Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Tak jako každý rok jsem vyrazil do italského Livigna. Už cestou bylo
podezřelé, že nejedou společně s námi jako každé roky další auta s
rakvemi na střechách. Po příjezdu jsme zjistili, že ve středisku je
minimum lidí, nebýt tam ten víkend závod v klasickém lyžování La
Sgambeda, tak tam nebyl skoro nikdo, oproti minulým rokům. Bavil jsem se s
polskou delegátkou CK, kde jsou hordy Poláků jako v minulých letech, a ta mi
řekla, že se jim nechtělo jet hned první týden, když tam v minulých
letech byla dole jen tráva a na sjezdovkách kamení, a tak si Livigno kupují
až od druhého týdne.
Cena nafty 0,873 euro, takže nějakých 22,17Kč, benzín byl za 1,009 eura.
Tullamorka litr za 11,99 eura, Jim Beam 7,80 eura, Grants za 7,55 eura a pozor,
změna, není v trojhranné láhvi, ale placatá v plastové láhvi.
Sjezdovky:
Sjezdovky na straně Carosella otevřené pouze ty okolo žluté kabinkové lanovky v centru, nahoře nad ní jezdí ta houpavá modrá sjezdovka, ale jen její půlka, jinak je to tam vyfoukané na holé skály. V provozu nebyla ani půlka sjezdovek, co je dole na loukách, teprve je připravovali. Hlavní Carosello a všechny sjezdovky na něho napojené jsou mimo provoz, zima je asi překvapila a teď bylo i večer vidět, že stále pracovali na jeho zprovoznění.
Co se týká sjezdovek na straně Mottolina, tak tam to bylo výrazně lepší - jelo Mottolino červená, modrá. Jelo i Trepalle, ale také jen půlka. Nejideálnější lyžování bylo hned vedle mottolinského vajíčka nacházející se sedačky, tou nahoru a po červené směrem k Mottolinu a do protisvahu, kde končí sedačka z Trepalle a odtud dolů. Ještě o půl dvanácté tam byl z 50 procent manžestr. Dále směrem k černé sjezdovce z vršku Monte už to bylo dost vyšutrované, hlavně v prudkých místech, takže dojet k restauraci nad sjezdem k nástupnímu místu lanovky na černou sjezdovku bylo dost o lyže. Nejhorší byla sjezdovka Autostrada, no tam bylo víc kamenů než sněhu...
Co se týká běžeckých tratí ve středisku, jsou perfektně zasněžené a letos se jezdí údolím až k Forcole, ne jako vloni, kdy se jezdilo na pouze uměle vysněžených loukách... letos paráda. Doporučuji si vzít i běžky a vyzkoušet.
Sněhové podmínky:
Přírodního sněhu bylo oproti minulým letům hodně, v průměru nějakých 40 cm. Hodně nastříkaného technického sněhu, takže na straně Carosella to, co jelo, téměř bez kamení, na vrchní modré něco bylo, na straně Mottolina od autostrády dále k červené to bylo čím dál horší. Jinak se jedná o technický přemrzlý sníh, z kterého když se odřízl ranní manžestr, tak pod ním byly tvrdé plotny, i když to nebyl úplný led. Štěstí bylo, že celý týden bylo minimum lidí, takže se dalo jezdit Mottolino, aniž by tam jel někdo další.
Co se týká počasí, tak to jsme chytili parádní, až do pátku slunce, v pátek po ránu zataženo, ale okolo oběda už zase prosvítalo skrze mraky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Byla velká škoda, že se jim nepodařilo dostavět desetikabinku na Carosello hned na zahájení sezóny. Až to rozjedou, tak to bude pecka, kabinka je prostorná a lyžaři se tam nebudou mačkat jako sardinky.
Zalidněnost:
Lyžařů bylo málo jak na sjezdovkách, tak i večer ve městě. To bylo až do čtvrtka, od pátku měli Italové prázdniny a někteří si zřejmě prodloužili víkend a hned to bylo znát na parkovišti pod Mottolinem, kde bylo od čtvrtka téměř plno a samé italské RZ. A i město se slušně zaplnilo.
Občerstvení a aprés-ski:
Stále se nic nemění, dle mého je lepší si dát tam, kam chodí místní, a ne jen lyžaři. Letos se mi to opět potvrdilo.
Doprava do střediska a parkování:
Letos jsme už nejeli přes Ga-Pa, je to zdlouhavé a zvolili trasu přes Innsbruck. A dle mého je to lepší cesta, tam byla úplně po suchých a holých cestách, zpět už byla zvláště začátek do Zernezu po zledovatělé a zasněžené silnici a pak od Innsbrucku po Mnichov silně sněžilo.
Po sérii zkušeností s mizerným počasím i sněhem jsme se rozhodli dát na známé, kteří tvrdili, že dlouhá cesta do Livigna se vyplatí... A ukázalo se, že měli pravdu. Kvanta sjezdovek, úžasné výhledy, sníh všude, minimální čekání na lanovky, zábava na svazích i pro děti, pocit absolutního bezpečí a ne...
Poprvé jsem se známými vyrazil do Livigna s CK. Už tak byli třikrát, takže všechno znali a věděli. Cesta autobusem je pro skoro dvoumetrové chlapy celkem utrpení a sebemrskačství, ale pro vidinu skvělého lyžování se to dá přetrpět. Bydleli jsme v hotelu Silvestri*** - skvělé jídlo, ubytování, zatepl...
