Sjezdovky:
Nejlehčí tratě kopírují centrální lanovky na vrcholy Monte Vigo nad
Marillevou a Monte Spolverino nad Folgaridou, v Madonně se pak soustředí na
jižně orientované pláně pod Pradalagem. Zatímco v Marillevě a Folgaridě
jde o dálničně zplanýrované průseky, v Madonně se modré sjezdovky
rozlévají po širokánské horské louce. Velmi lehká je i sjezdovka z
Grosté podél horní sekce tamní dlouhé kabinky. Všechny tyto tratě patří
mezi ty s nejhustším provozem, a to včetně početných lyžařských škol.
Jednou z klidných lehkých sjezdovek je modrá Ometto v Marillevě, má však
starou „šprušlovou“ sedačkovou lanovku.
Opravdu červených sjezdovek není mnoho, neboť leckteré červeně
značené jsou značně promodralé – příjemná je trať podél kabinky z
Daolasy mezi Folgaridou a Marillevou, dále Spinale diretta nebo 3-Tre v
Madonně, pár kratších se najde i v Pinzolu (Brenta, Malga Cioca). Vděčná
červená dálnice roluje i z Passo Groste v Madonně, za slunečného počasí
však přitahuje značné množství lyžařů.
Černě značené sjezdovky potěší kromě svého sklonu i tím, že jsou
mnohem méně frekventované – výborná, i když s lehkým bočním odklonem
je Nera Folgarida, klikatější a neposednější pak Nera Marilleva, točivá
se záludným závěrečným hangem Spinale direttissima v Madonně a
fantastická pak Tulot v Pinzolu, která má ještě krátkou, superčernou
přípojku z vrcholu Doss dle Sabion. V Madonně jsou dále závodní
„svěťákové“ tratě Pancugolo a Miramonti v podobě typických
slalomáků.
Sněhové podmínky:
Sněhu je víc než dost a na začátek března i ve výborné kvalitě,
každou noc navíc lehce připadlo. Více rozježděné byly během dne
paradoxně mírnější, ale frekventovanější sjezdovky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavní lanovky jsou poměrně moderní a rychlé (kabinky, sedačky), v
mnohých zákoutích ale stále zůstávají i staré „šprušlovky“. V
Madonně jsou dvě z kabinkových lanovek (Spinale, Pradalago) na stání nebo
jen na opření. Novinkou je 4sedačka s modrou bublinou Malghette pro návrat z
Madonny do Marillevy, která zvýšila pohodlí i kapacitu na tomto páteřním
tahu, spolu s ní se rozšířila i přilehlá červená sjezdovka.
Zalidněnost:
Hlavní modré sjezdovky bývají hemžištěm málo zdatných lyžařů a
škol, naopak černé vesměs zejí prázdnotou a byly v dobrém stavu až do
odpoledne. Za slunečného počasí se čekalo 5 a více minut na pláních na
Passo Groste, jinak spíš jen pár minut nebo vůbec. Nejliduprázdnější ze
všech lokalit je Pinzolo, nejrušnější naopak Madonna (Spinale, Groste) a
pak Marilleva.
Občerstvení a aprés-ski:
Na všech centrálních místech jsou horské chaty, typicky se
samoobslužnou restaurací. Jednou z novějších je „elegantní stodola“
Malga Vigo na jižním úpatí Monte Viga, kde se obsluhuje (primi piatti jako
těstoviny nebo polévky do 10 eur, hlavní jídla až ke 20 eurům).
Doprava do střediska a parkování:
V celé oblasti je mnoho cenově dostupných hotelů a apartmánů přímo u
sjezdovek, dojíždění tedy není tak masové a ani parkoviště nebývají
velká, částo jsou však placená (cca 3 eura / den).