Sjezdovky:
Jedna modrá kilometr dlouhá sjezdovka obsluhovaná čtyřsedačkou má
prudší horní pasáž, kterou ještě obsluhuje kotva. Krátká mírná modrá
pod hotelem s pomou a dětská školka s pásem (kam smí jen klienti
lyžařské školy). Není to na týdenní pobyt. Proto většina
návštěvníků přijíždí na jeden den. Dokážu si ovšem představit i
celý víkend.
Sněhové podmínky:
Ráno bylo 7 st., v poledne 10 st. I přesto byl sníh stále dostatečně
rychlí. Rozježděný ano, ale že by se tvořila nahrnutá „krupice“,
která tahá za nohy tolik, že vás brzdí nebo výrazně zpomaluje, to
nehrozilo. I tak by mohl být začátek provozu posunut na 8:30 ne i 8:00 místo
9:00. Mínusem byl špinavý sníh ve stopě kotvy.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Čtyřsedačková lanovka s měkkým posezením a nástupním pásem. Kotva,
poma, dětská školka.
Zalidněnost:
A tady je první větší a asi jediný problém. Zalidněnost na jediné
sjezdovce je v určitých časech vysoká. To by ještě nebyl problém. Horší
je, že se na stejné sjezdovce pohybují všechny úrovně lyžařů a
prknařů od úplných začátečníků po skoro závodníky. To vytváří
hodně nebezpečných situací a jako rodiče malých dětí musíte být hodně
obezřetní. Nebezpečí vytváří hlavně „jantaři“ – šusující
téměř rovně dolů, kteří přitom nemají svou jízdu pod kontrolou a mohou
si jí dovolit jen díky pozvolnému dojezdu. Ve chvíli kdy takový
„závodník“ najede do nahrnutého sněhu, není schopen měnit směr a
řítí se neohroženě dál, třeba na vaše dítě. Byl jsem svědkem jedné
kolize, naštěstí dvou dospělých, a více těsných minutí. Myslím si, že
těmto technicky slabým lyžařům nahrává hlavně místní profil tratě.
Proto se jich tu vyskytuje hodně. Jinak na lanovce se jezdilo po celou dobu
přímo k turniketu.
Občerstvení a aprés-ski:
Zázemí má alpský ráz i kvalitu. Restaurace, toalety, vše pěkné,
dostatečně kapacitní. Výborná kvalita jídel i servisu.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta do střediska je méně pohodlná kvůli delší jízdě po silnicích
nižších tříd. Parkoviště s dostatečnou kapacitou zdarma.