Zažil jsem pohádkový týden v Livignu - počasí stále super, buď azuro, nebo oblačno, až nakonec pátek se nepovedl.
Opět jsem jako každý rok v Livignu - letos je to fakt super, sněhu je oproti minulým letům docela dost. Celou sobotu sypalo, již jsem zde byl od dopoledne, tak jsme udělali welcome party. A lyžovali jsme od neděle, kdy od rána bylo azúro, prostě nádhera a kdyby jenom azúro, nebyli dokonce ani skoro ...
Tak už jsem z Livigna doma. Na začátek sezóny to nebylo špatné - nečekal jsem super sněhové podmínky, a tak můj týden splnil očekávání. Už jsem zažil všechny sjezdovky samý šutr, ale počasí se vyvedlo - tři dny mraky a sníh, někdy i silný vítr a tři dny byly za odměnu.
Hned po příjezdu do Livigna nás překvapilo, že není nikde moc sněhu, a ráno se naše obavy potvrdily. Oproti loňsku je sněhu všude žalostně málo
Tak jako jsou po roce Vánoce, tak jezdím pravidelně do Livigna, kde už jsem jako doma. Vyjeli jsme už v pátek 2. 12. 2022, a to zrovna u nás chumelilo, a tak cesta až na hranice do Rozvadova nestála za nic. V levém pruhu cca 5 cm sněhu. Ale za Rozvadovem jako mávnutím kouzelného proutku jen mokrá si...
Cesta z Olomouce přes Mikulov a St. Johann bez problémů. Jenom v motorestu Mondsee vyžadují Greenpass (stačí Tečka a QR kód). Na hranicích klid bez kontrol. Před tunelem v 16:30 hod. jen 5 min čekání. Za tunelem před pokladnou fronta asi 3/4 hod. Při ubytování v soukromí zase Tečka s QR kódem. U některých hotelů ve venkovním sezení vyžadují Tečku s QR kódem. Ve skibusu, obchodech, kabinách je vyžadován respirátor. Na sjezdovkách pivo nebo bombardino lze koupit. Lyžování samozřejmě vynikající, méně lidí než v minulých letech. Cesta zpět přes Kufstein horší. Za Kufsteinem asi hodinová kolona. Pak až do Salzburgu hustý provoz, takže max. 70 km/hod. Za Salzburgem už pohoda, malý provoz.
Cesta z Brna - bez problémů, nikde nikdo nic nechtěl, ani jedno zdržení na hranicích, nikde žádný doklad/papír/covid pass. To samé nazpět (což je samozřejmě asi věc náhody, bez papírů a testů bysme nejeli). Na místě je nutné v restauracích ve městě a dole u hlavních lanovek ukazovat Covid pass (při...
Ve středu padal sníh od rana, a to fakt hodně, do večera přibylo v Livignu cca půl metru.
Je tu fakt moc lidí a málo sjezdovek, takže fronty jsou velké. Použil jsem "variantu Špindl", se kterou se dalo něco najezdit a ne jen stát ve frontách. Ráno v 8:25 už jsme nazouvali lyže a celkem to šlo bez lidí až do 10:30 hodin, to už se nahrnuli všichni. Do 12:00 hodin to šlo, pak už fronta na l...
Zase po roce v Livignu, vlastně po dvou. Jsem ale docela zklamaný, je tady neuvěřitelně přelidněno, zřejmě kvůli uzavřeným areálům v Rakousku.
Čtvrtý den naší lyžařské dovolené jsme opět zavítali do Livigna. A opět jsme byli maximálně spokojeni, vrátili jsme se na místa, která se nám líbila v pondělí a prozkoumali další zákoutí.
Moc hezké středisko. Nám se zde líbilo nejvíce. Středisko lze objet celé dokola během jednoho dne, ideální pro lyžařské safari.
Dlouhodobě hodnotím středisko dobře, ale tento den mě Livigno zklamalo. Zřejmě sněhové podmínky na sjezdovkách utrpěly předchozím větrným počasím. Dalším problémem byla nefunkční lanovka č. 16, která jinak bohatý výběr sjezdovek výrazně omezila, protože ze strany Carosella se k odlehlejším sjezdovká...
Pozdrav ze super lyžování v Livignu posílá sejk68. Sněhu je tady, jako už dlouho nepamatuji, slunce nám svítí jako už dlouho ne a lidí, světe div se, je tady pomálu.
Livigno je prostě super. Ať už je to lyžování, počasí, šířka sjezdovek nebo vynikající jídla a vína všeho druhu. Lyžovačka byla parádní i v odpoledních hodinách. Osobně se mi mnohem více líbí lyžování na Mottolinu. Svahy mi tam prostě vyhovují tak nějak víc, navíc v tomto termínu bylo Carosello v do...
Metr čerstvého sněhu, který spadl začátkem února, proměnil Livigno v lyžařský ráj s pohádkovou kulisou, kterou moc nepokazil ani občasný mumraj na sjezdovkách.
Pro mě nejlepší lyžařské středisko! Po neuvěřitelně náročné cestě Livigno splnilo všechna moje očekávání a můžu ho jenom doporučit!
Ve středu jsme jeli opět lyžovat na Mottolino, ale zvolil jsem parkoviště u lanovky Monte Sponda. U lanovky čekalo asi 50 lyžařů a lanovka chvíli jela a chvíli nejela. Tak jsem skočil do auta a jel až do Trepalle. Cestou jsem nafotil dolní stanici nové lanovky v Passu Eira. A v pátek s velkou slávou...
Itálie 
Semmering
