Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Jako každý rok, tak i letos jsem se vydal do Livigna. Tentokrát na 14 dní, vzali jsme si i běžky. Sněhové podmínky jsme měli zjištěné, že nejsou nic moc oproti optimálnímu stavu. Prostě v Livignu nespadla téměř žádná vločka přírodního sněhu. Dopoledne jsme sjezdovali a odpoledne jsme byli na běžkách, zde se dala při tréninku pozorovat česká repre. Ale to hlavní z celého našeho pobytu bylo, že jsme chytili 14 dní slunce, pouze ve středu 16.12. nám dopoledne slabě sněžilo, odpoledne už zase svítilo.
Sjezdovky:
V době našeho příjezdu na Carosellu byla otevřená pouze sjezdovka Federia, a to pouze její hlavní část pod lanovkou. A pak jezdila třísedačka, která je spíš přibližovací k Federii a ta byla vysněžená pouze ze své poloviny. Carosello nejezdilo a ani se moc nesnažili se zasněžováním, mysleli, že jim tam něco spadne. Nervózní začali být až druhý týden mého pobytu, to když zjistili, že letos asi chumelit nebude a Vánoce se blíží. Tak to spustili všechna děla po celém středisku a v noci to po Livignu hučelo jako v úle. Postupně rozjeli sjezd z Carosella, a to do půlky a ještě jenom půlku sjezdovky....
A pak na straně u Carosella byla zasněžené spodní louky s kotvami a sedačkami, které jsem vždy v dobách hojnosti přehlížel. Musím ale konstatovat, že na některých je parádní svezení, a to hlavně z toho důvodu, že všichni se hrnuli na hlavní kopce, na kterých bylo přelidněno a ještě jste si o kameny, kterých bylo dost, zničili lyže. Tady na těchto loukách toto nehrozilo - o kravinec si lyže nezničíte. Na této straně jezdily ještě kabinky Tagliede a Cassana. Tagliede se dala sjet až od vrchu, ale je úzká a byla brzo zničená.
Na druhé straně na Mottolinu se jezdilo pouze pod kabinkou a pak jezdilo ještě Trepalle. Postupně rozjeli sjezdovku Monte Sponda a z té se potom dalo přejet úplně šíleným přejezdem až k černé sjezdovce Valfin Monte Neve, kterou potom v druhém týdnu mého pobytu vysněžili, ale všechny tyto sjezdovky byly zledovatělé a vyplotnované. Nezměkly, protože na ně neposvítilo slunce. Nejlepší svezení bylo na Trepalle. Zde od 8:00 hodin svítilo slunce a dalo se docela slušně zalyžovat, ale max. do 10:30 hodin - to se tam již nahrnulo obrovské množství lidí. Všichni prostě chtěli jezdit Carosello nebo Motolino, i když mnohem více vzhledem k umění některých lyžařů (hlavně polských) by jim slušely již víše zmíněné dolní louky, ale s tím by se asi nemohli chlubit....
Sněhové podmínky:
Jak jsem již uvedl, sníh přírodní téměř žádný, vše jen technický sníh. Sjezdovky až na pár vyjímek vysněžené v omezeném profilu. V době našeho příjezdu a pak celý týden docela v noci mrzlo přes -10 stupňů. Takže sníh byl docela kvalitní, ale moc zasněžování nedávali. Druhý týden přišla obleva kdy v noci bylo max. - 3 stupně a ve dne + 6 stupňů. Takže sníh začal tát a když ho měkký přejeli rolbou, tak se ze sjezdovek začaly tvořit ledové desky, na slušných lyžích se to dalo jezdit bez problémů, ale zase hrozilo jejich zničení. Vím o čem mluvím, zkusil jsem obě varianty.
Co se týká běžeckých tratí, tak nastříkali 6 km okruh, na kterém se odjela La Sgambeda, byl parádní zážitek vidět celý výkvět klasických laufařů na vlastní oči. Lepší svezení bylo první týden, druhý se již na kvalitě sněhu začala projevovat obleva. A i na těchto tratích bylo docela dost kamínků.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky vše při starém, pouze se na příští sezónu z vrcholu lanovky Valfin Monte Neve staví nová lanovka a sjezdovka na druhou stranu tohoto kopce. Tak uvidíme.
Zalidněnost:
Lidí bych řekl, že bylo méně něž minulé roky, ale stejně se to na sjezdovkách neprojevilo, protože jich bylo otevřených žalostně málo....
