nastavení cantingu

(Kuba, ) zdravím, vlastním plugy rossignol-v podstatě lange wc 150.Zajímalo by mě zda jde nastavit pořádně canting doma.Nebo budu nucen jet do zahraničí např za Laitnerem? dík

(jarda, ) Kubo ty jsi předběhl chtěl jsem zde otevřít vlákno nejen o cantingu, (Leitnerem nastavený se mi na svahu povolil a rozhasil) ale i předozadním náklonu. K tomu druhému mám jakási moudra z epiců, tak se na to vrhnu a zkusím zde přeložit nějaký stručný výcuc.

(jarda, ) Takže stručně, co praví jedna teorie o správném RAMP úhlu.Pouze překládám, nejsem autor.
RAMP úhel je úhel bootboardu (vložky v botě) + úhel sklonu vázání. Na přiloženém obrázku Obrázek jsou body:
A (navicular) – pojedete prstem po vnitřní straně chodidla směrem k palci, začnete pod kotníkem a narazíte na celkem zřetelný „kopec“. Jeho střed je bod A
B (1.metatarsal) – kývejte palcem tak, ať zespodu cítíte kloub. Bod B je hned za tímto kloubem směrem k patě. Jako pomůcku můžete použít Kosti nohy
E – špička palce
Pro nalezení vzdálenosti AC si přirozeně stoupněte a změřte vzdálenost od pupku k zemi, z ní vemte 95%. (Pozor na obrázku je bod C znázorněn pouze schematicky, mnohem níže než ve skutečnosti)
Čára D je v 7/10 vzdálenosti AB
Teď již stačí otáčet trojúhelníkem ACE kolem bodu A tak dlouho, až bod C protne čáru D a nový úhel AE je vaším osobním správným RAMP.
Snad je to s pomocí obrázků jakž takž jasné, zájemci o celou diskuzi ji najdou zde RAMP

(jarda, ) A když to všechno spočítáte, tak pokud jste v průměru vyjde vám okolo 3.5°, já s malou nožkou mám 2°. Přitom jenom úhel bootboardu bývá kolem 4° až 6°, takže už jste přes. Když připočtete vázání (pata výše než špička), tak to vám ještě něco přidá a dle uvedené teorie byste tedy měli podkládat špičky (což na epicu někteří ti diskutéři mají, dokonce až 9mm !!!)
Abych se přiznal, tak jsem z toho jelen, opravdu musím přidat špalek pod špičku, abych byl ve správné poloze????

(arsi, ) Tiež si podkladám pod viazanie liftery,2mm.Na slalomkách mám pod špičkou 3 ks,po pätou 1 ks.Na obračkách mám pod špičkou 1 ks.Netvrdím,že to je nutnosť.Záleží,ako sa ti jazdí.Som spokojnejší,keď som viac v rovine.Niekto si libuje vo velkom uhle RAMP.

(jarda, ) Abychom Kubu úplně nepřebili. Vzpomínám na jednu metodu – obě boty současně, v přirozeném postoji – vyndat botičky, vlézt do skeletu, zapnout jej stejně, jako by botička byla uvnitř. Mezera mezi nohou a skeletem nahoře na komínu by měla být na obou stranách stejná. Jenomže sám narážím na problém – mezera měřená kde, od čeho? Protože pokud na jedné straně měřím od kosti a na druhé od svalu, tak to asi nebude ono. Takže bych taky uvítal něco vědečtějšího. Zkusím ještě prohledat Epic, o víkendu se nějaký volný čas snad najde.

