Sjezdovky:
Na ledovci je cca 20 km sjezdovek modré a červené obtížnosti. Bohužel
červená č. 10 a 11 nebyla otevřená. Pravděpodobně z nedostatku sněhu v
nižších partiích, kdy hodně vykukovaly kameny. Dále modrá č. 12 v horní
části areálu byla také uzavřena. Zbytek sjezdovek v provozu, ráno
nádherně urolbované a připravené.
Moc se mi líbila červená sjezdovka č. 1 u 6sedačky Sonnenkar a dále
červená č. 5 u kotvového vleku. Kdo chce, může blbnout v zatáčkách a na
vlnkách malého Fun parku.
Sněhové podmínky:
Lyžování je pouze na super přírodním sněhu, žádný technický. Když
vychytáte počasí, můžete se kochat nádhernými výhledy do okolí.
Určitě doporučuji sledovat předpověď počasí a vyrazit na ledovec pouze
za hezkého počasí. Pokud je vítr, mlha, zataženo, vůbec na ledovec
nejezdit a zůstat v jiném středisku v okolí.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V areálu byly v provozu dvě 6sedačky a jeden kotvový vlek. Dva kotvové
vleky bohužel mimo provoz.
Stravování a centrum dění je kolem Sonnalpin ve výšce 2 600 m. Zde se
nachází toalety, zázemí, obří restaurace, dále nejvýše položený
kostelík v Německu a romantický Iglu-Dorf. 
Zalidněnost:
Chce to přijet hned na první lano. Kolem 10. hod. se to zaplnilo a bylo
potřeba dávat pozor kolem sebe.
Občerstvení a aprés-ski:
Stravování je možné především v restauraci Sonnalpin. Ceny vysoké,
ledovcové a rakouské.
Gulášová polévka s bagetkou vyjde v přepočtu na 330,-
Kč. Další možnost je v Iglu Dorf, tam jsem ale nic nezkoušel.
Doprava do střediska a parkování:
Z ČR je nejlepší doprava po dálnici na Rozvadov, Mnichov a Ga-Pa.
Natankovat plnou na Tank ONO v Nýřanech a vyjde to i na cestu zpět.
Na ledovec se dá vyjet lanovkou pro 90 osob z Eibsee nebo ozubeným
vláčkem, který jede část trasy ve skále. Na vrcholu Zugspitze je v
zázemí výstava k 90 letům zubačky.