Sjezdovky:
Sjezdovky jsou téměř ještě všechny v provozu, jen už se uzavřela
modrá z Trepalle, co vede dolů ke kabině na Mottolino. Na Carosselo jsem
ještě nešel, je to jižní svah. A asi ani nepůjdu.
Sněhové podmínky:
Sněhu je na Mottolinu dostatek, ráno přemrzlý, je potřeba mít
nabroušeno, ale je to teda jízda dolů. Postupem času jak na sjezdovky
svítí slunce, tak měknou - první na řadě je sjezdovka do Trepalle, pak
modrá na Passo Eira a zbytek drží celý den, hlavně ty černé až vzadu,
tam je to teda jízda. Moc si to tu užívám, na lyžování v Čechách už
nemám náladu, když čtu ty zoufalé reporty ze Špindlu, co jim zase
nepustili, prostě už ne...
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Všechno tu jezdí bez závad, nemá to chybu.
Zalidněnost:
Lidí je tu docela málo, ještě víkend bylo více, ale místní šli do
práce a turistů je tu málo. Paráda!
Občerstvení a aprés-ski:
Na jídlo sjíždíme do Trepalle do restaurace Trela, super pizza, pivo,
káva a proseco. Doporučuji!
Doprava do střediska a parkování:
Cesta sem po suchu. Co bylo překvapení, že Mnichov byl celkem bez velkého
provozu. Ono už 2,2 eura za palivo bolí i Němce. Tady nafta stojí
přijatelných 1,6 eura a benzín 1,5 eura. Všude jezdíme autem, skibusy mají
velké intervaly a nesnáším je.