(arsi, ) Jarda,s touto tebou popisovanou metódou by som bol opatrný.Ako sám píšeš moc presné to nebude,hlavne ak berieme do úvahy aj to,že skelety často nebývajú symetrické a nohy už vôbec nie.Mňa napadla metóda pri ktorej by si potreboval asistenta.Pomocou lanka,nite,atď a dole zaveseného stavbárského olovka,alebo inej záťaže si vieš presne určiť vertikálnu os presne kolmú na zem.Ak budeš mať vodorovnú podložku na ktorej budeš stáť,dalo by sa určiť o koľko a na ktorú stranu máš zhruba vychýlenú os kolena.Na kopyte lyž.boty je často šev,alebo inak vyznačená os,podľa ktorej by si mal asi zameriavať.Botička v skelete,bota zapnutá.Ešte som to nevyskúšal,takže to nemám overené,len ma to napadlo.

btw,Jarda ako sa ti podarilo „rozhasiť“ canting?mne sa to na Tecnice nikdy nepodarilo a plug Fischer má ešte lepší systém cantingu.Podľa mňa úplne „nerozhasiteĺný“.

(jarda, ) Taky mě napadlo něco podobného s asistentem, jen bych si přímo na nohu nechal nakreslit osovou čáru a ta by pak měla mít po obutí stejný úhel jako komín boty.
Systém cantingu je na Fischeru skutečně dobrý, jenomže když mě Leitner postavil do stojanů, tak zjistil, že nemusí nic měnit a vůbec na něj nešáhl. Já jsem se ho taky ani nedotkl a to byla chyba – šroubky byly z výroby velmi povolené, takže ty zubaté části při jízdě přeskočily.

(PetrAT, ) Bohužel noha není železné soustrojí, které si vždy zachovává osu. Tedy pokud existuje nějaká osa v „přirozeném postoji“, pak při pokluknutí-zatlačení do boty se všechno může dost měnit. Např. koleno se samovolně začne lehce stáčet dovnitř. Stejně tak chodidlo může jít do rotace. Obzvláště to pak může být markantní po úrazech. Věřím, že Leitner nic neřešil, pokud byla noha plus mínus v toleranci. Někde jsem četl, že se vleze do boty , povolí canting a hýbeš nohou. Druhý člověk pak dotáhne boty v nějaké optimální poloze. Ještě mě napadlo, jestli drobné korekce právě nedokážou vyřešit vnitřní vložky do botičky.

(jarda, ) Váhal jsem na začátku, ale teď už je to nutné. Objasnit si pojmy canting a cuff aligment (vyosení komínu? – česky to líp neumím). Kuba se sice ptal na canting, ale evidentně tím myslel úhlové nastavení komínu, kterým se řeší postavení bérců do X nebo do O. Oni v tom totiž dělají binec i samotní výrobci. Canting jako takový by se měl používat pro úhlování plochy v rovině podrážky (opět směrem ven nebo dovnitř) a může se řešit jak vložkou do boty, tak (hlavně pro vyzkoušení) podlepením podrážky několika vrstvama lepící pásky, zbroušením podrážky boty, vložkama mezi vázáním a podložkou, …
Při rychlém proletění Epiců jsem žádnou jednoduchou domácí metodu nenašel, jen samá doporučení k návštěvě zkušeného „botologa“. Ta problematika je dost věda, jsou tam nejmíňi 4 typy nastavení: canting, cuff alignment, base bevel, forward lean (náklon komína). A nevím, nevím, zda tohle vše třeba několikrát zmiňovaný Leitner dělá, nebo se musí k někomu jinému, případně se to bere tak, že kdo to potřebuje, ten si různá nastavení odzkouší na svahu a najde si to svoje?

(PetrAT, ) Já, jako laik měl zato, že „canting“ řeší jak píšeš nohy do X a nebo do O . Tedy při pohledu na botu zepředu či zezadu jde o naklánění horního dílu boty, komínu , vůči spodnímu dílu boty. Na botech je buď canting řešen excentrem, kdy skutečně dochází i k vyosení a nebo posouváním „nahoru – dolů“ . Ber mě jako laika. Takže se rád poučím

