Campiglio Dolomiti di Brenta aktuální report z 22. - 29.01.2022

Sjezdovky:

Nejhezčí jsou tratě vedoucí z vrcholu Passo Groste, a to především díky klasickému dolomitskému masívu. Měli jsme ubytování v sousedství spodní části lanovky vedoucí na tento vrchol. To nám dávalo dobrý náskok před všemi, co bydleli přímo v Madonně a měli tak ranní možnost dvouhodinového vožení se po manžestru. Taky nám dost pomáhalo, že to tam každou noc doslova "tepalo" a my si ráno pěkně vstali na první lanovku. Hodně nás bavily tratě z Monte Pancugolo, protože jsou hodně sportovní, ale zároveň dost široké. Naopak čím blíže jsme byli k Folgaridě a Marillevě, tím jsme potkávali více a více lidí na sjezdovce. Nicméně pořád to byly sjezdovky, které byly v pohodě a dobře jezditelné.

Sněhové podmínky:

V tomto období jsou tratě spíše o technickém sněhu a město jako takové bylo na suchu. Samozřejmě je mnohem hezčí pohled na kopečky, když jsou pod bílou vrstvou, ale nám to zase tak nevadilo. Technický sníh i přes teplé počasí neměknul, a tak se dalo slušně jezdit v odpoledních hodinách.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Především kabinka na Pradalago, jeden ze zásadních uzlů celého střediska, je moderní a velmi rychlá. Ve středisku je několik starších kabinek, ale odhadl bych, že jsou v menšině vůči novějším modelům. Sedačky nám přišly všechny italsky pohodlné, část z nich vyhřívané a snad všechny s bublinou. Pár sjezdovek je pokryto totální oldschoolovou dvojsedačkou - spíš turistický zážitek, ale zase sjezdovky kolem těchto "dvojek" byly úplně prázdné.

Zalidněnost:

Lidí relativně málo, i když občas nějaké peaky nastaly. Nic hrozného. Chápu, že ne každý se vejde nebo chce podstupovat aktuální pravidla. Celkově byla poměrně striktně vyžadována roušková disciplína. Po čase jsem přestal vnímat, že respirátor mám a zapomínal si ho sundávat na cestu z kopce dol. Stačí si jen vychytat jeho upevnění k helmě.

Občerstvení a aprés-ski:

Na hotelu jsme měli polopenzi a především ala carte večeře byly naprostá bomba. Tohle fakt Italové umí. Nejlépe jsme se najedli a nejlépe poseděli na vrcholu Monte Spinale, tzv. U krávy. Město poměrně dost žilo, ale vysvětlujte dětem, že jdete večer do akce.

Doprava do střediska a parkování:

Doprava je jednoduchá. Z Brennenu asi 150 km po dálnici a pak dalších asi 50 km. Bylo sucho, takže cesta relativně jednoduchá - pár serpentin, ale nic zásadního na překonání. Parkovali jsme přímo v hotelu, takže kapacity bohužel nemůžu soudit.