Tento článek vyšel v časopise SNOW 68 (říjen 2012).
Začátky jsou těžké a u telemarku to platí dvojnásob. Pro první seznámení se s materiálem doporučuji krátkou procházku na dojezdu sjezdovky. Telemarkové boty, které na první pohled vypadají jako běžné lyžáky, mají svá specifika. Jedním z nich je „kachní“ zobák na špičce, o který budete ze začátku při chůzi stále zakopávat. Druhou zvláštností je pak měch, který se nachází v oblasti nártu, lépe řečeno hned za prsty, a který umožňuje ohyb boty tak nezbytný pro opravdový telemark. Vězte tedy, že na rozdíl od běžek se na skialpinistickém vybavení telemarkovat nedá. Při tréninku základního postoje záhy zjistíte proč.
Celé kouzlo jízdy s volnou patou tkví v rozložení váhy. Pojďme se
tedy naučit základní telemarkový postoj. Na obrázku č. 1 vidíte, jak by
to mělo vypadat. Lyže jsou paralelně, zhruba na šířku pánve, pro
začátek postačí klidně i trochu užší stopa. Stůjte na naprosté
rovině a snažte se rozložit svoji hmotnost rovnoměrně 
na obě lyže. Přední noha spočívá na celém chodidle,
je mírně pokrčená v kotníku a poněkud více v koleni a kyčelním
kloubu. Snažte se o udržení mírného kontaktu s jazykem boty. Zadní noha
je pokrčená více, ale důležité je, že se opírá o celé prsty
a hlavně o velká masivní bříška za nimi. Jako při chůzi. Zkuste
udělat krok a soustředit se, kde se noha ohýbá, když odlepujete patu od
země, a odkud se odrážíte k dalšímu kroku. Zadní noha slouží jako
opora. Častou chybou vyspělých lyžařů je příliš váhy na přední noze
a pouhé „tahání“ zadní, nezatížené nohy za sebou. Představte si
tedy, že se odrážíte ze startovního bloku nebo že se vaše zadní noha
opírá pokrčená o zeď, která je za vámi. Pamatujme si tedy, že zadní
noha je při telemarkování velmi důležitá. Slouží jako opora a při
pomalé jízdě i jako kormidlo. 
Při telemarku často mluvíme o délce kroku. Jeho správnou délku bychom
měli zafixovat právě při nácviku základního postoje. Mezi patou přední
a špičkou zadní boty by měla být zhruba vzdálenost jedné boty.
Jednoduché měřítko. Přední koleno by mělo být zhruba nad prsty přední
nohy, vaše drahocenné pozadí, které si ještě několikrát při
telemarkových začátcích potlučete, zhruba nad patou nohy zadní. Trup je
ideálně narovnaný, při rychlé jízdě se pak dostane do většího či
menšího předklonu, jak jste zvyklí z lyží. Těžiště byste měli
udržet přesně mezi nohama, tedy uprostřed vašeho telemarkového kroku.
Pokud se předkloníte, více váhy spočívá na přední noze, pokud se
zakloníte, přesune se váha na nohu zadní. Je tedy důležité být hezky
„vybalancovaný“ a s trupem nikam zbytečně nehýbat. 
Základní postoj si nejdříve vyzkoušejte bez lyží a potom s nimi. Pokud
se cítíte nestabilní a nový materiál je pro vás velkou neznámou, zkuste
si cvičení na obrázcích 2 a 3. Tomuto postoji se říká „na pankáče“.
Zkuste pokleknout, uvolnit paty a balancovat pouze na prstech a velkých
bříškách za nimi. Nejdříve s oporou holí, jako na obrázku č. 2,
později i bez nich (obr. č. 3). Na místě si pak můžete zkusit i plynulou
výměnu nohou, tedy zadní se posouvá dopředu a přední dozadu.
V podstatě na lyžích kráčíte. Tohle tzv. překleknutí si zkuste
i přeskokem. Odrazte se od zadní nohy jako od startovního bloku, ve vzduchu
vyměňte lyže – přední za zadní a dopadněte zase na obě, lépe
řečeno trochu více na zadní nohu.
A jdeme lyžovat. Nejdřív zkuste několikrát po sobě sjet mírný svah. Najděte si dojezd do roviny, nebo zastavte pluhem. Jízdu přímo zkoušejte nejdříve alpsky, později telemarkové nakleknutí v dojezdu, nakonec i překleknutí během jízdy. Jízdu v telemarkovém postoji nyní vyzkoušíme i v traverzu. A teď přichází ta nejtěžší telemarková dovednost. Když ji zvládnete, máte vyhráno.