(arsi, ) U Leitnera som teda nebol,ale myslím,že ako schopný bootfitter zvláda všetky nastavenia.Vie to spústa bootfitterov.To s tým cantingom máš pravdu.Aj ja slovo canting používam v súvislosti s vyosením komína.Výrobcovia to tak označujú,je to zaužívané.Canting v zmysle úpravy podrážky poprípade klinovania som nikdy nepotreboval.Meniť uhol RAMP nie je až taký problém aj v domácich podmienkach pri určitých znalostiach.Aj tvoje rady vyššie na túto tému sú fakt dobré.Náklon komína si viem predstaviť asi ako by som robil na plugoch,ale Fischer mi vyhovuje.To teda Tecnica Diablo má náklon komína až šialený:-) Nastavení je teda dosť.Otázka je koĺko z nich potrebuješ?Ak ťa to baví a máš si to na čom skúšať,onedlho je s teba boot fitter amatér:-)

(jarda, ) V noci jsem se probudil hrůzou, bo jsem tu naplácal pár blbostí a to za střízliva!
Takže první oprava je u RAMP úhlu, kde se trjúhelník ACE otáčí nikoliv kolem bodu A, ale kolem bodu E.
Druhá oprava – do výčtu nastavení boty jsem místo probíraného RAMP dal base bevel což je úhel odklonu hrany od skluznice a nemá tam pochopitelně co dělat.
To PetrAT.Hodně výrobců bot mate veřejnost tím, že používá canting v tom smyslu jak píšeš, ale správně to není. Pro zjištění potřeby cantingu se doporučuje například jízda po spádnici na mírném svahu po jedné lyži. Pokud jedeš rovně OK. Pokud tě to přirozeně táhne na jednu stranu, může se jednat právě o problém cantingu.
Jedna převzatá domácí metoda na změření potřeby cantingu. Najděte si střed kolena (pozor není to nutně střed čéšky) a označte si ho. Postavte se v zapnutých lyžácích do přirozeného postoje a přeneste si střed kolena na špici lyžáku. Pokus se kryje se středem boty (je tam obvykle jasně patrný „šev“ z lisování) jste OK.Celý origo text je zde

(jarda, ) Už asi přestanu psát. Dycky vypotím hovadinu a díky nemožnosti editace musím opravovat.Takže nikoliv krýt se se švem, ale být od něj 6mm směrem k palci.

(jarda, ) Přesně – závodníkovi někdo pomůže, nebo má dostatek citu a zkušeností na to, aby si nastavil sám. Ale co ubohá veřejnost? Přitom se opravdu obávám, že rozdíl mezi správně nastavenou botou a špatně ustavenou může mít na jízdu daleko větší vliv než rozdíl mezi X (srovnatelnými) modely lyží. Jestli tady takový odborník je, sem s ním, myslím, že o práci by přes nastupující léto nemusel mít strach 

(PetrAT, ) U současných „závodních“ bot je horní díl napevno sešroubovaný se spodním. Tím pádem při nákleku vlastně dochází ke zborcení tvaru skeletu. Obávám se, že i tady může docházet k nekontrolova­telnému odklonu komínu. Legendy jako Dynafit 3F, Dachstein V3, Kastinger měly pružinu pro nastavení flexe a skelety se nebortily. Nechci srovnávat nesrovnatelné. Ale mám pocit , že u těch starých bot se canting dal nastavit seriozněji. Mimochodem jak to měli dříve vychytané s různou flexí. Dnes na to musejí vyrábět řadu „X“ modelů bot a přitom to dokázala vyřešit jedna pružina 

(ivan, ) PetrAT: zajímavý postřeh. Sice jsem tyhle boty se zadní pružinou nikdy neměl, všechny modely to neměly, ale schválně se na to příležitostně Johanna zeptám. Nějaký důvod, proč se od toho ustoupilo, to mít musí, ať už technický nebo ekonomický. Btw, snad jediný skutečně funkční „canting“ mívaly boty San Marco (patentovaný, na název si už skleroticky nevzpomenu), komín tam dole seděl v takovém plechovém účku a opravdu se vůči spodku skeletu naklápěl, ne deformací plastu jako cantingy dnešní. Přestali to dělat asi tak 1996, důvod taky nevím, ale nedivil bych se, kdyby to byla taky/zase ekonomika… Ale možná i odolnost, přece jenom hejble = potenciální slabé místo a ty síly působící na botu jsou opravdu velké. Kromě toho se změnily i používané plasty kvůli předpisům na ochranu ŽP. Někde jsem četl, že vlastně materiál skeletů kdysi byl kvalitnější než ten současný. A když člověk tu a tam pořád zahlédne 3Fka a pamatuje si, jak dlouho tehdy některé takové sloužily, a s tím porovná ty dnešní praskající, říká si, že na tom něco může být. Jinak „kroucení komínu“ pod lyžařovým tlakem je předmětem Harbovy teorie o botách „lateral“ versus „rotary“, obecně, zejména mimo Ameriku a Harbians, však nesdílené.