Občerstvení a aprés-ski:
Dávali jsme si na Mottolinu kapučíno za 2,20 eur a čokoládu bez šlehačky za 4 eura, pak jsem to ale vymyslel trochu jinak. To samé jsme si dávali v kavárně pod sjezdovkou v Trepalle. Pouze s tím rozdílem, že kapučíno bylo za 1,5 eur a čokoláda i se šlehačkou za 3 eura, bez šlehačky ji tam pořídíte za 2,50 eur.
Doprava do střediska a parkování:
Dopravu jsme letos také pozměnili a vzali to přes Passo Forcola, najedete sice o 40 km více, ale nemusíte platit za tunel 42 eur. Stačí když v Zernezu zabočíte na St. Moritz. Že se tudy dá jet do Livigna, tam nenajdete napsané - Švýcarům jde na prvním místě o peníze za tunel. Tuto trasu doporučuji, je to zase něco jiného. Ovšem na cestu zpět jsme byli nuceni jet tunelem, ve středu 16.12. napadly asi 3 cm sněhu a to již bylo pro Švýcary důvodem Passo Forcolu až do dubna příštího roku uzavřít, přitom Bernina jezdí vesele dál... Takže jsme si při cestě domů koupili tunel (jednu cestu za 30 eur), ale nevadí, přes Forcolu je to fakt hezká cesta.
Po středisku jsem jezdil vlastním autem, odmítám v teple, co panovalo, a beze sněhu šmajdat v lyžácích a potit se. Takhle jsem jezdil v pantoflích a převlékal se u sjezdovek. Při ceně nafty 0,777 eur... A když nakoupíte v Coopu za určitou částku, tak vám ještě dali papír, na který můžete se slevou natankovat u firmy ERG se slevou.
I v týdnu plném sněžení a mlhy se dalo v Livignu na sjezdovkách až překvapivě zdařile lyžovat. K příjemnému pobytu přispěl i objev několika malých horských chat s vřelou atmosférou a překvapivě přívětivými cenami.
Většina lyžařů jsou zde Češi a Poláci 
. Nejezdí
vsechny vleky ani nejsou otevřené všechny sjezdovky - v minulých letech, kdy
napadlo ještě méně sněhu, tak alespoň zasněžili pořádně umělým
sněhem - letos to hodně zanedbali. Zalyžovat se dá, ale už jsem zde zažil
lepší podmínky. Co potěší, jsou pořád ceny espressa a cappuccina na
sjezdovkách - nejlevnější je espreso za 1 euro na svahu u modrého vajíčka
směrem k jezeru, jinde od 1,2 eur, capuccino od 2 eur, bombardino 5 eur.
Návštěva latterie opět nezklamala - poháry od 5,9 eur (vyfoceno coppa
biscotto za 6,9 eur). Celkově spokojenost s předvánoční atmosférou, ale
lyžařská spokojenost jen průměrná.
Byli jsme tu v lednu 2024 poprvé a po asi 10 návštěvách Kronplatzu a oblasti Dolomiti Superski celkově to byla příjemná změna. Nyní v prosinci 2024 jsme zklamaní, sjezdovek je tady málo puštěných, nezasněžovali, jak by měli, čekali na přírodní sníh, který nenapadnul, proto na zprovozněných sjezdovkách hromada lidí, rychle rozjezděné a muldovaté. Zkoušeli jsme projet všechny otevřené svahy, ale situace stejná, plné skibusy, lidi naštvaní... Skipas zdarma v tomto případě nebyla úplně výhra, na Kronplatzu jede 90 % sjezdovek, tam by bylo jiné lyžování... Ale jak tady někdo psal, taková situace tu nebyla 20 let, no příště už v prosinci zkrátka jinam...
Livigno až do úterka zasněžovalo jen minimálně, ale pak spustili všechna děla, co byla. Těch pár otevřených sjezdovek ztvrdlo a staly se téměř nezničitelnými, ovšem chtělo to mít ostré lyže.
Tak letošní Livigno je celé jiné oproti minulým létům. Tak málo sněhu tu za 20 roků nepamatuji. Ale docela mrzne, tak jsem si myslel, že to rychle dostříkají, ale moc se do toho nehrnou.
Po sérii zkušeností s mizerným počasím i sněhem jsme se rozhodli dát na známé, kteří tvrdili, že dlouhá cesta do Livigna se vyplatí... A ukázalo se, že měli pravdu. Kvanta sjezdovek, úžasné výhledy, sníh všude, minimální čekání na lanovky, zábava na svazích i pro děti, pocit absolutního bezpečí a ne...
