Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Předpověď teplého počasí na druhý březnový víkend nás přiměla přehodnotit na poslední chvíli plány a místo lyžování na rakouské straně Šumavy jsme se rozhodli poprvé vyzkoušet proslulé německé středisko Garmish-Partenkirchen, konkrétně vysokohorskou ledovcovou kotlinu Zugspitze, kde se daly čekat mnohem lepší sněhové podmínky než v nižších polohách. Očekávání se vyplnila a prožili jsme den jako z prospektu cestovní kanceláře naplněný nádherným lyžováním, horskou kulisou typickou pro ledovcové areály a spojený se žážitkem cesty supermoderní velkokapacitní gondolou a nazpět tradiční zubačkou vedoucí z velké části samotným skalním masivem nejvyšší hory Německa.
Sjezdovky:
Zugspitze nabízí necelých 20 km sjezdovek a ač se to může mnohým zdát málo, stačí tato porce kilometrů na pohodové jedno až dvoudenní lyžování. Nejkrásnější jsou sportovní červené tratě č. 1 a 2 obsluhované šestisedačkou Sonnenkar. Jedinou nevýhodu je spodní modrý úsek sjezdovky č. 2, na který se sjíždí více okolních, zejména modrých sjezdovek, takže na něm panuje rušný provoz a vyskytuje se na něm velké množství začátečníků a nepříliš zkušených lyžařů. Další opravdu pěkné sjezdovky jsou tratě č. 4 a 5, červená a modrá, které lemují kotvový vlek, díky němuž nejsou tyto tratě přelidněné, protože většina lidí jde raději na lanovku než na vlek. Nižší množství lidí pak umožní rozvinout širší carvový oblouk a užít si vyšší rychlosti bez rizika někoho srazit. Zbylé sjezdovky obsloužené šestisedačkou Wetterwandeck jsou červeno-modré tratě proměnlivého sklonu s řadou plochých úseků, které stojí za vyzkoušení, ale rozhodně nás nelákaly, abychom na nich zůstali lyžovat delší dobu. Poslední sjezdovka č. 11 je červená, členitá, klikatá a poněkud užší, ale zábavná trať, na které už byly občas vydřenější místa s kamínky, na což ale upozorňuje nepřehlédnutelná cedule na začátku. Tato sjezdovka je obsluhovaná vlekem Bruntaal, který vás vyveze zpět na křižovatku tratí ke spodním stanicím šestisedaček Sonnenkar a Wetterwandeck. V době naší návštěvy nebyl v provozu vlek Schneefernerkopf, okolo kterého vedou kratší a mírnější modré ledovcové sjezdovky. Je to pravděpodobně v důsledku nižší sněhové vrstvy, kdy na tratích leží jen okolo 80 cm sněhu, což je o hodně méně, než v tuto dobu v této nadmořské výšce obvykle bývá.
Sněhové podmínky:
Na to, že do Evropy dorazilo na pár dní opravdu jarní počasí, byly sněhové podmínky velmi slušné. Minimum nebezpečných ledovatých míst a většinou kompaktní sníh, jen v nižších polohách sem tam místa s kamínky, která se ale dala dobře objet.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Klasická kombinace sedaček a kotvových vleků.
Zalidněnost:
V ostatních reportech zde na SNOW.cz jsem se dočetl, že na Zugspitze bývá poměrně málo lidí. Tentokrát tomu tak úplně nebylo asi vzhledem ke kombinaci předpovědi opravdu vzorového slunečného počasí, víkendového termínu a jarních podmínek v níže položených areálech, které přiměly více lidí vyjet nahoru, než tomu bývá obvykle. I navzdory tomu nebyly čekací doby na lanovkách delší než 5 minut.
Občerstvení a aprés-ski:
My jsme na oběd využili ústřední samoobslužnou restauraci Sonnalpin a v odpoledních hodinách jsme ještě udělali odpočinkovou zastávku u iglú hotelu, před kterým se nachází malý venkovní bar. Výhodou je řada lehátek, kde si může člověk odpočinout a vystavit tvář slunci.
Doprava do střediska a parkování:
Výhodou Zugspitze, potažmo celého Garmish-Partenkirchenu je jeho dobrá dopravní dostupnost z České republiky po dálnici, jen v závěrečném úseku hrozí kolony v důsledku dopravních omezeni v souvislosti s výstavbou tunelového obchvatu města. Parkování bylo na placeném parkovišti kousek od lanovky.
Když jsem viděl předpověď počasí, tak jsem přemýšlel kam vyrazit do zahraničí s dcerou a nakonec vybral po dálnici dostupné německé středisko Zugspitze. Velice příjemná byla cena skipasů. Koupil jsem pro sebe a dceru na 2 dny za cenu 172 euro. Pro přepočtu to vychází na 1 000 Kč za skipas, což je s...
Zugspitze jsme za poslední rok (2023) navštívili čtyřikrát - a když je krásně, je to prakticky dokonalé odpočinkové středisko pro celou rodinu. Zkušení lyžaři, začátečníci i kochající se “doktoři” si tady přijdou na své. Jasno, slunce, dokonalý sníh a modrá obloha jsou společně s výhledem na špičaté...