(dd, ) Nedávno som od kamaráta, ktorý má bazár , dostal staré prasknuté Dynafity. Chcel som použiť spodok skeletu na výrobu takého kutilského držiaka lyže cez viazanie do zveráka na ponku v garáži na voskovanie . Ako som tie ( svojho času ) superšpertové boty začal rozoberať, zistil som, že plast je totálne krehký. Normálne som tie lyžiarky rozlámal v rukách na doslova na kúsky.

(PetrAT, ) Drolení, nebo praskání bylo typické. Viděl jsem to u 3F a myslím i 2F. Udělalo to i dvěma mým kamarádům. Léty plast začal křehnout.

(ivan, ) Tak jsem tvůj thread z 29. dubna našel na epicu. A musím říct, že mě sice nepřekvapilo, avšak potěšilo, že se naše rady zde (viz např. můj příspěvek Alchymie? Divočina? z 29.3.2008 23:02:16) vlastně kryjí s tím, co píšou i tamější bootfitter specialists: šedá je teorie a zelený strom života, neboli zajímavý Mc Phailův trojúhelník, ale rozhodující praxe na sněhu, takže zkoušej a testuj.
Zvyšovat špičku boty o 10 či kolik mm je samozřejmě takřka nesmysl. Vhodné je používat vázání buďto co nejvíce „rovné“, nebo takové, které lze snadno vepředu zvednout. V tomhle nedám dopustit na Atomic (16,5/16,5 a snadno sehnatelné dlouhé šrouby i do špičky), navíc předozadní posun, fullflex a délková stavitelnost. Ale to už jsem někde psal.
Nechci to tu uměle oživovat, ale neodpustil jsem si potěšením nad shodnými závěry. Btw, máš pochvalu za angličtinu!

(jarda, ) Všechno to mé hledání vhodných teorií, je samozřejmě příprava na zkoušení. Ale rád bych na to šel z obou stran – jasně že první je tovární nastavení. To je samozřejmě vhodné pro všechny a tím pádem zároveň není ideální pro nikoho. Další jsou různé teorie, na kterých se mi líbí, že berou v úvahu i fyziologii konkrétního člověka.
Bohužel? (s otazníkem proto, že jinak se mi ty lyžičky móóc líbí) rossi 9S i 9X co mám, jsou s vázáním FKS a tam je výškový rozdíl pata špička opravdu brutální 1cm, což ve spojení s malou botou dává výsledný „obrovský“ ramp. Nějak mi nejde do palice, proč něco takového vypustili. Naštěstí to vypadá, že zvýšení špičky u podložky na 9S bude relativně jednoduché, takže mám dost prostoru na hraní. A na úpravu je připravený i Salomon 2V, který měl už v základu špičku o 2mm výše než patku. Sice jsem to hned upravil do opačného gardu (jsa tehdy ještě silně ovlivněn funařskými „zákony“), ale zřejmě nastal čas pro návrat a zkoušení. Navíc i samotná špička je výškově stavitelná – hračičkův ráj.
V této době mi nezbývá než sbírat info, teoretizovat a snažit se žít vesele i když mám poruchu Oprava je už ale na obzoru a v koutku duše doufám, že generálka snad ještě nebude třeba, jinak vás tím teoretizováním budu mučit ještě celou příští sezónu.

