Sjezdovky:
Sjezdovky zledovatělé ve spodní části. Ve slušném stavu drželi č. 33
Valenu - 950 metrů (jen její půlku, modrá), pak byla sjízdná č. 34
Valbiolo - 2 700 m (modrá). Tato sjezdovka končí ve 2 242 metrech, kde se
přesedalo na č. 36 Contabbandieri - 1 800 m (červená), která končí ve 2
577 metrech a ta byla v nejlepším stavu. Je tam i sjezdovka Alpina 4 500
metrů dlouhá, ale její konec byl úplně bez sněhu. Na druhé straně je
Paradiso, které je údajně čtvrtá nejprudší sjezdovka v Itálii, ta byla
ve velice dobrém stavu, ovšem až na její dojezd ke kabince, to bylo jako
když jedete po silnici posypané jemnou drtí. Jediný způsob jak to jezdit
bylo, že se odbočilo na sjezdovku č. 38 Variante Paradiso a jelo se po modré
na prostřední nástupní stanici lanovky z Ponte na Tonale. Nahoře jste
vystoupili, nazuli lyže, zase sundali lyže, přelezli silnici a jeli znova
nahoru... Jel jsem i na ledovec Presena, ale tam po celý pobyt fakt hodně
silně foukalo, ledovec je hodně tvrdý, veškerý volný sníh vitr vzal
pryč.
Pod ledovcem ve výšce cca 2 700 m mají projetý okruh na běžky o délce cca
1,5 km, chtěl jsem ho vyzkoušet, ale vichřice nás odtud doslova smetla.
Ještě musím uvést, že na Valeně je v úterý a ve čtvrtek večerní
lyžování od 20:30 do 23:00 hodin, tam jezdili většinou Češi a
Slováci.
Schválně se mi ani nechce psát o sjezdovkách nad Ponte, jednou jsme
omylem jeli dál, že si jako vyjedeme vajíčkem až z Ponte. Sjezdovky
totálně ledovaté, jako připravené na světový pohár, kde mají problém,
aby jim vydržely dvě kola, tady jich mohli jet klidně 5 za sebou a i
závodník s vysokým číslem by měl šanci. Byl jsem tam totiž se svými
dětmi, lyžují hodně dobře, ale tenhle zážitek si budou jistě dlouho
pamatovat...
Sněhové podmínky:
Podmínky mizerné - 1 800 metrů nad mořem je málo, lyžování začínalo
někde ve 2 200 metrech. Nevím, jak někdo velebí Rakousko apod. - jedině
někde nahoře, sníh prostě letos není... Jak jsem již psal výše, situace
se začala lepšit, až když v pondělí pustili děla, tak od středy už to
začalo být docela v pohodě. Ještěže pondělí a úterý jsme měli
azuro.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jsou tam od muzeálních kusů až po moderní vajíčka (z Ponte, na
Paradiso) a pak je ve výstavbě vajíčko z Paradisa na Presenu.
Zalidněnost:
Lidí tam moc nebylo, lyžování bylo bez front.
Občerstvení a aprés-ski:
Jídla v restauracích se dala pořídit okolo 10 euro.
Doprava do střediska a parkování:
Mám to nějakých 870 km, celou cestu tam silný vítr a déšť až k
Innsbrucku, pak bylo slunečno a jarní počasí. Cesta domů začátek na
sněhu a pak déšť a sníh, ale za Brennerem už bylo sucho a doma jsem byl za
10 hodin.