Poprvé jsem se známými vyrazil do Livigna s CK. Už tak byli třikrát, takže všechno znali a věděli. Cesta autobusem je pro skoro dvoumetrové chlapy celkem utrpení a sebemrskačství, ale pro vidinu skvělého lyžování se to dá přetrpět. Bydleli jsme v hotelu Silvestri*** - skvělé jídlo, ubytování, zatepl...
Zažil jsem pohádkový týden v Livignu - počasí stále super, buď azuro, nebo oblačno, až nakonec pátek se nepovedl.
Opět jsem jako každý rok v Livignu - letos je to fakt super, sněhu je oproti minulým letům docela dost. Celou sobotu sypalo, již jsem zde byl od dopoledne, tak jsme udělali welcome party. A lyžovali jsme od neděle, kdy od rána bylo azúro, prostě nádhera a kdyby jenom azúro, nebyli dokonce ani skoro ...
Tak už jsem z Livigna doma. Na začátek sezóny to nebylo špatné - nečekal jsem super sněhové podmínky, a tak můj týden splnil očekávání. Už jsem zažil všechny sjezdovky samý šutr, ale počasí se vyvedlo - tři dny mraky a sníh, někdy i silný vítr a tři dny byly za odměnu.
Hned po příjezdu do Livigna nás překvapilo, že není nikde moc sněhu, a ráno se naše obavy potvrdily. Oproti loňsku je sněhu všude žalostně málo
Tak jako jsou po roce Vánoce, tak jezdím pravidelně do Livigna, kde už jsem jako doma. Vyjeli jsme už v pátek 2. 12. 2022, a to zrovna u nás chumelilo, a tak cesta až na hranice do Rozvadova nestála za nic. V levém pruhu cca 5 cm sněhu. Ale za Rozvadovem jako mávnutím kouzelného proutku jen mokrá si...
Cesta z Olomouce přes Mikulov a St. Johann bez problémů. Jenom v motorestu Mondsee vyžadují Greenpass (stačí Tečka a QR kód). Na hranicích klid bez kontrol. Před tunelem v 16:30 hod. jen 5 min čekání. Za tunelem před pokladnou fronta asi 3/4 hod. Při ubytování v soukromí zase Tečka s QR kódem. U některých hotelů ve venkovním sezení vyžadují Tečku s QR kódem. Ve skibusu, obchodech, kabinách je vyžadován respirátor. Na sjezdovkách pivo nebo bombardino lze koupit. Lyžování samozřejmě vynikající, méně lidí než v minulých letech. Cesta zpět přes Kufstein horší. Za Kufsteinem asi hodinová kolona. Pak až do Salzburgu hustý provoz, takže max. 70 km/hod. Za Salzburgem už pohoda, malý provoz.
Cesta z Brna - bez problémů, nikde nikdo nic nechtěl, ani jedno zdržení na hranicích, nikde žádný doklad/papír/covid pass. To samé nazpět (což je samozřejmě asi věc náhody, bez papírů a testů bysme nejeli). Na místě je nutné v restauracích ve městě a dole u hlavních lanovek ukazovat Covid pass (při...
Ve středu padal sníh od rana, a to fakt hodně, do večera přibylo v Livignu cca půl metru.
Je tu fakt moc lidí a málo sjezdovek, takže fronty jsou velké. Použil jsem "variantu Špindl", se kterou se dalo něco najezdit a ne jen stát ve frontách. Ráno v 8:25 už jsme nazouvali lyže a celkem to šlo bez lidí až do 10:30 hodin, to už se nahrnuli všichni. Do 12:00 hodin to šlo, pak už fronta na l...
Zase po roce v Livignu, vlastně po dvou. Jsem ale docela zklamaný, je tady neuvěřitelně přelidněno, zřejmě kvůli uzavřeným areálům v Rakousku.
Čtvrtý den naší lyžařské dovolené jsme opět zavítali do Livigna. A opět jsme byli maximálně spokojeni, vrátili jsme se na místa, která se nám líbila v pondělí a prozkoumali další zákoutí.
Moc hezké středisko. Nám se zde líbilo nejvíce. Středisko lze objet celé dokola během jednoho dne, ideální pro lyžařské safari.
Dlouhodobě hodnotím středisko dobře, ale tento den mě Livigno zklamalo. Zřejmě sněhové podmínky na sjezdovkách utrpěly předchozím větrným počasím. Dalším problémem byla nefunkční lanovka č. 16, která jinak bohatý výběr sjezdovek výrazně omezila, protože ze strany Carosella se k odlehlejším sjezdovká...
Itálie 
Vercorin