Tento článek vyšel v časopise SNOW 89 (říjen 2015).


V pořadí pátý ročník seriálu Skiwithme jsem opět zaměřil na cvičení, a protože jste jako čtenáři stále více zkušení, pustíme se občas i do trochu neznámých vod a experimentů. Každý článek bude letos zase doprovázet výukové video, a pokud budete potřebovat odborný dohled, rád vás uvítám na kopci. Volné termíny, stejně jako všechny starší články, najdete na webu www.skiwithme.cz.




Dnes vám budou zkrátka stačit jen dobře ochozené lyžáky, které výborně kloužou (většinou na zledovatělém parkovišti, a když zrovna nechcete), a hůlky. A pokud jste dobře vybalancovaní, nebudete potřebovat ani ty. Lyžování v sobě ukrývá mnoho kouzelných detailních pohybů, které se pak často ukážou jako stěžejní. Za jeden z nich považuji pohyb chodidly, se kterými souvisí aktivita kotníků, pocity zatížení a odlehčení na palcové a malíkové hraně nebo jednoduché kroužení dolními končetinami, jež zavlékají imaginární branky kdesi daleko vedle nás, vrací se zpět pod náš trup, a tvoří tak oblouky. Vše právě popsané je velmi pocitovou záležitostí, možná i těžko předatelnou a drilovatelnou, přesto na relativně jemnou motoriku dolních končetin kladu při výuce důraz. Tyto pohyby totiž nesouvisí pouze se samotnou tvorbou oblouku, ale i se zatížením lyží a následnou tvorbou tlaku na nich.

Bez lyží

Zkuste lyžovat bez lyží. Najděte si prudší svah s tvrdým povrchem, kde se nebudete bořit, ale dobře klouzat, a zkuste kratší i delší oblouky. Soustřeďte se zejména na pohyb obou chodidel, kterými překlápíte boty na jejich „hrany“. Samotné boty postrádají vykrojení a nezatáčí. Nezbývá než vyvinout tuto aktivitu sám. Aby boty zatočily, zkuste otáčet oběma chodidly tam, kam chcete jet. Postupně se snažte o co nejkulatější trajektorii a soustřeďte se na to, že se pod vaším klidným trupem budou nezávisle otáčet jen dolní končetiny. Ty se otáčí téměř kolem středu vašeho chodidla. Tedy ne pouze paty ven z oblouku, ale zároveň i špičky dovnitř. Pokud se otáčíte celí od hlavy až k patě, nebude to později na lyžích fungovat.


Stopy po jízdě bez lyží

Bez lyží lze výborně trénovat i překlápění chodidel ze strany na stranu. Tato aktivita vychází i z kotníku, který není v botě zas tak nepohyblivý, jak se často nesprávně traduje, ale umožňuje kromě pokrčení a natažení i mírné (zhruba 3 až 5 stupňů) boční pohyby, tzv. supinaci a pronaci. Soustřeďte se při překlápění na to, aby více zatížené bylo vždy chodidlo jedoucí po palcové hraně. Naopak si můžete při jízdě představit, že vás u slavnostní večeře svědí malíček na noze, a protože se nemůžete jen tak sehnout pod stůl a podrbat, snažíte se malíček po nenápadném vyzutí boty třít o koberec. Podobný pohyb byste měli udělat s vnitřním chodidlem, které je v oblouku na malíkové hraně. Kromě aktivní práce s oběma nohama tak dojde i ke správnému rozložení hmotnosti na lyžích. Pocitově důležité jsou pak zvýšený tlak na velkém metatarsu za palcem vnější nohy v oblouku a „svědění“ na malíčku vnitřní.

S lyžemi

Až pojedete na lanovce, vyzkoušejte si, jak dokážete ve vzduchu otáčet oběma lyžemi a jaké pohyby k tomu potřebujete. Rozjeďte se pomalu dolů a začněte zkoušet stejné věci, které jste dělali předtím bez lyží. Zkuste nejdříve pomalé smýkané oblouky a namísto odsouvání patek, nebo dokonce jen patky spodní lyže, na které jste byli zvyklí, zkuste otáčet obě nohy do směru jízdy. Zaměřte se zejména na „podrbání“ malíčku vnitřní nohy a otáčení vnitřní lyže kolem něj. Pomůže vám to hned v několika věcech. Vnitřní lyži budete mít pod kontrolou, naučíte se ji vnímat a pracovat s ní a navíc vás přestane předbíhat. Na vnější nohu téměř zapomenete, ta začne sledovat tu vnitřní, a aniž byste se o to nějak snažili, bude více zatížená a vy o ni budete více opřeni. Z pomalé rychlosti přejděte do větší, přestaňte smýkat a zkuste oblouky po hraně. Opět se soustřeďte na palcovou a malíkovou hranu svých chodidel, a až budete mít dostatek rychlosti a rytmus v kratších obloucích, zkuste s chodidly kromě jejich naklápění i kroužit. Za chodidly budou následovat kolena i boky, tedy celé dolní končetiny budou velmi efektivně sledovat dráhu lyží, které se odmění zavřenými oblouky po hraně, a zároveň začnou odjíždět dále od vašeho těla. A tento pocit na závěr je právě tím „nepopsatelným“, o čem jsem mluvil na začátku. Zkuste zkrátka trochu experimentovat. Když rozhýbete svá chodidla a jízda po hraně začne být o mnoho snazší, zkuste lyže urychlit a zakulatit poloměr oblouku právě otáčivým pohybem celých dolních [* končetin, jako kdybyste jeli pomalu a chtěli lyžemi jen otáčet a smýkat. Při experimentech ale nezapomeňte, že musíte být dostatečně zpevněni v horní polovině těla, abyste se dokázali na konci oblouku ubránit silám, které „točení nohama“ při rychlejší jízdě vyvolá, a neskončili tak na vnitřní.

Japonec na konec

Právě klouzání na chodidlech, otáčení a jejich překlápění vede ke kvalitnímu ovládání lyží a stabilnímu postoji. Lyžování není zdaleka o sledování skutečnosti, která lyže je zrovna více zatížená a kdy a jak je třeba hmotnost přenést, ale o pohybu obou dolních končetin do směru, kam chci jet.



Všechny díly seriálu Skiwithme najdete na www.snow.cz/skiwithme





Projekt Ski with me

Nejstarší technika lyžování, před více než sto lety překonaná moderní alpskou, se v posledních letech vrací na zasněžené svahy s veškerou svojí elegancí i dravostí, podpořenou moderním materiálem. Projekt Ski with me nabízí přednostně čtenářům snow vyzkoušet na vlastní kůži, jak lyžovali naši prapředci, ale i novou alternativu pro hledače výzev nebo pro ty alpským lyžováním znuděné. Telemark je i skvělým tréninkovým prostředkem pro pokročilé lyžaře i závodníky a uvidíte, že po několika hodinách s volnou patou získáte na alpských lyžích úplně jiný pocit. Pojďte zkusit vše, o čem čtete, na vlastní lyže pod dohledem předního odborníka na výuku lyžování a telemarku, Ondřeje Nováka.







Ondřej Novák: Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii. Autor projektu Skiwithme.cz, spolumajitel lyžařské školy.