Campiglio Dolomiti di Brenta aktuální report z 29.02. - 01.03.2016

Sjezdovky:

Folgarida Marilleva

• malá houpačka přes vrcholy Monte Spolverino a Monte Vigo s lehkými páteřními červenými sjezdovkami, cvičnými loukami, ale i třemi poctivými černými, zbrusu novou je přímá Little Grizzly z Monte Viga směrem k Marillevě
• z červených sjezdovek vyniká uprostřed areálu délkou i svižností Mastellissima, naopak záludná je jižně orientovaná Malghette, která slouží pro přejezd do Madonny a hned zrána se tak dokáže proměnit v boulové pole

Madonna di Campiglio

• terénní mísa, obkroužená sjezdovkami a hlavně krásným panoramatem v podobě skalních věží Brenty
• všechny 4 lyžařské lokality jsou pospojované do půlkruhu, kterým se dá pohodlně přejíždět oběma směry
• Passo Groste a Pradalago mají podobu rekreačních plání s dlouhými sjezdovkami mírného až velmi mírného sklonu a zrovna tak dlouhými lanovkami, sportovnější a členitější terény se soustředí kolem Monte Spinale a Cinque Laghi
• velmi atraktivní je severní svah Spinale s dlouhou červenou sjezdovkou a černými „zkratkami“, ještě příměji se z vrcholu spouští černá „direttissima“ s dojezdem o sklonu letmého kilometru, naopak horní pasáž je příjemně svižná
• sportovnější úseky mají i tratě v lokalitě Cinque Laghi v čele s černou „stěnou“ z nově zpřístupněného vrcholku Pancugolo, z níž se pokračuje buď po slalomáku Miramonti nebo po „obřákové“ červené Nambino

Pinzolo

• hlavní červené sjezdovky na obě strany z vrcholu Doss del Sabion jsou pohodového charakteru, opravdu náročné jsou zato dvě navazující černé sjezdovky až do údolí, spojené do parádní trasy zvané Dolomitica Star
• dvě kratší červené sjezdovky se prosmýkají lesem nad mýtinou Malga Cioca, jedna delší a také poměrně nenáročná míří z pahorku Monte Grual směrem k Madonně
• jediná modře značená trať, využívaná školami, šněruje lesem podél staré 2sedačky nad mezistanicí Pra Rodont
• příjemná a s jedním padáčkem, je nenápadná „závodní“ černá trať nad Pra Rodont, která je přímou alternativou hlavní červené sjezdovky Rododendro z Doss del Sabion
• do údolí přímo do města nevede žádná trať, je nutné sjet kabinkou

Sněhové podmínky:

• od sobotního večera do pondělí připadlo ve vyšších polohách i přes půl metru sněhu, a to při velmi rozkolísané teplotě, a tedy i hranici sněžení, což vytvořilo velmi „různorodé“ lyžařské podmínky
• na nejprudších černých sjezdovkách se dalo po ránu jezdit po kolena až po pás v prašanu
• nejmírnější sjezdovky, upravené až pozdě ráno, zůstaly i přes husté sněžení poměrně rovné, naopak na většině strmějších úseku vznikaly nahrnuté hromady až boule
• nejhorší kombinací byl čerstvě napadlý sníh a následné oteplení s deštěm – střední úsek údolní sjezdovky Tulot tak byl kvůli vzniklému „lepidlu“ na hranici sjízdnosti, naopak její zmoklá spodní pasáž byla překvapivě výborná, rychlá, a přitom velmi tolerantní (lyžování v dešti vůbec není špatné!), nahoře se dalo jezdit po pevné podložce s vrstvou prašanu
• nový sníh díky oteplení a jedné mrazivé noci na úterý rychle slehl – nad cca 1 750 m n. m. zůstal hebký, níže lehce zledovatěl a na zmoklém údolním sjezdu do Tulotu (Pinzolo) se vytvořilo nevlídné „struhadlo“
• přes to všechno se vždy daly najít dobře sjízdné sjezdovky

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

• ve Folgaridě a Marillevě jsou v podstatě všechny páteřní tahy opatřené expresními a krytými sedačkami nebo kabinkami, historická, tedy nepohodlná a pomalá, je „nesmrtelná“ 3sedačka Malghette pro návrat z Madonny
• „zmizela“ málo využívaná 2sedačka Orti podél stejnojmenné černé sjezdovky
• expresními lanovkami je obsloužená i Madonna di Campiglio, trochu nepohodlí skýtají jen kabinky na Monte Spinale a Pradalago, které nemají plnohodnotné sedačky, úmorná svou délkou je i kabinka na Groste (snad stále nejdelší v Alpách s dobou jízdy 20 minut), nadprůměrně dlouhá je ale i oblíbená sedačka Fortini
• doplňkově se dá v Madonně svézt starými loudavými 2sedačkami (Nube d´Oro jako alternativní tah ke kabince na Spinale, Miramonti na závodním slalomáku)
• v Pinzolu tvoří přepravní páteř 4sedačkové lanovky, u hlavních sjezdovek expresní a v jednom případě i krytá, z údolí pak kabinky
• dosti dlouhá je tranzitní kabinka Pinzolo Campiglio Express, propojující přes údolí a dvě mezistanice Pinzolo s Madonnou (doba jízdy přes 15 minut)
• dva protilehlé svahy Madonny jsou propojené lyžařským mostem, v jednom směru vybaveném pojízdným kobercem, jednotlivé lokality pak proplétají přejezdové cesty
• dojezd zdlouhavé, místy rovinaté a modře značené sjezdovky z Passo Groste končí krátkým protisvahem na velkém parkovišti u Campo Carlo Magno (na úpatí lokalit Groste a Pradalago)

Zalidněnost:

• za slunečného počasí se největší proud lyžařů stahuje na Passo Groste, které má ze všech lokalit nejpůsobivější atmosféru, neboť lyžařská pláň se rozkládá přímo mezi skalními stěnami Brenty, díky výšce tu bývá i nejkvalitnější sníh
• na Groste celodenně několikaminutové fronty, jinde v Madonně jen nárazově krátké čekání, podobně u páteřních lanovek v Marillevě a Folgaridě, v Pinzolu zcela bez front
• analogicky tomu jsou zaplněné i sjezdovky – od hemživého mraveniště na Groste až po liduprázdné Pinzolo
• obecně je nejrušněji v centru lyžařské oblasti, tedy v Madonně, v Marillevě a Folgaridě jsou poměrně plné cvičné louky a nejmírnější sjezdovky, nejvolněji je v Pinzolu

Občerstvení a aprés-ski:

• typická italská hustota horských chat, samoobslužných restaurací a venkovních bufetů
• nejlevnějším občerstvením jsou panini (zapečené pečivo se šunkou, salsiccou, sýry apod.) s cenovkou okolo 5 eur, polévky nebo těstoviny vyjdou na 7 až 10 eur, hlavní jídlo (řízek, pečené koleno, guláš s polentou) od 10 do 15 eur

Doprava do střediska a parkování:

• přes Brenner a dále buď jižně od Bolzana přes Val di Non do Val di Sole (Folgarida, Marilleva), nebo od Trenta do údolí Val Rendena (Pinzolo, Madonna)
• parkoviště převážně asfaltová nebo v parkovacích domech – za poplatek (Folgarida, Madonna), v okrajových částech i zdarma (Marilleva 900, Pinzolo)