Sjezdovky:
Sjezdovky žádná sláva, nejsou ve svých plných šířkách a upravují
je tak, že projede rolba max. dva pásy manžestru. Například červenou
Autostrádu nechali bez úpravy, doufám, že sjezdovky upravují aspoň
obden.
Sněhové podmínky:
Sněhu uvádějí nahoře cca 70 cm a dole 40 cm, což docela odpovídá. Je
to však přemrzlý ledovatý podklad z technického sněhu, na kterém je
trocha přírodního sněhu, co spadla ze soboty na neděli. Ale vzhledem k
přelidnění jsou dost brzy muldy. Stále jsou puštěná sněžná děla.
Běžecké tratě jsou naopak super, upravených je okolo 20 km a je to pěkné
svezení až k Forcole.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V neděli ráno na Carosellu vyžadovali roušky, kontrolovali QR kódy s
očkováním. Ale okolo oběda už nikde nikdo. V kabinkách lidí jako nikdy,
to samé jsem dnes zažil na Mottolinu, hrozný nábuch v kabinkách. Na
sedačkách se dá eliminovat, že s vámi nikdo cizí nepojede, v kabince
nemáte nárok. Na sedačkách nikdo nic nekontroluje.
Zalidněnost:
Středisko narvané k prasknutí. Přeplněné jezdí nejen kabinky, ale i
autobusy. Je tu hrozně Poláků, ti se ničeho nebojí. Čeština je tu slyšet
méně. Jinak převažují příšerní lyžaři, sanitky jsou dost slyšet a
každý den byl i vrtulník.
Občerstvení a aprés-ski:
Nikam zbytečně nelezu. Nechci nic pokoušet...
Doprava do střediska a parkování:
Cesta super, bylo sucho, tak jsem to vzal přes Garmisch, v Zernezu na
Berninu, Tirano, Bormio a přes Passo d´Eira do Livigna. A zpátky se uvidí
podle počasí. Chtěl jsem zkusit něco jiného. Cena nafty cca 26 Kč.