Pod nejvyšším vrcholem Německa se kdesi na rozhraní mezi zábavnou kuriozitou a prestižní lyžařskou adresou nachází areál, na který jsem už dlouho pomýšlel a díky sněhové jistotě mi vyšel právě na poslední lyžování v této sezóně. A jeho návštěvu jsem si užil. Vítejte na Zugspitzi!
Zugspitze pro mě bylo vždy tak trochu magickým místem. Nejvyšší hora Německa a dopravní zajímavost, kdy na kopci končí rovnou tři kabinkové lanovky a kousek pod ním ještě zubačka. Už když jsme se před pár roky byli podívat na Ester Ledeckou v Garmischi, tak mě pod sjezdovkou Kandahar fascinoval vláč...
Ne každá země má to štěstí, že se dá lyžovat přímo na její nejvyšší hoře. Lyžařské národy jako my, nebo třeba naši jižní sousedé, si můžou nechat zajít chuť, zato nejvyšší hora Německa nabízí širokou a přehlednou pláň plnou sjezdovek, ověnčenou kuriozitami jako výjezd zubačkou až pod vrchol, lanovko...
Lyžařský areál pod vrcholem nejvyšší německé hory Zugspitze je takový alpský hidden gem. Středisko při pohledu na plánek vypadá jako malé a v porovnání s jinými centry by leckoho mohlo odradit malé množství lanovek. Výhodou střediska je naopak jeho kompaktnost - všechny vleky a lanovky se scházejí na náměstíčku Weisses Tal, trochu stranou jsou pouze dva ledovcové vleky. Sjezdovky jsou příjemně široké, dobře upravené a nepřelidněné. Překvapí i svojí délkou. Lidí bylo i přes víkend celkem málo, takže se de facto vždy vjíždělo rovnou do turniketu. Perfektní lyžovačka na přírodním sněhu, manžestr parádní. Sněhu je na sjezdovách opravdu dostatek, pouze na nejnižší sjezdovce Brunntal občas vykukuje nějaký ten kámen. Výhodou je odjezd ze střediska pohodlnou zubačkou. Sjezdovka Riffelriss byla bohužel stále mimo provoz.
Předvánoční čas nás zavál na lyžovačku do německého Garmisch-Partenkirchenu. V neděli jsme vyzkoušeli areál pod nejvyšší německou horou Zugspitze. Počasí bylo dosti proměnlivé, ale přesto hodnotíme lyžování spíše kladně.
Pěkné středisko se zárukou sněhu i v případě, že v níže položeném Garmischi ho bude málo. Totéž platí i o slunci, které zde svítilo většinu dnů. Svahy jsou vhodné spíše pro méně náročné lyžaře a pro děti. sjezdovky jsou dostatečně široké a velký počet lidí se v středisku dokonale rozptýlí. Lanovky j...
Začátek zimní sezony se u nás vždy projevuje nadšením pro jakýkoliv
větší areál, který otevírá své brány ještě před začátkem prosince,
a tak jsme byli ochotni se na jeden den rozjet na Zugspitze... Nelitovali jsme.
Navíc jsme byli odměněni inverzním počasím, které dotáhlo vše k
dokonalosti. 
Na poslední lyžařský den v Bavorsku před odjezdem jsme si naplánovali Zugspitze. A jako třešnička na dortu se to opravdu vyplatilo. I přes dražší skipas bylo lyžováni na tomto ledovci opravdu úžasné. Nádherné jarní počasí, sluníčko a téměř prázdné sjezdovky byly opravdu skvělým zakončením dovolené. ...
Využil jsem dvoudenního skipasu zdarma od Rockpointu při nákupu nad dva
tisíce Kč a vyrazil druhý den na lyžovačku na ledovec nejvyšší hory
Německa - Zugspitze (2 962 metrů).
Je přístupná jak z německé strany, tak z rakouské. Z německé strany se
dá dostat na nejvyšší vrchol lanovkou, stejně jako z...
Velice milé překvapení. Středisko je malé, jen 20 km sjezdovek. Při naší návštěvě bylo otevřeno jen 12 km sjezdovek. Vše působilo velice mile, kompaktnost sjezdovek je až neskutečná. Krásné počasí umocňovaly výhledy na okolní vrcholky Alp. Na jednodenní návštěvu, rozpůlení cesty při návratu ze vzdál...
Bavorská Zugspitze není úplně typickým jarním „ledovcovým“ střediskem, neboť jednak už ledovec z kotliny prakticky zmizel, jednak je jeho lyžařská nabídka oproti Tyrolsku přeci jen skromnější. Zato je to, přinejmenším pro sběratele výhledů, opravdu zážitková hora – od výjezdu dobrodružně vedenou vis...
Navštívili jsme "střechu Německa", jak se Zugspitze s 2 962 m přezdívá. Leží na hranicích Rakouska (přístup kabinkou Zugspitzbahn) a Německa (vysokohorská železnice). Leží asi hodinu jízdy od Innsbrucku nebo kousíček od Ga-Pa. Na jednodenní návštěvu vřele doporučuji.
Německo 
Hinterstoder
