku ? Jsem laik. Dříve, za komančů nám nic nezbylo a nastavovali jsme podle tabulky. Dnes si to nechávám dělat v servise „na mašině“. Dost jsem se divil jaký byl rozptyl na Markeru. Tyrolia na tom byla podstatně lépe. Ale nechci hodnotit výrobce na základě posouzení po jednom kusu od každého.

(Honza, ) Ano, rozptyly jsou slušné, viděl jsem i rozdíl kolem 0.5 – 1 DIN mezi stupnicí a nastavením. Zkusím o tom někdy pokecat se servisákem. Jinak Atomic u Neoxů stupnici vypaluje laserem po přeměření každého kusu.

(ivan, ) „It ain´t no rocket science“ and no precision engineering. Je to prostě plusminus něco. Však také předepsaný proces kontroly rentalových vázání v servisu toleruje odchylku 20% jako „zelenou zónu“, která je stále ještě OK bez nutnosti dalšího zásahu. A uvážíme-li specifika každého lyžaře, je i nastavení podle tabulky, nutně paušalizující, nastavením jen hrubým. Nemluvě o nevyhnutelných jízdních situacích, jež nedokonalá mechanická vázání dokážou zvládat jen částečně. Neboli staré známé, že je to všechno jenom přibližně a že úplnou bezpečnost zajistit nelze.

Když posunu rentálové vázání o jednu velikost boty (rozdíl skeletů 11 mm, stejný lyžař), je nutné, kromě zohlednění jiné délky podešve při nastavení DIN, dělat ještě něco s předpětím?

>> #16, klokanito, 10. 01. 2016 10:58:51

Ano. Musíš ho zkontrolovat a případně donastavit.

Je nutné to provést v servisu (dnes mají zavřeno) a nebo je nějaká metoda, jak to zvládnout sám?

>> #16, klokanito, 10. 01. 2016 10:58:51

A kolik byl posun vázka? Jestli taky těch 11 mm tak by mělo předpětí sedět.

>> #18, klokanito, 10. 01. 2016 11:43:47

Když jsi posun zvládl sám, zvládneš nejspíš i předpětí. Napiš typ vázání.

>> #19, fischerbl, 10. 01. 2016 11:51:43

Vázání je Atomic FFG 12 (viz ilustrační foto)

Špičku jsem z hodnoty 296–307 posunul na 308–319, patu z 304–308 na 312–320. Menší bota (původní nastavení) má délku podešve 305mm, větší bota 316mm. Jedu jako školní instruktor na lyžák a tak beru pohodlnější boty.

>> #18, klokanito, 10. 01. 2016 11:43:47

To zvládneš sám – vzadu bývá taková páčka a sleduje se kam zajede po zacvaknutí boty.. Pozor, některá rentalová vázání nastavení předpětí nemají.

>> #20, klokanito, 10. 01. 2016 13:14:11 To vázko neznám, ale nemusí tam být páčka, nýbrž šroub, kterým se předpětí nastaví tak, aby při zapnuté botě byl zároveň s plastem pod šroubem.

Je tam šroub. Zkusím to. Díky vám oběma za info.

Ještě obrázek

>> #23, klokanito, 10. 01. 2016 17:47:31

Hlavne ten šroub nedoťahuj s botou vo viazaní, ale botu vypni, nastav šroub a znovu zapni botu do viazania. Podľa potreby to zopakuj, až bude nastavenie prijateľné.

>> #22, fischerbl, 10. 01. 2016 16:59:26

>> #25, MMartin, 10. 01. 2016 19:59:51

Tak takhle to konkrétně vypadá. Tou drátěnou páčkou se ovládá a zajišťuje posuv patky. Tím šroubem vzadu se asi bude měnit předpětí.Jak, v tomto případě, poznám, že je předpětí správně nastaveno? Zapnu botu a ten šroub by měl být v úrovni té plastové části kolejnice dole?

A čím se nastavuje vypínací síla ?
Není to právě tím stříbrným šroubem zezadu ?

>> #27, PetrAT, 10. 01. 2016 22:56:05

Bože, jsem to ale jelito, jasně, že je to šroub na nastavení vypínací síly. Ještě, že jsem ji včera tímhle šroubem nastavoval. Dnes jsem už nějak mimo, ráno odjíždíme. Dík Petře 

Není to právě onen výše zmiňovaný typ, kde se předpětí nenastavuje?

>> #26, klokanito, 10. 01. 2016 22:45:22

Ten šroub bude na vypínací sílu. Když s ním zatočíš, bude se hýbat ukazatel v okýnku na patě, kde jsou čísílka (zde nejsíš 4 až 12). Kdyby byl na předpětí, tak by asi trčel – co mám já vázání Atomic, tak vzadu jsou dva šrouby, horní na vypínací sílu, dolní na předpětí – ten trčí a po nastavení předpětí a zapnutí boty má být v rovině s plochou ze které trčí. Horní patou neposouvá, spodní ano. Pak je ještě jiný systém (např. Tyrolia), kde je západka, po jejím uvolnění se pata posune do žádané polohy a zajistí tou západkou. Předpětí se kontroluje tak, že se kontroluje posuv paty dozadu po zapnutí boty. U systému se šroubem má šroub zajet do roviny s zadní stěnou vázání, u západky jsou na ní značky, kde má být hrana paty po zapnutí boty.

Principielně se předpětí vytváří částečným stlačením pružiny v patě.

Zde mi to připadá na systém podobný tomu Tyrolia. Takže po uvolnění páčky se asi doladí poloha vázání (dle dírek v základně), a pak se kontroluje posuv paty po zapnutí boty (asi změna polohy šipky, co zároveň ukazuje na číslo velikosti podešve). Nevím, kolik by to mělo být, tenhle typ vázání neznám.

No napsal jsem to, ale nevím jestli dotaz není nějaká sranda, je divné, že instruktor na svém vázání neví co na co je…

>> #29, klokanito, 10. 01. 2016 23:45:51

Předpětí dle mě musí vždy být. Jen se asi nenastavuje samostatným prvkem, ale nastavením polohy, kterou se nastavuje i velikost boty.