Sjezdovky:
I přes bídné sněhové podmínky jedou všechny sjezdovky. Podklad je
tvrdší. Některé pisty mají sotva poloviční šíři.
Svůj svah si tu určitě najdou jak méně zdatní lyžaři, spíše na straně
Carosello, tak sportovněji založení sjezdaři. Na obou svazích.
Sněhové podmínky:
Pokud nyní jedete do Alp a tajně doufáte v dostatek sněhu, budete
zklamáni. Zázrak se nekoná. Místní údajně pamatují takový nedostatek
sněhu naposledy v sezoně 2002. Livigno je v očekávání poloviny února, kdy
by mělo být podstatně chladněji a může se plně zasněžovat a snad
příjde i sníh.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V celém středisku jsou tři kabinky. Nespočet sedačkových lanovek i na
krátkých modrých tratích. A jen pár malých vleků.
Zalidněnost:
Zřejmě vzhledem k panujícím sněhovým podmínkám je takřka všude
liduprázdno. Co se týče sjezdovek, jsou nejvíce zalidněné modré pisty.
Ale i tak jezdíte bez čekání, nahoru dolu. Žádné fronty. Není problém
jet na šestisedačce sám.
Procházka podvečerním Livignem je klidná a pohodová. Hodně budete slýchat
polštinu, češtinu. Těchto návštěvníků je tu převaha.
Naše ubytování v hotelu Alpen Village mělo jako vše, kladné i stinné
stránky. Hotel je na svahu Mottolino, s nádherným výhledem do údolí,
kousek od lanovky a černé sjezdovky. Pokud budete lyžovat na svahu Mottolino,
jdete na lyže i z lyží přímo od hotelu. Hotel je několik budov
propojených chodbami...zvláštní stavba. Pár dní budete bloudit. 
Po lyžích
bazén, venkovní vyhřívaná výřivka či masaže jsou příjemné
uvolnění.
Strava - pestrost, množství, kvalita...na jedničku.
Vlastní pokeje, malé. Tudíž málo prostoru a možností zavěšení a
sušení věcí po lyžování. Suché prostředí. Pokud vás ubytují, jako
nás, v budově kde jsou Poláci a parta mladých Italů, máte zajištěné,
že se nevyspíte. Recepce to neřeší...
Lyžařské nádobíčko uložíte v prostorné a vyhřívané lyžárně
uzavřené kodovanými dvěřmi.
Měli jsme i "nepříjemnou" zkušenost zjistit jak pracuje horská služba,
místní klinika, potažno naše delegátka.
Kamarádka si na svahu zlomila kotník. Výše zmiňované složky fungovaly
naprosto skvěle. Převoz pacienta do ČR bez problémů. Moc všem
děkujeme
Občerstvení a aprés-ski:
Pro nás byla ideální forma polopenze na hotelu, kde jsme byli ubytovaní.
V poledne stačilo dát si něco menšího na sjezdovkách, nebo pod sjezdovkami
v hospůdkách. Počítejte s tím, že jste na dovolené v zimním středisku a
připravte se tak na adekvátní ceny.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta do Livigna - Wien, Salzburg, Innsbruck, Švýcarko a tunelem Munt La
Scher.
Pokud pojedete v sobotu, už před Salzburgem čekejte kolony až za Innsbruck.
Zde naberete s přehleden hodinu...hodinu a půl navíc. Průjezdnost tunelu,
který je jednosměrný, je v sobotu 5-9 h z Livigna a 11-17 h do Livigna.
Parkování bylo všude bez problémů. Neřešili jsme skibusy. Autem jsme
zaparkovali vždy pod sjezdovkou popř. lanovkou, kterou jsme si vybrali.
Doporučuje se spočítat si trošku cestu. Dojet do Livigna tzv. se suchou
nádrží a tam si nabrat plnou za cenu cca 0,68 euro. Supr cena. Jen si
připočítejte 42 euro při vjezdu tunelem do Livigna a 28 euro pří výjezdu,
a kde je výhoda za natankované phm??
Itálie 
. Nejezdí
vsechny vleky ani nejsou otevřené všechny sjezdovky - v minulých letech, kdy
napadlo ještě méně sněhu, tak alespoň zasněžili pořádně umělým
sněhem - letos to hodně zanedbali. Zalyžovat se dá, ale už jsem zde zažil
lepší podmínky. Co potěší, jsou pořád ceny espressa a cappuccina na
sjezdovkách - nejlevnější je espreso za 1 euro na svahu u modrého vajíčka
směrem k jezeru, jinde od 1,2 eur, capuccino od 2 eur, bombardino 5 eur.
Návštěva latterie opět nezklamala - poháry od 5,9 eur (vyfoceno coppa
biscotto za 6,9 eur). Celkově spokojenost s předvánoční atmosférou, ale
lyžařská spokojenost jen průměrná.
Stuhleck