Na rozdíl od alpských lyží musíme při telemarku obě lyže stejně
zahranit. Záměrně píšu, musíme, neb při alpském lyžování bychom
měli, ale pokud to neuděláme, pořád můžeme lyžovat. Při telemarku to
bez zahranění vnitřní lyže prostě nefunguje. Rozjeďte se tedy šikmo
svahem, zaujměte telemarkový postoj 
a snažte se ho udržet po celou dobu jízdy. Přední noha,
tedy ta nižší, se opírá o palec, zadní noha balancuje, opírá se
a udržuje hranění na malíčku. Zkuste traverzovat vícekrát na obě
strany, jak je vidět na obrázku č. 4. Pokud jízdu šikmo svahem ovládáte,
váha je rozložena rovnoměrně na obě lyže a navíc je udržíte stejně
zahraněné, klobouk dolů. Pokud ne, zkuste cvičení, které by vám mohlo
pomoct. Zaujměte telemarkový postoj, vložte hole mezi nohy tak, aby byly po
celou dobu kolmo na osu lyží. Tím zajistíte správnou délku kroku a vaše
hmotnost se lépe rozloží i na zadní nohu. Jak na to, uvidíte na obrázku
č. 5.
Na první lekci už je toho až dost, ale my dnes zvládneme i první oblouk ke svahu. Začněte nejdříve z traverzu. Rozjeďte se a zkuste mírně změnit směr otáčivým pohybem chodidel ke svahu. Postupně posouvejte svůj nájezd blíže a blíže ke spádnici a snažte se tak o stále větší změnu směru. Zadní nohu pak používejte jako kormidlo. Představte si, že jste zadní nohou zakotvili a lyže se otáčí kolem ní. Výsledkem bude to, že se naopak krásně sklouznete na lyži přední a zadní budete otáčet směrem ke svahu.
Nakonec se rozjeďte ze spádnice, jak je vidět na obrázku č. 6. Bude to trochu těžší. Začněte na plochách, rozjeďte se a poté zahraňte obě lyže mírným pohybem kotníků, kolen a boků směrem dovnitř oblouku. Nezapomeňte se při hranění soustředit na palec přední a malíček zadní nohy. Otáčejte přitom chodidly směrem ke svahu a… Zatáčíte! Zkuste si oblouk ke svahu na obě strany. A pokud se vám to daří, vyčkejte trpělivě na další vydání časopisu SNOW, kde se budeme věnovat navazovaným obloukům a začneme seriozně telemarkovat. Do té doby nezapomeňte, že „polovina vázání, dvojitá zábava“!
Všechny díly seriálu Skiwithme najdete na www.snow.cz/skiwithme
Projekt Ski with me
Nejstarší technika lyžování, před více než sto lety překonaná moderní alpskou, se v posledních letech vrací na zasněžené svahy s veškerou svojí elegancí i dravostí, podpořenou moderním materiálem. Projekt Ski with me nabízí přednostně čtenářům snow vyzkoušet na vlastní kůži, jak lyžovali naši prapředci, ale i novou alternativu pro hledače výzev nebo pro ty alpským lyžováním znuděné. Telemark je i skvělým tréninkovým prostředkem pro pokročilé lyžaře i závodníky a uvidíte, že po několika hodinách s volnou patou získáte na alpských lyžích úplně jiný pocit. Pojďte zkusit vše, o čem čtete, na vlastní lyže pod dohledem předního odborníka na výuku lyžování a telemarku, Ondřeje Nováka.
Ondřej Novák: Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii. Autor projektu Skiwithme.cz, spolumajitel lyžařské školy.
Loni jsem psal, že to je házení flinty do žita
říkat čtenářům lyžařského časopisu, jak by měli nejlépe lyžovat.
Všichni už to přece nějak umí, kopec sjedou, většina z nich i ten
nejprudší. Přesto se vás několik přihlásilo, byli jsme si spolu
zalyžovat a zdá se, že to bylo i přínosné. Nejen pro vás, milí
čtenáři, ale i pro mě.
Letos je můj seriál zacílen na praxi ještě více. Na následujících
stranách a v následujících číslech časopisu se vám budu snažit dát
jednoduchý návod, jak se naučit telemarkovat. Tentokrát bez pocitu házení
flinty do žita, neb se vsadím, že většina z vás na „rozbitých“
lyžích, jak jim přezdívají všichni zarytí odpůrci telemarku, nikdy
nestála. Proto doufám, že nezůstanete sedět doma za pecí, odložíte na
chvíli váš oblíbený časopis a přijedete za mnou na hory, uvolnit nejen
patu, ale i mysl. Neb ten nejznámější telemarkový slogan jasně praví:
„Free your heel, your mind will follow!“
Takže pojďte si se mnou zalyžovat... Ski with me!