(ivan, ) Jaképak „mučení teoretizováním“. Naopak dík a uznání za to, že tuhle problematiku nám fandům přibližuješ. A že upozorňuješ i na „pastičky“ některých sestav. Look/Rossi to tak měly vždycky, však také závodní SL deska Rossi měla už před 10 lety ramp negativní (špička výš) kvůli eliminaci.
Btw, uvažuju, že si pořídím (jednu maličko jetou) superobřačku Rossi, a tak si to schválně pohlídám.

(arsi, ) Tiež ma potešilo,keď sme Jardovi stihli poradiť skôr/súčastne ako na Epicu:-)Pripisujem to časovému posunu,chalani spali,tak sme to spichli za nich:-)Niektoré rady sú dokázateľne univerzálne.

BTW:Jarda ani v najmenšom ma teoretizovaním nemučíš,práve naopak.Ešte chvíľu sa v tom našom lyžiarskom harampádí budeš vŕtať a budem sa učiť od teba:-)Okrem toho tu na leto ostávajú len debaty tohoto typu,keď už nám odpadli otázky typu:„Aké lyže si mám kúpiť?Mám 80 kg“:-)Priestor tu ostal pre vás fandov a znalcov.Priznám sa bez mučenia,že ma lyžovanie v lete moc nezaujíma.Ešte,že to tu oživujete.
Jarda veľa úspechov v uzdravovacom procese.Daj sa dokopy(alebo sa nechaj opraviť).Bolo by škoda MLADÉHO nádejného lyžiara.

(jarda, ) To jste mě potěšili, že berete i teoretiky a ten MLADÝ nadějný, dokonce rozesmál. Vloni jsem plánoval, že když se zadaří, tak bych mohl zvládnout ještě tak 3–5 sezón naplno a pak bych měl rychle zklidnit hormon, abych si užil důchodového pojištění, co už čeká za rohem Je fakt, že trochu mi zvedají optimismus borci jako HH a IS, kteří to evidentně zabalit ještě nemíní a do lyžařského důchodu se nechystají.
Já léto přežívám tak, že se snažím pohonit fyzičku na příští sezónu, v zimě ve volném čase raději vyrazím na prkna než do fitka. A jako inspiraci používám hromadu videí ze svěťáku, co jsem během sezóny z TV natočil. Zkoušel jsem i trávu, ale jediný blízký kopec, kde se provozuje, není moc udržovaný a taky jsem na něm po chvilce otrkávání hodil slušný držkopád. Jelo to pěkně, jenom jsem jaksi pozapomněl. že dole bude třeba nějak zabrzdit a smykem to moc nepůjde.
Cca za 3 týdny bych měl definitivně a přesně vědět, jak to bude s opravou tělesné schránky a pak sem hodím příspěvek na téma českého zdravotnictví. Mám dva případy, kde se ukázalo, že není vše úplně v pořádku.

(ivan, ) Tihle dorostenci, co uvažujou, že to brzo zabalí, jsou houby nadšenci. Ale myslím, že při tvém hledání dokonalosti (momentálně vynuceně v teorii) ti to moc nehrozí. Budeš totiž zjišťovat, že určité věci jde dělat ještě lépe, že něco jsi doteď nedělal dobře, že vlastně techniku můžeš pilovat skoro donekonečna… Kdyžtak se někdy koukni na FISových stránkách na výsledky Masters a podívej se, do jakého věku ti nejlepší borci drží důstojné odstupy za nejlepšími mladými ročníky. A to jde o výsledky závodů (ne o nějaké hezky vypadající volné ježdění) a o srovnávání s lyžaři opravdu dobrými, běžné populaci hodně vzdálenými. Je to povzbuzující čtení. A nakonec zmiňovaný Harald Harb se taky drží, ba řekl bych, že to, jak jezdí teď (byť to posuzuju jen z videa a fotek, naživo jsem ho viděl asi před sedmi lety), vypadá líp než kdysi. (Schválně píšu „vypadá líp“, protože to může být dané i lyžemi.) Takže držím palce s rekonvalescencí a lyžuj tady s námi zatím aspoň virtuálně.