Charakteristickým rysem těchto lanovek jsou kabinky oválného tvaru připomínající „vajíčko“. Nasazovány byly především na odpojitelné lanovky, v několika málo případech se ale objevily i na pulzačních lanovkách. Vyráběny byly ve dvou generacích firmou Sigma Plastique (dnes součást skupiny Leitner/Poma) ve francouzském Veyrins a uplatnění našly výhradně na lanovkách firmy Poma. Prototyp kabinky typu SP4 byl vyroben a představen v polovině 60. let a první lanovkou, kde byla tato „vajíčka“ uplatněna, byla dráha La Daille ve Val d´Isere z roku 1966. V polovině 70. let byl typ SP4 nahrazen inovovaným typem SP76, kde byla hlavní odlišností celistvá čelní okna namísto dělených a mírně se lišil i tvar kabinek, který nebyl v horní části tolik zaoblený.


Trasa lanovky Fréjus

Každá z kabinek o hmotnosti 290 kg je tvořena dvěma díly laminátového skořepinového skeletu a má nosnost 320 kg, což odpovídá 4 osobám. Dveře kabinek (ve skutečnosti ale kabinky žádné dveře nemají a potřebná mezera pro nástup a výstup cestujících vznikne rozevřením obou částí skořepinového skeletu od sebe) jsou ve stanicích otevírány automaticky prostřednictvím dveřního mechanismu, jen u prvních lanovek bylo otevírání a zavírání ještě ruční. Každá kabinka je vybavena dvěma koši pro přepravu lyží. Posun ve stanicích byl automatický prostřednictvím staničních dopravníků, zrychlování před připojením k dopravnímu lanu pak probíhalo samotížným principem po nakloněné rovině.


Horní stanice lanovky Fréjus

Jako první „vajíčko“ se v Serre Chevalier, konkrétně v části Villeneuve, rozjela v roce 1968 lanovka Fréjus, zajišťující primární dopravu z údolí do střediska. Dráha o délce 2 500 metrů a převýšení 662 m byla nejprve vybavena modrými kabinkami SP4, které byly později, zřejmě v 70. letech, nahrazeny typem SP76 ve žlutém barevném provedení. Přepravní kapacita dosahuje nepříliš velké hodnoty 765 osob za hodinu, celkem je k dispozici 80 kabinek. Zajímavostí trasy s 27 příhradovými podpěrami je její prostřední část vedoucí nad neschůdným terénem, což si vyžádalo instalaci separátní záchranné lanovky.


Dolní stanice lanovky Aravet

Druhým zbývajícím „vajíčkem“ v Serre Chevaliere je lanovka Aravet, která v roce 1975 nahradila svou předchůdkyni – čtyřmístnou kabinku z roku 1957 vyrobenou firmou Samva v licenci švýcarské firmy GMD Müller. Také na této lanovce s délkou 2 027 metrů a převýšením 596 m již bylo před pár lety vyměněno všech 76 kabinek, byť za shodný typ SP76 – ty byly získány ze zrušené sousední dvouúsekové lanovky Grand Alpe 1+2 v části Chantemerle. Trasu tvoří 18 podpěr vesměs trubkové konstrukce (pouze 3 jsou příhradové). U obou lanovek je vždy pohon umístěn v dolní stanici a napínání mechanickým závažím v horní stanici.


Trasa lanovky Aravet

V letošním roce se Serre Chevalier dočká nové 3,5 km dlouhé moderní 10místné kabinky Pontillas – v souvislosti s tím bude zrušena jednak prototypová lanovka DMC z roku 1984 (ta ukončila provoz již 5. března a ihned poté byla zahájena demontáž její dolní stanice, aby uvolnila prostor pro stavbu stanice nové), ale také žluté „vajíčko“ Fréjus (to má zůstat ještě v prosinci v provozuschopném stavu jako záloha, pokud by se novou lanovku nepodařilo dokončit včas). A protože se v souvislosti se stavbou nové lanovky systému 3S Jandri Express 1+2 v Les Deux Alpes plánuje také zrušení lanovky Oeufs Blanc, bude brzy lanovka Aravet úplně poslední svého druhu ve Francii….


Unikátem v Serre Chevalier byla také lanovka systému DMC Pontillas, která ukončila provoz předčasně již 5. března 2023 a ihned byla zahájena její demontáž